Došlo k posunu, na jednáních v Praze se otevřela i témata, která byla v rámci EU dosud „docela tabu“. Tak zhodnotil v pátečních Událostech, komentářích premiér Petr Fiala (ODS) dvojici čerstvě skončených summitů. On osobně vidí v EU vůli najít společné řešení energetické krize. Nepřipouští si, že by k němu Unie nedospěla, řekl v rozhovoru s Martinem Řezníčkem.
Fiala považuje neformální summity za velmi důležité, protože debata na nich není tlačena nutností dospět k nějakému psanému závěru. „To pak bývá debata i o znění konkrétní věty, někdy i o jednotlivých slovech,“ přibližuje premiér kolorit bruselských jednání.
Cílem neformálního summitu v Praze je naopak otevřeně vést politickou debatu. „Pak může Evropská komise jasněji vědět, kterým směrem má jít při přípravě konkrétních návrhů,“ míní.
Na pátečním setkání se podle Fialy debatovalo například o pomoci Ukrajině či cenách energií. Domnívá se, že došlo k posunu. Otevřela se prý i témata, která byla v rámci EU „docela tabu“. Konkrétně zmínil oddělení cen plynu od cen elektřiny nebo jiné nakládání s emisními povolenkami. Premiér ale přiznal, že v rámci Unie na toto panují rozdílné názory.
„Ale máme vůli dospět k jednotnému řešení. Dnes (v pátek) zaznělo to, že s cenami energií musíme něco udělat rychleji než dosud, že je potřeba zasáhnout regulatorními mechanismy,“ zmínil předseda vlády. Jak to bude konkrétně vypadat, dle něj záleží na tom, s čím přijde Evropská komise. Názor na řešení energetické krize přitom prý změnily i státy, které ještě nedávno zásahy na tomto poli odmítaly.
Plyn z Norska či Ázerbájdžánu
„Všechny evropské země se dnes hlásí k tomu, že chtějí šetřit energiemi, že se chtějí zbavit závislosti na zdrojích energií z Ruska,“ tvrdí český premiér. K tomu ale podle něj musí vést konkrétní opatření, třeba nalezení nových energetických zdrojů. I proto se vedou jednání se zeměmi, které mohou poskytnout zkapalněný plyn (LNG).
Novými dodavateli plynu mohou být podle Fialy Norsko či Ázerbájdžán. Zdůraznil, že jednání s nimi usnadnil čtvrteční „premiérový“ summit Evropského politického společenství, na němž oba státy přislíbily, že budou EU s nahrazováním dodávek ruského plynu pomáhat.
Cenu přitom dle Fialy mohou srazit společné nákupy této suroviny. Rovněž doufá, že se EU v brzké době dokáže shodnout na mechanismu zastropování cen plynu.
Pozitivní vývoj vidí hlavně u zastropování cen plynu, který se používá k výrobě elektřiny. Přiznává ale, že zastropování cen plynu jako takového je mnohem složitější. Krok si představit dokáže, ale pochybuje, zda se vše dá stihnout do příštího summitu Evropské rady. Je dle něj třeba domyslet všechny možné dopady. Konkrétně pak rozhodne rada ministrů pro energetiku.
Plán pro příští zimu
Zastropování cen plynu je ale dle Fialy třeba nastavit tak, aby se nestalo, že si prodejci suroviny najdou jiné zákazníky. „Právě proto jednáme s Norskem, Ázerbájdžánem a ta jednání jsou úspěšná,“ ujistil premiér. Jde přitom i o příští zimu, nejen o tu letošní. Připomněl také, že USA významně navýšily dodávky LNG, což přisuzuje dobrým vztahům mezi Washingtonem a Evropou.
Premiér uvedl, že národní řešení energetické krize nepovažuje za správná, tudy podle něj cesta nevede. Na otevřeném trhu to dle jeho názoru nemůže vést k dobrému výsledku, protože Česko nemůže konkurovat pomocí třeba sousednímu Německu. „Cestou je najít společné řešení, jak snížit ceny energie. Musíme k němu dospět,“ má jasno Fiala. Neúspěch si nepřipouští.
