Vláda schválila návrh mandátu na působení české armády v zahraničních operacích do roku 2024. Počítá mimo jiné s nasazením až dvanácti set vojáků na východní hranici NATO, oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Mandát musí schválit parlament. Vláda také projednala, že české letectvo pomůže od září minimálně do konce roku 2023 s ochranou slovenského vzdušného prostoru.
Vláda schválila armádní mise. Na východ NATO by mohlo jet až 1200 vojáků
Návrh týkající se zahraničních misí podle ministerstva obrany neobsahuje působení české armády ve výcvikové misi Evropské unie v Mali a v Iráku. Důvodem je, že o jejich budoucnosti se v EU diskutuje. Černochová navrhla, aby v misích v roce 2023 i 2024 mohlo celkem působit až 1362 vojáků.
Současné mise jsou platné do konce letošního roku. „Návrh nového mandátu vychází ze zahraničně politických a bezpečnostních priorit České republiky, které jsou výrazně ovlivněny ruskou agresí na Ukrajině,“ sdělil resort obrany.
Připomněl, že dosud Česko na východě Aliance působí v Litvě a v Lotyšsku, od dubna velí mnohonárodnímu bojovému uskupení NATO na Slovensku. Do něj může vyslat až 650 vojáků, pro působení v Pobaltí končící mandát počítá s až 290 vojáky.
Dalších 95 vojáků může v Pobaltí působit v souvislosti s ochranou jejich vzdušného prostoru. Celkové počty nasazených vojáků bývají nižší, mandát je vyšší například kvůli možnosti rotace.
Ochrana ambasády na Ukrajině
Nově ministerstvo navrhlo, aby čeští vojáci chránili českou ambasádu na Ukrajině. Ochranný tým by měl mít do dvaceti osob. Podobně v minulosti čeští vojáci chránili velvyslanectví v afghánském Kábulu.
Vláda také rozhodla o ostatních zahraničních operacích. Ty budou ve většině případů pokračovat ve stejném rozsahu jako doposud. Konkrétně jde o KFOR v Kosovu, operace EU Irini ve Středomoří, mise MFO na Sinaji, mise OSN MINUSMA v Mali a UNDOF na Golanských výšinách. Mírné navýšení se týká pouze Bosny a Hercegoviny a tamní operace EU Althea.
Součástí předkládaného návrhu je pobyt spojeneckých vojáků na českém území. Ministryně tuto přítomnost navrhla zastropovat na maximálně osm set vojáků. „Jedná se pouze o pojistku pro případ větších cvičení nebo přesunů kontingentů, které jsou očekávány v souvislosti se situací na východní hranici Aliance a na které by nemusel stačit 48hodinový limit stanovený zákonem pro průjezd spojeneckých sil,“ sdělil Jiří Táborský z tiskového oddělení ministerstva obrany.
„Netýká se trvalého pobytu ozbrojených sil členských států Aliance na našem území ani zřizování jejich vojenských základen,“ dodal.
Předpokládá se, že Česko vyjde působení armády v zahraničí v roce 2023 na přibližně 1,43 miliardy korun. Odhad pro rok 2024 činí asi 1,46 miliardy korun. Mandát, který vláda a parlament schválily před dvěma lety, počítal na rok 2021 s nasazením až 851 vojáků a na letošek až 946 vojáků. Předpokládané náklady byly asi 1,7 a 1,8 miliardy korun.
Nejvíce vojáků v posledních letech armáda posílala do Afghánistánu, Mali a do Pobaltí. Mise v Afghánistánu skončila v souvislosti se stažením spojeneckých sil před rokem. Počet vojáků v zahraničí se razantně zvýšil letos na jaře po ruské agresi na Ukrajině, kdy se Česko rozhodlo zapojit do alianční mnohonárodní jednotky.
Česko pomůže s ochranou vzdušného prostoru Slovenska
Vláda se zaobírala ale i žádostí Slovenska o pomoc při střežení jeho vzdušného prostoru, premiér Petr Fiala (ODS) potvrdil projednání materiálu. Předseda vlády již dříve avizoval, že Česká republika žádost vyslyší. Tuzemské letectvo tak pomůže s ochranou slovenského nebe od září do konce roku 2023.
Detaily nasazení gripenů upřesní společná deklarace mezi Českem, Slovenskem a Polskem, které se na Air Policingu bude také podílet, sdělilo ministerstvo obrany.
O pomoc požádal v červnu slovenský ministr obrany Jaroslav Naď. Zapojení českého letectva umožňuje smlouva, kterou uzavřelo se Slovenskem v roce 2019.
