Reportéři ČT: Do Československa přicházeli Ukrajinci i Řekové. Z jejich zemí je vyhnala válka

Nahrávám video

V současné době se v České republice nachází víc než tři sta tisíc ukrajinských uprchlíků a v zimě možná budou přicházet další. Za posledních sto let se Češi museli vyrovnávat i s jinými migračními vlnami. V průběhu 20. století přicházeli Židé, Bosňané nebo Řekové a další etnické skupiny z různých koutů Evropy. Tématu se v pořadu Reportéři ČT věnoval David Vondráček.

Československo hned po svém vzniku podporovalo Demokratickou ukrajinskou lidovou republiku, která existovala od roku 1917 do roku 1919. Na československém území vznikaly dobrovolné oddíly, které měly odejít na východ bojovat proti bolševikům.

„Na Olšanských hřbitovech je na čestném vojenském pohřebišti pohřbeno jednadvacet příslušníků takzvané ukrajinské legie v Československé armádě. Původně působili v Haličské ukrajinské armádě,“ popisuje historik Adam Hájek ze Správy pražských hřbitovů.

K bojovým akcím ukrajinské legie nakonec nedošlo a po vítězství komunistů na území dnešní Ukrajiny se sny o samostatném státě rozplynuly. V Československu našlo nový domov deset tisíc Ukrajinců.

„V rámci armády se zde nacházely i rodiny vojáků a další uprchlíci, kteří následně zůstali a založili vlastní školy a spolky. Až tisíc Ukrajinců studovalo československé vysoké školy,“ shrnuje Hájek osudy ukrajinských uprchlíků.

Konec druhé světové války znamenal přesuny národů po Evropě

Po druhé světové válce proběhla v českých zemích největší demografická změna v dějinách. Obnovená republika do Německa vysídlila tři miliony sudetských Němců a do jejich prázdných domů přišli lidé z nižších společenských vrstev nebo i Rusíni a Slováci z Rumunska. Nedobrovolně do prázdného pohraničí přesunulo i pět set tisíc maďarských rodin z jihu Slovenska, které následně musely čelit snahám o asimilaci.

Svobodova armáda, která vznikla během druhé světové války v Sovětském svazu, nabírala své členy z řad místních krajanů i volyňských Čechů. Ti s ní následně došli až do Prahy. Po válce za vojáky do Československa přijely jejich rodiny a ostatní členové jejich vystěhovalecké skupiny. Celkem jich bylo pětatřicet tisíc, ale měli již zkušenost se stalinismem, takže v místních komunistech vzbuzovali obavy.

„Zažili sovětskou moc, odesílání do gulagů a dopady kolektivizace. Zdejší komunistická strana měla oprávněné obavy, že o tom budou mluvit s československými sousedy. Byla daná podmínka, že v daném městě nebo vesnici mohlo žít nanejvýš třicet procent volyňských Čechů,“ uvádí historička Dagmar Martinková, která je sama potomek Čechů z Volyně.

Mezi uprchlíky z této doby lze počítat i tisíce etnických Čechů z německého Slezska v okolí Vratislavi. Z jejich domovů je vyháněli Poláci, kteří po druhé světové válce získali kontrolu nad touto oblastí.

„Poláci na nás koukali, že jsme Němci, a Němcům se zase nelíbilo, že jsme Češi,“ vzpomíná pamětnice, která zažila vysídlení ze Slezska. Podobná situace byla i v Kladsku mezi Orlickými horami a Jeseníky, které ve středověku patřilo českým knížatům i českým králům a ve kterém žily tisíce starousedlých Čechů. Po válce je však odtud vyhnali Poláci a Sověti. 

„Byl to mladičký voják, kterému snad nebylo ani osmnáct roků. Povalil ji a dal ji ke krku pistoli. Maminka říkala, že do smrti cítila ten studený kov na kůži. Maminka ke mně přišla znásilněním,“ svěřuje se s traumatizujícími vzpomínkami jedna z respondentek Reportérů ČT.

Dětí, jako je ona, prý bylo po válce víc. Její matka chtěla v rodném listu uvést, že otcem je neznámý sovětský vojín, ale z politických důvodů tehdy nebylo možné, a proto v dokumentu úředníci uvedli „otec neznámý“.

Židé odcházeli z Evropy do Palestiny. Řekové směřovali z Balkánu do Evropy

Židé čelili pronásledování i po druhé světové válce a po šoa, docházelo k němu na různých místech ve střední Evropě. Pod patronací Organizace spojených národů odcházeli Židé na Balkán a dál do Palestiny, jejich cesta vedla i přes Československo. Podle Kateřiny Čapkové z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky jich odešlo z Polska přes Československo až dvě stě tisíc.

Někteří z nich se na území státu zdrželi i několik měsíců, kdy žili v oddělených táborech, které hlídali ozbrojení čeští a slovenští policisté. „Tranzitní tábory byly přeplněné a jejich podmínky byly tristní. V jednom z nich vypukl i tyfus,“ popisuje Čapková situaci židovských emigrantů.

Koncem čtyřicátých let uteklo kvůli občanské válce do Československa kolem dvanácti tisíc Řeků, kterým se následně podařilo najít nové domovy. Často se profilovali jako komunisté.

„Oba rodiče patřili do vlny uprchlíků z roku 1949, ale každý pocházel z jiné vesnice a potkali se teprve v albánských uprchlických táborech. Všichni to byli rolníci. Myslím, že jim situaci velmi usnadnilo, že byli zvyklí velmi tvrdě pracovat,“ vzpomíná potomek řeckých imigrantů žijící v Česku Charilaos Karadžos. Do zaměstnání nakonec nastoupili v československých textilních závodech. Náznaky xenofobie Karadžosovi rodiče nezažili v profesním ani v soukromém životě.

Počátkem devadesátých let našlo v Česku útočiště šest tisíc uprchlíků z bývalé Jugoslávie. „Když vidím v televizi, co se děje na Ukrajině, tak se mi vrací vzpomínky. Vojáci začali ostřelovat město, to pro nás byly naprosto nepředstavitelné zážitky,“ vzpomíná na občanskou válku Miroslav Jerenič z bosenské Tuzly. V Česku je téměř třicet let, pracuje zde jako lékař, má zde svou rodinu a přátele, ale s problémy kvůli své národnosti se dosud nesetkal.

„Ukazuje se, že současná doba je velmi těžká a specifická. Přichází obrovská vlna uprchlíků, kterou Česká republika ještě nezažila. Smekám klobouk před českým národem za veškerou pomoc,“ uzavírá Jerenič svůj příspěvek pro Reportéry ČT.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V západní části Česka hrozí bouřky, riziko požárů platí pro většinu země

V západní polovině České republiky se v pátek k večeru a v noci mohou objevit silné bouřky doprovázené větrem s nárazy o rychlosti kolem 70 kilometrů za hodinu. Na panující sucho a vedro to nebude mít vliv, riziko vzniku a šíření požárů se naopak rozšířilo na další oblasti, nově tak platí pro celou republiku s výjimkou severních Čech. V Praze a Středočeském kraji byla vyhlášena smogová situace. Sdělil to Český hydrometeorologický ústav.
12:51AktualizovánoPrávě teď

Macinka chce prozkoumat financování Českých center

Ministerstvo zahraničí neplánuje rušit žádné z Českých center, naopak vidí potenciál k jejich rozšíření. Oznámil to šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) s tím, že chce ale proměnit jejich efektivitu. Novým generálním ředitelem Českých center se od srpna stane končící velvyslanec v Egyptě Ivan Jukl. Deník N po tiskové konferenci k tématu oznámil, že ministerstvo na ni odmítlo akreditovat jeho novinářku Zdislavu Pokornou.
11:43Aktualizovánopřed 18 mminutami

Babiš žádá uzavření Schengenu pro Španělsko. Nevylučoval bych ho, řekl Macinka

Schengenský prostor je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) pro Španělsko třeba okamžitě uzavřít. Situaci po proniknutí desítek tisíc migrantů do španělského města Ceuty na severu Afriky považuje za skandál způsobený španělskou vládou. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) uvedl, že má situaci za velmi složitou pro celý schengenský prostor. Španělsko by z něj nevylučoval. Země je součástí Schengenu, ale pro Ceutu platí zvláštní výjimky a specifický hraniční režim.
před 24 mminutami

Ministerstvo zahraničí znovu nevpustilo novinářku Deníku N na brífink

Ministerstvo zahraničí v pátek nevpustilo novinářku Deníku N Zdislavu Pokornou na tiskovou konferenci k budoucnosti Českých center v Černínském paláci. Deník N postup ministerstva považuje za bezprecedentní, novinářka podle něj řádně a včas požádala o akreditaci a úřad nezdůvodnil, proč ji nedostala. Rozhodnutí úřadu kritizoval i Syndikát novinářů.
před 32 mminutami

Středoškoláci po absolvování dobrovolného vojenského cvičení složili přísahu

Stovky zletilých středoškoláků v pátek složily slavnostní přísahu absolventů dobrovolného vojenského cvičení. Po úspěšném dokončení intenzivního čtyřtýdenního výcviku se z nich stávají vojáci v záloze. Přísahu složili na deseti místech v Česku včetně nádvoří Pražského hradu či letecké základny v Náměšti nad Oslavou.
před 58 mminutami

ŽivěPrvní teplotní rekord v pátek padl už před obědem. Čeká se horší horko než ve čtvrtek

Současná vlna veder přináší i v pátek do České republiky vysoké a mnohde rekordní teploty. Kolem poledne už přepsalo teplotní rekord pět stanic, další ho vyrovnala. Meteorologové očekávají, že se teploty budou blížit čtyřiceti stupňům.
před 2 hhodinami

Lesní požár na Opavsku už se nešíří

Hasičům se v pátek dopoledne zhruba po 22 hodinách podařilo lokalizovat požár lesa v Novém Vrbnu na Opavsku. Stupeň požárního poplachu byl snížen z třetího na druhý. Novinářům to sdělila mluvčí hasičů Kamila Langerová.
před 3 hhodinami

Úsek D3 mezi Nažidly a Dolním Dvořištěm už funguje

Řidiči mohou od pátku využívat část dálnice D3 mezi Nažidly a Dolním Dvořištěm na Českokrumlovsku. Stavbu úseku, který měří tři a půl kilometru a stál přes miliardu korun, se podařilo oproti původním plánům urychlit zhruba o měsíc, předeslal již na začátku července vedoucí projektu Pavel Fišar. O zprovoznění informovali zástupci Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). V letních měsících po dálnici projede denně na dvacet tisíc vozidel, jinak se jejich počet pohybuje kolem 13 500. Jde o první napojení dálnice z Česka do Rakouska.
03:40Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.