Státní platby do zdravotnictví za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané se po lednovém zvýšení zřejmě od srpna opět sníží. Od roku 2024 má být zároveň zavedena automatická valorizace zdravotních plateb státu. Sněmovna předlohu schválila. Poslanci podpořili také novelu informačního zákona. Úřady by podle ní musely informovat o platech a odměnách vysokých státních úředníků. Dolní komora schválila i zákon, podle kterého bude v Česku zakázána výroba a prodej jednorázových plastových příborů, talířů nebo brček, a to v souladu s předpisy Evropské unie.
Stát platí od ledna za každého svého pojištěnce z rozhodnutí bývalého kabinetu 1967 korun měsíčně, o dvě stě korun více než loni. Podle schváleného koaličního návrhu platby klesnou zřejmě od srpna na 1487 korun tak, aby průměr za celý rok odpovídal loňské částce. Původně předloha předpokládala odvody 1567 korun měsíčně od července. Novelu ještě musí schválit Senát a podepsat prezident.
Letošním snížením úhrad na část roku chce stát ušetřit ve svém rozpočtu zhruba čtrnáct miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že nynější výše plateb vycházela z pesimistických prognóz, které se nepotvrdily. Systém veřejného zdravotního pojištění je podle šéfa státní kasy zatím v přebytku zhruba šest miliard korun.
Předloha čelila v dolní komoře mnohahodinovým obstrukcím opozice, jejíž zástupci se obávají možného snížení kvality a dostupnosti zdravotní péče. Vládní představitelé takové dopady odmítli.
Šéf opozičního hnutí SPD Tomio Okamura označil návrh za nesystémový a škodlivý, může podle něj postihnout pacienty i zdravotníky. Uvedl, že ze strany vlády o přímý útok na veřejný zájem. S novelou nesouhlasí ani opoziční ANO. „Předložená novela je chybná, nerozumná a v tuto chvíli extrémně nezodpovědná,“ řekla předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. Opozice neúspěšně prosazovala vrácení předlohy do druhého čtení, kde by bylo možné načíst další pozměňovací návrhy.
Automatická valorizace
Valorizační mechanismus bude podle dalšího ze schválených koaličních pozměňovacích návrhů stejný jako u důchodů. Státní platby do zdravotnictví tedy porostou o inflaci a o polovinu růstu reálné mzdy. Předpoklady uvádějí, že v roce 2024 by stát dával 1982 korun za pojištěnce a měsíc a o rok později 2022 korun. S mechanismem souhlasili i poslanci opozice, poukazovali však na to, že výchozí částka by měla být vyšší.
„Můžeme konečně plánovat úhradu za zdravotní péči nejen z roku na rok, ale v delším horizontu. Pokud tento pozměňovací návrh projde, okamžitě začneme pracovat na tom, aby úhrada zdravotní péče byla alespoň v dvouletém, ideálně tříletém intervalu,“ řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).
Koaliční poslanci podali k novele další dvě úpravy. Jedna sjednocuje a mění pravidla plnění fondů prevence zdravotních pojišťoven, druhá prodlužuje přechodné období pro doléčení pacientů po reformě úhrad ortodontické péče. Stanjura oba tyto návrhy podpořil. Podle Válka se ve fondech prevence peníze ztrojnásobí. Ministerstvo chce přesně definovat, na co se dají použít.
Zákon měl původně vstoupit v účinnost k 1. srpnu. Sněmovna ve středu ale na návrh Stanjury upravila jeho účinnost na první den následující po vyhlášení zákona ve sbírce.
Náklady veřejného zdravotního pojištění vzrostly od roku 2000 téměř čtyřnásobně. V posledních letech to bylo zejména vlivem koronavirové epidemie. V roce 2020 uhradily zdravotní pojišťovny péči za 359 miliard korun, loni to bylo více než 400 miliard. Plány na letošek předpokládaly výdaje 427 miliard korun, na příští rok 432 miliard.
Stát hradí z rozpočtu pojistné za zhruba 5,9 milionu lidí, tedy za skoro 56 procent pojištěnců. Platby za ně tvoří přibližně čtvrtinu příjmů veřejného zdravotního pojištění. Většinu výdajů spotřebují děti, senioři a nezaměstnaní. Více než polovina nákladů jde na zdravotní péči v nemocnicích. Nárok na státní zdravotní pojištění mají i uprchlíci z Ukrajiny.
Se zdravotními pojišťovnami se nyní podle Válka bude jednat o možném proplácení PCR testů na koronavirus lidem s příznaky i bez žádanky od lékaře. Debatovat se podle ministrova dřívějšího vyjádření bude o tom, kolik testů by se mohlo hradit a v jakých intervalech. Resort podle něj ale v žádném případě neplánuje zavádět plošné preventivní testování na koronavirus hrazené ze zdravotního pojištění.
Konec plastových brček
Sněmovna schválila v zákoně o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí zákaz výroby a prodej jednorázových plastových příborů, talířů nebo brček. Normu nyní dostane ke schválení Senát. Změny se měly do českého právního řádu dostat už loni v červenci. Podobný návrh předložila před rokem tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO), bývalá dolní komora jej ale do konce volebního období nestihla projednat. Pro schválení zákona nyní hlasovalo 113 poslanců ze všech sněmovních stran.
Dolní komora také podpořila novelu zákonů navazujících na normu o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí. Podle ní zůstane zálohování plastových lahví nadále dobrovolné. Plastové nápojové lahve budou muset být do roku 2025 vyrobeny z jedné čtvrtiny z recyklovaného plastu, v roce 2030 až z třiceti procent. Nádoby do objemu tří litrů s víčky z plastu budou muset mít tyto uzávěry připevněny k výrobku. Novelu nyní dostane ke schválení Senát.
Zveřejňování údajů o platech úředníků
Úřady a další instituce, například nově vymezené veřejné podniky, budou podle novely, kterou jednomyslně schválila sněmovna, zřejmě muset poskytovat informace o platech a odměnách vysokých státních úředníků. Předlohu ještě musí Senát.
Zákon měl být součástí českého právního řádu už od loňského července, neboť zavádí také změny související se směrnicí EU o otevřených datech. Sněmovna v předvolebním složení ale normu nestihla projednat. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ve středu na plénu řekl, že by z evropské úrovně hrozil reálný postih, pokud by z velké části transpoziční novela nebyla schválena v nejbližší době.
Poslanci nad rámec vládní předlohy schválili zpřesňující pozměňovací návrh předsedy pirátského klubu Jakuba Michálka. Naopak úpravu výjimek ze zveřejňování smluv v jejich registru, jak to navrhl bývalý předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO), poslanci nepodpořili.
Vláda uvádí, že k rozšíření informační povinnosti přistoupila pouze tam, kde to výslovně vyžaduje evropská směrnice. Rozšíření povinnosti je podle vlády minimalistické. Cílem směrnice je podle důvodové zprávy reagovat na technologický pokrok rozšířením možnosti získávat informace od veřejného sektoru. K tomu má vést jak rozšíření okruhu poskytovaných informací, tak okruhu těch, kteří je musí poskytovat, i vícero způsoby jejich poskytování.
Veřejné podniky předloha vymezuje tak, že jde o společnosti, které vykonávají relevantní činnost podle zákona o zadávání veřejných zakázek, nebo v nichž státní orgány nebo veřejné instituce mají dominantní vliv. Podle Michálka se to bude týkat například energetické společnosti ČEZ, jde také o podniky činné třeba v dopravě. Předloha by ale zároveň měla zajistit lepší ochranu obchodních společností, které se pohybují v konkurenčním prostředí.
Lépe chráněné by měly být podle novely rovněž údaje například o kritické infrastruktuře či ze soudních a rozhodčích řízení. Úřady by pak měla předloha ochránit před takzvanými šikanózními žádostmi o informace, na druhou stranu by měla zlepšit vymahatelnost práva na údaje.
Tolerance půl promile pro vodáky
Sněmovna debatovala také o toleranci půl promile alkoholu pro vůdce malých plavidel bez motoru. Návrh skupiny poslanců by se mohl stát součástí novely zákona o vnitrozemské plavbě, která je v dolní komoře před závěrečným schvalováním. Novela přebírá do českého zákona ustanovení nových evropských směrnic.
Půl promile alkoholu odpovídá přibližně dvěma decilitrům vína nebo dvěma desetistupňovým pivům. Tolerance by platila pouze pro vymezené úseky vodních cest, kde nehrozí velký provoz.
