Ročně se v Česku rozvede skoro na třicet tisíc manželství. Tahanice o děti patří vedle rozpadu vztahu k nejbolestivější části rozvodu. Soudy v současnosti ve velkém zadávají znalecké posudky, o které se při rozhodování opírají. Ty ale mnohdy vznikají formalisticky od stolu a v rozporu s tím, co chce samo dítě. Pro pořad 168 hodin natáčela Darina Vlková.
Rodiče Daniely a Devity Novotných se rozešli a v roce 2019 začaly soudy řešit, komu svěří děti. „Měly klíče jak od mého bytu, tak manželky. (…) Jezdily tak, jak bylo potřeba,“ popsal situaci otec Daniel Novotný. Obě dcery tehdy bydlely převážně u otce, Devitě bylo jedenáct, Daniele šestnáct let.
Soudce zadal znalecký posudek. Dcerám ani otci se nelíbilo, co znalkyně v posudku napsaly. „Zodpověděla jsem všechny otázky, (…) ke konci všeho napsaly, že mi vše napověděl tatínek. Což není vůbec pravda, my jsme obě mluvily za sebe,“ uvedla Daniela Novotná. „Mně přišlo, že aby si usnadnily práci, tak si realitu trochu zmanipulovaly tak, jak se jim to líbí. A nedbaly úplně na to, co chceme my, ale na to, co chtějí znalkyně,“ myslí si.
„Dvě znalkyně a doporučily úplný opak. Posudek doporučoval střídavou péči. Nebo pokud by s tím dcery nebo otec nesouhlasil, doporučovaly dcery svěřit do výlučné péče matce,“ říká otec.
U malých dětí hraje posudek značnou roli
Odvolací soud podle Daniela Novotného nakonec vyhověl přání dcer. „Rozhodl, že režim bude zachován tak, jak byl roky předtím. S tím, že je absurdní, že jsme museli zaplatit za posudek, který soud nakonec vůbec nepoužil. Předsedkyně senátu několikrát výslovně zopakovala, že ten posudek vůbec nepotřebují,“ podotkl.
Dcery už byly natolik velké, že mohly soudu samy říci, co si přejí. Ale například u malých dětí rozhoduje soud často právě na základě znaleckého posudku. „Z praktické zkušenosti vím, že znalci při zpracování znaleckých posudků velmi často rezignují na zjišťování individuálních okolností případu. Promítají do znaleckých posudků svůj právní názor a k jejich vypracování přistupují zcela automatizovaně. Znalci mnohdy nezohledňují ani individuální názor dítěte,“ sdělila advokátka Katarzyna Krzysztyniak.
„Úroveň znaleckých posudků, zvláště v oblasti psychologie, ale také částečně psychiatrie, je naprosto tragická. V současné době by se dalo říci, že už několik desítek let žijeme v období 'znalcismu', kdy se soudci schovávají za znalecké posudky,“ zhodnotil lékařský psycholog z Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Radek Ptáček.
Posudek i tehdy, kdy není potřeba
Soudy zadávají zpracování posudků mnohdy i v případech, kdy nejsou potřeba, shodují se Ptáček i Krzysztyniak. „Soudy by měly zvážit, zda je skutečně vždy a za všech okolností zpracování posudku nutné. Zejména v situaci, kdy se jedná o péči o děti starší dvanácti let. Ty jsou totiž schopné vnímat informace, učinit si názor a vyjádřit ho,“ říká advokátka.
Soudních znalců, kteří posudky píší, je v Česku málo. V oboru dětské psychiatrie jich je pět, v oboru dětské psychologie podobně. „Věkový průměr znalců je 61 let a více. Výjimkou ale nejsou osoby, které jsou starší sedmdesáti osmdesáti let a stále tu činnost vykonávají,“ prozradil ředitel insolvenčních a soudních znalců na ministerstvu spravedlnosti Jan Benýšek.
Ještě před dvěma lety v České republice platil zákon z roku 1967, který činnost znalců téměř nereguloval a příliš neřešil ani to, kdo znalecké posudky píše. „Kdo za platnosti starého zákona chtěl, mohl se stát znalcem,“ sdělil Ptáček.
„Nejproblematičtější z mého pohledu byl fakt, že si znalec mohl posudek zpracovat podle svého vlastního uvážení, aniž by uvedl třeba veškeré metody, které použil. Nebo v tom znaleckém posudku vůbec nemusel uvést, že jeho závěry jsou z tolika a z tolika procent relevantní,“ myslí si poslankyně a předsedkyně podvýboru pro justici ústavně-právního výboru Helena Válková (ANO).
Problémy měl vyřešit nový zákon, Krzysztyniak si ale myslí, že k viditelné změně nedošlo. „Naopak spousta znalců na znaleckou činnost rezignovala. A otázka je, jak to bude po roce 2025, kdy doposud zapsaní znalci mají povinnost složit obecnou část zkoušky,“ dodala.
Soudní znalec je ve sporu o dítě klíčovou postavou. „Má v podstatě neomezenou moc a nikdo ho nějakým způsobem nekontroluje,“ upozorňuje Ptáček.
