Reportéři ČT: Do Československa přicházeli Ukrajinci i Řekové. Z jejich zemí je vyhnala válka

Nahrávám video
Reportéři ČT: Evropa v pohybu
Zdroj: ČT

V současné době se v České republice nachází víc než tři sta tisíc ukrajinských uprchlíků a v zimě možná budou přicházet další. Za posledních sto let se Češi museli vyrovnávat i s jinými migračními vlnami. V průběhu 20. století přicházeli Židé, Bosňané nebo Řekové a další etnické skupiny z různých koutů Evropy. Tématu se v pořadu Reportéři ČT věnoval David Vondráček.

Československo hned po svém vzniku podporovalo Demokratickou ukrajinskou lidovou republiku, která existovala od roku 1917 do roku 1919. Na československém území vznikaly dobrovolné oddíly, které měly odejít na východ bojovat proti bolševikům.

„Na Olšanských hřbitovech je na čestném vojenském pohřebišti pohřbeno jednadvacet příslušníků takzvané ukrajinské legie v Československé armádě. Původně působili v Haličské ukrajinské armádě,“ popisuje historik Adam Hájek ze Správy pražských hřbitovů.

K bojovým akcím ukrajinské legie nakonec nedošlo a po vítězství komunistů na území dnešní Ukrajiny se sny o samostatném státě rozplynuly. V Československu našlo nový domov deset tisíc Ukrajinců.

„V rámci armády se zde nacházely i rodiny vojáků a další uprchlíci, kteří následně zůstali a založili vlastní školy a spolky. Až tisíc Ukrajinců studovalo československé vysoké školy,“ shrnuje Hájek osudy ukrajinských uprchlíků.

Konec druhé světové války znamenal přesuny národů po Evropě

Po druhé světové válce proběhla v českých zemích největší demografická změna v dějinách. Obnovená republika do Německa vysídlila tři miliony sudetských Němců a do jejich prázdných domů přišli lidé z nižších společenských vrstev nebo i Rusíni a Slováci z Rumunska. Nedobrovolně do prázdného pohraničí přesunulo i pět set tisíc maďarských rodin z jihu Slovenska, které následně musely čelit snahám o asimilaci.

Svobodova armáda, která vznikla během druhé světové války v Sovětském svazu, nabírala své členy z řad místních krajanů i volyňských Čechů. Ti s ní následně došli až do Prahy. Po válce za vojáky do Československa přijely jejich rodiny a ostatní členové jejich vystěhovalecké skupiny. Celkem jich bylo pětatřicet tisíc, ale měli již zkušenost se stalinismem, takže v místních komunistech vzbuzovali obavy.

„Zažili sovětskou moc, odesílání do gulagů a dopady kolektivizace. Zdejší komunistická strana měla oprávněné obavy, že o tom budou mluvit s československými sousedy. Byla daná podmínka, že v daném městě nebo vesnici mohlo žít nanejvýš třicet procent volyňských Čechů,“ uvádí historička Dagmar Martinková, která je sama potomek Čechů z Volyně.

Mezi uprchlíky z této doby lze počítat i tisíce etnických Čechů z německého Slezska v okolí Vratislavi. Z jejich domovů je vyháněli Poláci, kteří po druhé světové válce získali kontrolu nad touto oblastí.

„Poláci na nás koukali, že jsme Němci, a Němcům se zase nelíbilo, že jsme Češi,“ vzpomíná pamětnice, která zažila vysídlení ze Slezska. Podobná situace byla i v Kladsku mezi Orlickými horami a Jeseníky, které ve středověku patřilo českým knížatům i českým králům a ve kterém žily tisíce starousedlých Čechů. Po válce je však odtud vyhnali Poláci a Sověti. 

„Byl to mladičký voják, kterému snad nebylo ani osmnáct roků. Povalil ji a dal ji ke krku pistoli. Maminka říkala, že do smrti cítila ten studený kov na kůži. Maminka ke mně přišla znásilněním,“ svěřuje se s traumatizujícími vzpomínkami jedna z respondentek Reportérů ČT.

Dětí, jako je ona, prý bylo po válce víc. Její matka chtěla v rodném listu uvést, že otcem je neznámý sovětský vojín, ale z politických důvodů tehdy nebylo možné, a proto v dokumentu úředníci uvedli „otec neznámý“.

Židé odcházeli z Evropy do Palestiny. Řekové směřovali z Balkánu do Evropy

Židé čelili pronásledování i po druhé světové válce a po šoa, docházelo k němu na různých místech ve střední Evropě. Pod patronací Organizace spojených národů odcházeli Židé na Balkán a dál do Palestiny, jejich cesta vedla i přes Československo. Podle Kateřiny Čapkové z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky jich odešlo z Polska přes Československo až dvě stě tisíc.

Někteří z nich se na území státu zdrželi i několik měsíců, kdy žili v oddělených táborech, které hlídali ozbrojení čeští a slovenští policisté. „Tranzitní tábory byly přeplněné a jejich podmínky byly tristní. V jednom z nich vypukl i tyfus,“ popisuje Čapková situaci židovských emigrantů.

Koncem čtyřicátých let uteklo kvůli občanské válce do Československa kolem dvanácti tisíc Řeků, kterým se následně podařilo najít nové domovy. Často se profilovali jako komunisté.

„Oba rodiče patřili do vlny uprchlíků z roku 1949, ale každý pocházel z jiné vesnice a potkali se teprve v albánských uprchlických táborech. Všichni to byli rolníci. Myslím, že jim situaci velmi usnadnilo, že byli zvyklí velmi tvrdě pracovat,“ vzpomíná potomek řeckých imigrantů žijící v Česku Charilaos Karadžos. Do zaměstnání nakonec nastoupili v československých textilních závodech. Náznaky xenofobie Karadžosovi rodiče nezažili v profesním ani v soukromém životě.

Počátkem devadesátých let našlo v Česku útočiště šest tisíc uprchlíků z bývalé Jugoslávie. „Když vidím v televizi, co se děje na Ukrajině, tak se mi vrací vzpomínky. Vojáci začali ostřelovat město, to pro nás byly naprosto nepředstavitelné zážitky,“ vzpomíná na občanskou válku Miroslav Jerenič z bosenské Tuzly. V Česku je téměř třicet let, pracuje zde jako lékař, má zde svou rodinu a přátele, ale s problémy kvůli své národnosti se dosud nesetkal.

„Ukazuje se, že současná doba je velmi těžká a specifická. Přichází obrovská vlna uprchlíků, kterou Česká republika ještě nezažila. Smekám klobouk před českým národem za veškerou pomoc,“ uzavírá Jerenič svůj příspěvek pro Reportéry ČT.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoHosté Událostí, komentářů probrali financování veřejnoprávních médií

Hosté Událostí, komentářů probrali představenou vládní novelu financování veřejnoprávních médií a také hovořili o chystané poslanecké novele, která by mohla být představena v pátek. Pozvání přijali místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) a předseda sněmovního výboru pro mediální záležitosti František Talíř (KDU-ČSL). Ten podotkl, že vládní návrh vytváří prostor pro přímý politický tlak na veřejnoprávní média a může být začátkem konce jejich nezávislosti. Nacher oponoval, že nejde o politický tlak, který by byl jiný oproti současnému stavu, kdy lze změnou zákona výši televizních a rozhlasových poplatků upravovat. „Princip poplatků je neefektivní, protože je nyní hradí vlastně všichni. Každý, kdo má zařízení s internetem, je musí platit. Je to daň z internetu, kterou zavedla minulá vláda,“ tvrdí. „Poplatky fungují jako bariéra mezi lidmi a politiky,“ míní Talíř s tím, že systém je „složité měnit“. Diskusí provázel Lukáš Dolanský.
před 6 mminutami

V přerovském podniku Meopta hořelo, škoda je padesát milionů korun

Při požáru rozvodny v přerovském podniku Meopta vznikla škoda padesát milionů korun. Hasiči jej ve čtvrtek likvidovali až do večera, zásah trval pět hodin. Nikdo nebyl zraněn a nebyla nutná ani evakuace, uvedli hasiči. Příčinou požáru byla podle policie závada na elektroinstalaci. Meopta vyrábí optické produkty pro průmyslové, vojenské a spotřební použití. Také podle vedení Meopty je vyloučeno cizí zavinění požáru.
08:22Aktualizovánopřed 16 mminutami

Tejc kvůli výsledkům auditu k bitcoinové kauze podá trestní oznámení

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) představili svá zjištění k bitcoinové kauze. Tejc zároveň oznámil výsledky auditu, který po svém nástupu na ministerstvo zadal. Resort podle něj před přijetím bitcoinového daru neudělal předběžnou kontrolu. Chyby navíc podle ministra vznikly i při prodeji kryptoměny. Kvůli výsledkům auditu podá šéf resortu spravedlnosti trestní oznámení. Exministryně Eva Decroix (ODS) odmítla, že by za jejího působení došlo k trestnému činu.
05:27Aktualizovánopřed 18 mminutami

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy.
07:13Aktualizovánopřed 20 mminutami

ŽivěSněmovna zřejmě umožní důchodcům ukončit penzijní spoření bez sankce

Návrh skupiny koaličních poslanců, aby někteří důchodci mohli bez sankce ukončit penzijní spoření, prošel v pátek ve sněmovně druhým čtením a míří k závěrečnému schvalování. Schválit ho doporučil rozpočtový výbor a podporuje ho třeba i opoziční klub STAN. Sněmovna by v pátek mohla poslat do závěrečného schvalování i návrh zákona o státních zaměstnancích, který má podle tvůrců mimo jiné usnadnit výměnu státních úředníků.
09:01Aktualizovánopřed 32 mminutami

„Otékaly mi klouby, rodiče se o mě báli.“ Dnes lze hemofilii díky léčbě zvládat

Spontánní krvácení nebo také nadměrná a častější tvorba modřin může znamenat, že člověk má hemofilii. Jde o vrozené dědičné onemocnění, při kterém se pacientovi nesráží krev. V Česku žije s hemofilií zhruba tisíc lidí. Díky moderním lékům ale mají možnost žít téměř bez omezení. Odborníci také u příležitosti Světového dne hemofilie upozorňují, že pacienti mohou intenzivněji krvácet, a to například při úrazech a nehodách nebo při přerušení terapie.
před 1 hhodinou

VideoZaměstnavatelé chtějí rozšířit benefity o další možnosti péče o duševní zdraví

Častější pocity vyhoření, a to už v nejmladším produktivním věku. To je téma nejen pro psychology, ale také zaměstnavatele. Ti chtějí rozšířit zdravotní benefity i o další možnosti péče o duševní zdraví. Příští týden se proto sejdou s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO). Podle vedoucího psychologa z Národního ústavu duševního zdraví Marka Preisse bývají první příznaky vyhoření tělesné nebo psychické. Podle ředitele společnosti STADA ČR Martina Šlégra 71 procent Čechů říká, že někdy zažilo pocit vyhoření.
před 4 hhodinami

Nový most v Praze má pomoci MHD, motoristům zůstane uzavřen

Po dvanácti letech má Praha nový most přes Vltavu. Pro pravidelný provoz tramvají a autobusů začne Dvorecký most sloužit od soboty 18. dubna, kdy se řada linek vydá do nových tras a nabídne lepší propojení obou břehů Vltavy. Přístupný bude pro cyklisty i chodce. Pro individuální automobilovou i motocyklovou dopravu zůstane uzavřen.
před 4 hhodinami
Načítání...