Státní zastupitelství akceptovalo odložení takzvané reklamní větve kauzy Čapí hnízdo. České televizi to řekl státní zástupce František Partík. Státní zastupitelství tak potvrdilo závěry policejního vyšetřování, které neprokázalo možné daňové úniky u plateb od firem z holdingu Agrofert za reklamu Čapímu hnízdu.
Státní zastupitelství potvrdilo odložení reklamní větve kauzy Čapí hnízdo
Státní zástupce potvrdil rozhodnutí policie o odložení takzvané reklamní větve kauzy Čapí hnízdo, ve které se kriminalisté zabývali podezřením na daňové úniky u plateb od firem z holdingu Agrofert za reklamu konferenčnímu centru Čapí hnízdo. Agrofert patří do svěřenských fondů předsedy ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše.
„Po provedení přezkumu státní zástupce shledal, že je předmětné usnesení vystavěno logicky a předestírá právní úvahy, kterými se policejní orgán řídil. Státní zástupce tedy usnesení a způsob vyřízení věci akceptoval, respektive neshledal takové důvody, aby do předmětné věci zasáhl například uložením pokynu atp.,“ uvedl mluvčí pražských žalobců Aleš Cimbala. Upozornil, že pokud by se v budoucnu objevily nové relevantní skutečnosti, mohla by policie v trestním řízení pokračovat.
Státní zástupce František Partík sdělil ČT, že ani on po přezkoumání usnesení policejního orgánu nevyužil dozorového oprávnění. „Usnesení o odložení věci jsem shledal zákonným, věcně správným, dostatečně odůvodněným a z těchto důvodů nebudu usnesení policejního orgánu odložení věci rušit. Trestní věc tak zůstane odložena,“ vysvětlil Partík.
V rámci dohledu může závěr Městského státního zastupitelství v Praze přezkoumat ještě pražské vrchní státní zastupitelství, rozhodnutím se může následně zabývat i nejvyšší státní zástupce Igor Stříž.
Kauza bývalého premiéra
Kriminalisté se v případu podle dřívějších informací serveru iRozhlas.cz zabývali podezřením, že suma 272 milionů korun v letech 2010 až 2013 ve skutečnosti nešla na reklamu, ale pomáhala Čapímu hnízdu splácet úvěr a společnosti Agrofert snížit si daně. Podezřením na daňový únik se kriminalisté začali zabývat při vyšetřování možného dotačního podvodu, ze kterého jsou nyní obžalováni Babiš a jeho někdejší poradkyně Jana Nagyová.
Server Seznam Zprávy dříve uvedl, že podle svědka byly platby Čapímu hnízdu za reklamu fiktivní nebo předražené. Ačkoli byly vykázány jako konkrétní plnění, například za plošnou reklamu na tenisových kurtech nebo za tiskoviny, ve skutečnosti to byly podle něho často jen virtuální položky. Kauza se podle serveru týkala širšího okruhu podezřelých – někdejších manažerů firem Agrofertu. Kriminalisté ji vyšetřovali několik let, nikdo nebyl obviněn.
Podle Cimbaly z důkazů ale vyplynulo, že reklamní spoty, audiovizuální produkce, propagační materiál a podobně byly v prostorách nebo prostřednictvím poskytovatele reklamy, tedy Čapího hnízda, realizovány. Žádný z důkazů ale podle něj nedoložil rozsah fakticky realizované reklamy, v návaznosti na to pak nebylo možné určit cenu obvyklé reklamy podle faktického plnění. Znalci proto museli vycházet z jiných důkazů, především ze sjednaných smluv.
V případu měli kriminalisté k dispozici pět znaleckých posudků, které se v některých částech rozcházely. Mluvčí uvedl, že z předložených posudků vyplynulo především to, že na realizovanou reklamu je nutné hledět spíše jako na „sponzoring“. Ten má podle něj za cíl také propagaci firmy.
„Sponzor pak má zájem na tom, aby sponzorovaný fungoval v takovém rozsahu a kvalitě, aby právě pozitivní spojení se sponzorem bylo reálně vytvářeno a sloužilo ku prospěchu sponzora. V souvislosti s touto skutečností pak v rámci prověřování bylo policejním orgánem zjištěno, že se objednatelé reklamy mimo jiné zabývali též otázkou, jakou procentuální část svého hospodářského výkonu mohou do reklamy vložit, respektive jakou procentuální část do propagace vkládají jiné, srovnatelně velké, právnické osoby,“ uvedl Cimbala.
„V závěru je tedy možné uvést, že nebylo možné bez pochybností určit jednak samotný rozsah realizované reklamy, tak i její obvyklou cenu. Naopak bylo nutné reflektovat zvláštní typ reklamy, a to takzvaný sponzoring, a zohlednit skutečnost, že objednatelé reklamy se v tomto směru řídili dle znaleckého posudku a co do rozsahu možností objednali a zaplatili reklamu (sponzoring) v částce ještě nižší, než jaká byla posudkem stanovena,“ doplnil Cimbala.
Podle Cimbaly také bylo při prověřování vyvráceno to, že by šlo o centrálně řízený způsob zajištění reklamy. Část objednatelů podle něj uvedla, že u Čapího hnízda reklamu zakoupili na základě jejich vnitřního obchodního rozhodnutí, část pak postupovala „v souvislosti s doporučením mateřské společnosti, avšak rozsah a cenu reklamy určili na základě vlastního uvážení“.
Podle státního zastupitelství byly v případu i další nejasnosti týkající se možného promlčení trestní odpovědnosti u funkcionářů firem. „Výhledem dalšího prověřování pak není v současné době dosažení takových poznatků, které by orgánům činným v trestním řízení umožnovaly zahájit trestní stíhání konkrétních osob pro jednání podřaditelné pod skutkovou podstatu konkrétního trestného činu,“ uzavřel mluvčí s tím, že pokud by se v budoucnu objevily nové relevantní skutečnosti, mohla by policie v trestním řízení pokračovat.
V dotační větvi začne soud v září
V dotační větvi kauzy je podstatou případu to, že Čapí hnízdo původně patřilo Babišovu holdingu Agrofert, v roce 2007 se však přeměnilo na akciovou společnost s akciemi na majitele a později získalo padesátimilionovou evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky, na kterou by jako součást Agrofertu nemělo nárok. Akcie údajně vlastnily Babišovy děti a partnerka. Společnost se po několika letech pod Agrofert vrátila. Babiš holding v roce 2017 vložil do svěřenských fondů.
Obžalobou v této větvi se začne pražský městský soud zabývat v září. Státní zástupce viní Nagyovou z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU, Babiše pak z pomoci k dotačnímu podvodu. Podle trestního zákoníku jim hrozí maximálně desetileté vězení, žalobce pro ně navrhuje podmínku a peněžité tresty. Oba obžalovaní vinu v minulosti odmítli.