Zeman a maďarská prezidentka se zastali visegrádské skupiny. Podle Novákové je to „skrytá síla Evropy“

Maďarská prezidentka Katalin Nováková přijela do Česka. Na Pražském hradě ji slavnostně přivítala hlava českého státu Miloš Zeman. Po ceremoniálu se oba prezidenti odebrali ke společnému jednání. Týkalo se například visegrádské spolupráce, kterou Zeman podpořil. Ve středu se Nováková sejde ještě s premiérem Petrem Fialou (ODS). S předsedy parlamentních komor jednat nebude, protože jsou oba sami na zahraničních cestách.

Na prvním nádvoří Pražského hradu čekal na Novákovou v úterý dopoledne osobně Zeman i nastoupení vojáci Hradní stráže. Zazněly státní hymny, Nováková pak příslušníky armády pozdravila. Po odchodu vojáků se i prezidenti a jejich doprovod odebrali k jednání do nitra Hradu.

Hovořili mimo jiné o dalším fungování visegrádské skupiny. Miloš Zeman řekl po jednání s Novákovou, že je proti tomu, aby se spolupráce na visegrádské úrovni rozvolnila nebo skončila. „Střední Evropa je pro nás přirozeným prostředím, které nás vyzývá ke spolupráci mezi státy visegrádské čtyřky. Myslím, že je to skrytá síla v rámci celé Evropy,“ podotkla i Katalin Nováková. Považuje za zásadní, „aby byla tak úzká jako dosud“.

Zeman se také zmínil o potřebě „korigovat“ údajné protimaďarské výroky v médiích. „Řekl jsem již při jednání delegací paní maďarské prezidentce, že nejrazantnější antimaďarský názor zazněl z úst předsedkyně jedné české politické strany, která má podle posledního průzkumu veřejného mínění tříprocentní voličskou podporu. Doufám, že tím je celá věc vyřešena,“ řekl Zeman.

Zřejmě tak narážel na vyjádření předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové z období před maďarskými parlamentními volbami. Zeman sám směřování maďarské politiky ocenil, podle něj „respektuje národní zájmy své země a nepodléhá cizím vlivům“.

Český prezident dodal, že s Katalin Novákovou hovořil také o vzájemné spolupráci států ve zbrojním průmyslu či energetice. Tématem jednání byla i válka na Ukrajině. Maďarská prezidenta vyzdvihla pomoc, kterou Ukrajině poskytuje Česko, připomněla ale také, že její země přijímá uprchlíky a poskytla pomoc 750 tisícům lidí, kteří válkou sužovanou zemi opustili.

„Když je potřeba pomoc, jsme u toho. Uvítali bychom, kdyby byl co nejdříve nastolen mír,“ uvedla. Maďarský postoj k válce a také protiruským sankcím je podle ní konstruktivní, připomněla, že Budapešť nakonec umožnila schválit i šestý sankční balíček. Negativní postoj Maďarska k některým návrhům zdůvodnila Nováková tím, že jsou potřeba „takové sankce, které způsobí větší újmu agresorovi“. „Pokud tyto sankce znemožňují běžný život v zemích Evropské unie, tak to nejsou dobré sankce,“ dodala. Miloš Zeman doplnil, že i Česko si „z šestého balíčku vymohlo odklad některých rozhodnutí týkajících se blokace dodávek ropy“.

Nováková se sejde i s Fialou

Kromě jednání se Zemanem má maďarská prezidentka v Praze naplánovaný oběd pořádaný asi pro osm desítek hostů, kteří mají s Maďarskem blízké vztahy.

Ve středu má Nováková v plánu jednání s premiérem Petrem Fialou (ODS). Nesetká se s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) ani předsedkyní Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09), přestože jednání s předsedy parlamentních komor bývají při návštěvách hlav států obvyklá. Vystrčil i Pekarová jsou však sami na naplánovaných zahraničních cestách do Spojených států, respektive Švýcarska.

Nováková – dlouholetá členka maďarské vládní strany Fidesz a od roku 2018 též její poslankyně – se do nejvyšších politických kruhů dostala předloni, kdy byla jmenována ministryní pro rodinné záležitosti. Letos v březnu byla zvolena prezidentkou, funkce se ujala 10. května poté, co vypršel druhý mandát Jánosi Áderovi. Po nástupu do funkce stihla již navštívit Polsko a Německo, návštěva Česka je tedy její třetí zahraniční cestou.

V Maďarsku plní hlava státu převážně ceremoniální roli. Podle ústavy ztělesňuje jednotu národa, chrání demokratické fungování státu a je vrchním velitelem ozbrojených sil. Volí se na pětileté období.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na Žďársku se o Senát utkají Šmarda (za Volt) s Klementem (KDU-ČSL), který postoupil o pouhý hlas

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Žďár nad Sázavou postoupil bývalý předseda SOCDEM Michal Šmarda (za Volt) a dosavadní senátor Josef Klement (KDU-ČSL), který postoupil o jediný hlas. Šmarda získal 27,6 procenta hlasů, Klement 25,62 procenta, stejně jako Radek Černý (ODS). Klement nicméně získal 11 373 hlasů a Černý 11 372. Voleb se zúčastnilo 50,14 procenta voličů.
včeraAktualizovánopřed 14 mminutami

V Havířově a Frýdku-Místku už domluvili vládnoucí koalice

V Havířově na Karvinsku, který je druhým největším moravskoslezským městem, vznikne koalice ANO, Společně pro Havířov a Hnutí pro Havířov. Frýdek-Místek povede koalice Naše Město F-M a Společně pro Frýdek-Místek. Jednání různých koalic o tom, kdo bude vládnout, se rozběhla i na dalších místech.
12:39Aktualizovánopřed 31 mminutami

ŽivěNedělní debata o výsledku voleb

Hosté Nedělní debaty předseda Motoristů Petr Macinka, místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO), místopředsedkyně dolní komory Barbora Urbanová (STAN) a předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda diskutovali o výsledcích voleb. Hovořili taky o sestavování koalic, spolupráci na komunální úrovni nebo důležitosti Senátu v parlamentní demokracii. Pořad moderuje Lukáš Dolanský.
11:30Aktualizovánopřed 35 mminutami

Ve druhém kole se v senátním obvodu Česká Lípa střetnou Volfová (ANO) a Půta (SLK)

Jiří Vosecký (nez.) neobhájil pro třetí volební období svůj mandát v senátním obvodu Česká Lípa, který zahrnuje Českolipsko a část Liberecka a Mělnicka. O senátorské křeslo se tak utká poslankyně a dřívější starostka České Lípy Jitka Volfová (ANO) a hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK). Volfová získala 35,05 procenta hlasů, Půta 32,66 procenta. Voleb se zúčastnilo 38,38 procenta voličů.
včeraAktualizovánopřed 41 mminutami

V Karlových Varech opět vyhrálo ANO, počet mandátů mu ale klesl

Komunální volby v Karlových Varech opět vyhrálo hnutí ANO. Získalo deset mandátů v zastupitelstvu, které má 35 členů, v minulých volbách získalo čtrnáct mandátů. Druhé skončilo uskupení Vary+ s devíti mandáty. Třetí Karlovaráci budou mít šest zastupitelů. Voleb se zúčastnilo 35,29 procenta voličů, což je méně než při minulých komunálních volbách.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Lidé v místních referendech většinou odmítli větrné elektrárny, spalovny i těžbu

V místních referendech, která se v pátek a v sobotu konala společně s komunálními a někde i se senátními volbami, lidé až na výjimky odmítli výstavbu větrných elektráren v katastrech svých obcí. Nesouhlasili ani s těžbou surovin nebo stavbou či rozšířením spaloven. V Česku se konala referenda ve zhruba čtyřech desítkách obcí či městských částí, přičemž dvacítka se týkala stavby větrných turbín.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

STAN má právo na primátora v Praze, řekl druhý Portlík

Hnutí STAN má v Praze právo na post primátora, i když získalo v 65členném zastupitelstvu na magistrátu 17 mandátů stejně jako druhé SPOLU pro Prahu. České televizi to řekl lídr kandidátky SPOLU Tomáš Portlík (ODS). V neděli se plánuje sejít s jedničkou STAN Petrem Hlaváčkem (STAN), aby si promluvili o základních východiscích pro další jednání o koalici. Přesný termín zatím není jasný. Kromě SPOLU a STAN se do zastupitelstva Prahy dostala také Praha sobě se 13 mandáty, ANO s 11 a Piráti se sedmi.
před 2 hhodinami

Nejvíce zastupitelů mají lidovci, STAN, ODS a ANO

Nejvíce zastupitelů získala ze stran a hnutí v letošních obecních volbách stejně jako před čtyřmi lety KDU-ČSL. Druhé bylo v počtu mandátů podle navrhujících stran hnutí STAN a třetí ODS, v porovnání s volbami v roce 2022 si tato uskupení pozice vyměnila. Na čtvrté pozici opět figurovalo hnutí ANO. Každá ze čtveřice stran nebo hnutí zaznamenala ale propad. Pohoršilo si ale například rovněž hnutí SPD, Piráti a TOP 09.
před 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.