Zlepšíme ochranu kritické infrastruktury, avizuje Černochová

Nahrávám video

Ministerstvo obrany podle jeho šéfky Jany Černochové (ODS) chystá změnu předpisů, která by umožnila účinnější ochranu kritické infrastruktury v Česku kvůli ruské agresi na Ukrajině a snaze oslabovat zbrojní průmysl v evropských zemích. Uvedla to v pořadu Otázky Václava Moravce.

Ministryně uvedla, že by například chtěla posílit pravomoce vojenské policie a zpravodajské služby. Po únorovém ruském vpádu na Ukrajinu podle ní již zesílily snahy monitorovat některé objekty kritické infrastruktury v Česku, a zvýšila se proto i jejich ochrana. Řekla také, že z ruské strany hrozí snaha oslabovat zbrojní průmysl v zemích, které pomáhají Ukrajině.

„Předkládám změny legislativy, které umožňují rychlejší reakci na tyto pokusy a jejich následný postih,“ uvedla Černochová. Změny se podle ní týkají oprávnění vojenské policie a Vojenského zpravodajství.

S ruskou hybridní válkou vůči Západu může podle ministryně souviset sabotáž na kabelech, která v sobotu ráno zastavila vlaky na severu Německa nebo úterní výbuch v bulharské zbrojovce. Podle Černochové má Rusko zájem na oslabení zbrojního průmyslu zemí, které pomáhají Ukrajině, což podle ní nemůže zůstat bez odezvy. Zvýšená ostraha strategických objektů je proto podle ní v tuto chvíli povinností. 

S tím souhlasí i bývalý náčelník generálního štábu Petr Pavel, podle kterého by bylo naivní se domnívat, že Rusko proti Západu nevede válku. „Musíme vnímat, že Rusko nás považuje za nepřítele a že proti nám koná aktivní kroky. Musíme se proti tomu aktivně bránit,“ řekl.

Ministryně počítá s dalším posilováním obrany východního křídla NATO nad rámec dohodnutý na červnovém summitu aliance v Madridu. Vhodná by byla podle Černochové i přítomnost aliance na Blízkém Východě a v Africe, aby se tyto oblasti nedostaly pod ruský vliv.

„Posilování východního křídla NATO zcela určitě odstrašující efekt má,“ uvedl bývalý předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel. 

Hledání viníků

Tématem pořadu Otázky Václava Moravce byla i možná výměna ruského ministra obrany a náčelníka generálního štábu ruské armády v reakci na neúspěchy provázející invazi na Ukrajinu.

Podle Černochové musí v této situaci ruský prezident Vladimir Putin udělat nějaké silné gesto. „Jestli všechny diktatury něco spojuje, tak je to to hledání viníků,“ řekla. Myslí si ale, že na průběhu války to nic nezmění. „Hlavou té operace je Vladimir Putin, kdo bude vykonavačem jeho rozkazů, není až tak podstatné,“ dodala. 

Podle politického geografa Michael Romancova není pravděpodobné, že by mezi sebe ruští generálové pustili někoho z Wagnerovy armády, o jejíchž členech se nejčastěji hovoří jako o možných nástupcích pro tyto důležité armádní posty. Řekl také, že je velmi složité odhadovat, kdo jiný by je mohl případně obsadit, neboť není vůbec zřejmé, kdo má na Putina v tuto chvíli vliv.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 1 hhodinou

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 4 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 14 hhodinami

Evropský pohled