Zrušení povinné výuky druhého jazyka odnesou znevýhodněné děti, varují někteří experti

Návrh ministerstva školství (MŠMT) na zrušení povinné výuky druhého cizího jazyka v základních školách kritizují někteří pedagogičtí odborníci. Podle nich hrozí, že počet studentů docházejících na další jazyk značně klesne a krok ministerstva jenom prohloubí sociální a ekonomické nerovnosti mezi jednotlivými domácnostmi. MŠMT ale s kritikou nesouhlasí – žáci podle něj budou mít možnost si vybrat, kam chtějí své vzdělání směřovat. Ministerstvo chce tímto způsobem ulehčit žákům, kteří mají problém zvládat základní předměty, a posílit zodpovědnost dětí za vlastní vzdělávání. Všechny školy by i po navrhované změně měly povinnost druhé jazyky nabízet, patřily by ale do skupiny povinně volitelných předmětů.

„Důležité je, aby všechny děti, i ty, co navštěvují základní školu, měly možnost druhý cizí jazyk studovat. Podle ministerstva jim tato možnost zůstane, ale řada dětí se pro něj nerozhodne. Ty pak budou v budoucím životě znevýhodněny oproti těm, které cizí jazyk začnou studovat na základní škole. Nerovnosti budou vidět už třeba na střední škole, kde pak pro žáky dříve studující jazyk bude daleko jednodušší se ho učit,“ říká Hana Andrášová, vedoucí katedry germanistiky z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Přeřazení druhých jazyků ze skupiny povinných mezi povinně volitelné předměty by podle odborníků také mohlo výrazně snížit počet dětí, které se je budou učit. Za příklad dávají Slovensko, které zrušilo povinnost výuky druhého cizího jazyka v roce 2015 a kde o dva roky později výzkum potvrdil, že se pak vůbec nevyučoval na šestnácti procentech škol. A to i přesto, že ředitelům zůstala povinnost druhý jazyk jako předmět i nadále nabízet.

Experti dále upozorňují, že jiné cizí jazyky než angličtina jsou často nezbytné při uplatnění na pracovním trhu. Podle generálního ředitele francouzské firmy Pierre Fabre Group Romana Dušila, který je zároveň členem správní rady Francouzsko-české komory, je angličtina pro firmu samozřejmou znalostí a nebere ji jako přidanou hodnotu na trhu práce. „Potřebujeme vedle toho i kolegyně a kolegy, kteří ještě umí francouzštinu, aby se mohli uplatnit,“ vysvětluje Dušil.

Děti mají být zodpovědné za své vědomosti

Zrušení povinného vyučování druhého jazyka na ZŠ ale podle ministerstva školství umožní dětem se lépe zaměřovat na předměty, které je zajímají a ve kterých jsou dobré. Změna také zapadá do konceptu velké revize rámcových vzdělávacích programů, kterou MŠMT připravuje. S její pomocí chce zvýšit zodpovědnost dětí za vlastní vzdělávání.

„Pokud chci ale být za něco zodpovědný, musím mít možnost volby,“ vysvětluje plánovanou volitelnost jazyků Jan Jiterský, předseda Expertního panelu pro Revizi vzdělávacích programů z MŠMT. Rozhodnutí, jestli má o výuku dalšího cizího jazyka zájem, by tedy mělo ležet na samotném dítěti.

„Všichni žáci nemohou umět všechno a naučit se vše na stejné úrovni. Měli bychom rozvinout potenciál žáka do maximální možné úrovně. Dát mu příležitost zažít úspěch, a rozvinout se v oborech, o které má zájem a chce v nich být úspěšný,“ dodává Jiterský.

Jádrové a rozvíjející učivo

MŠMT přepokládá, že neznalost dalšího cizího jazyka děti neovlivní natolik, jako nedostatky v základních školních dovednostech. Ty totiž žákům někdy i po dokončení základní školy chybí. Patří mezi ně například čtenářská gramotnost.

„Pokud toho dítě není schopno dosáhnout, chceme mu k tomu dát čas a prostor,“ říká Martina Tóthová z Expertního panelu MŠMT. K tomu by žákům měla pomoci plánovaná revize, která má rozdělovat učivo na takzvané jádrové a rozvíjející. Znalosti jádrového by si měli osvojit všichni studenti. Rozvíjející vědomosti, mezi které by měly patřit právě i druhé cizí jazyky, by pak závisely na zájmu a nadání dítěte.

Podle germanistky Andrášové by ale žáci o významu dalšího jazyka pro svůj budoucí život měli rozhodovat až později. „Jde nám o to, aby aspoň ten elementární základ získali všichni. V pozdějším věku, ať se svobodně rozhodnou, jestli to budou potřebovat nebo ne. Ale v pubertě je opravdu velmi těžké přenášet zodpovědnost žáků na to, které předměty si zvolí,“ dodává Andrášová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Klidné hodiny využívají k nakupování nejen lidé s autismem

Klidné hodiny při nakupování využívají nejen lidé s autismem, ale i senioři nebo rodiny s dětmi. Letos je zavedly dva řetězce a podle jejich zástupců je lidé využívají. Ve speciálním režimu je v obchodech jednu nebo dvě hodiny týdně vypnuté rádio, ztlumená světla i speciálně proškolený personál. Podobný koncept letos zavedly i olomoucké vánoční trhy.
před 4 hhodinami

Michelin posune Česko na světové mapě gastronomie, míní odborníci

Michelinův průvodce rozdal prestižní hvězdy restauracím. Také letos uspěly podniky z Česka, je jich však více než dříve a nachází se i mimo Prahu. Podle herce, blogera a autora Gastromapy Lukáše Hejlíka posune úspěch oceněných restaurací českou gastronomii výš na světové mapě. S tím souhlasí i prezident Asociace hotelů a restaurací ČR Václav Stárek, podle kterého díky tomu Česko nebude dírou na mapě Michelinu. O současné české gastronomii, jejím rozvoji, ale i problémech debatovali hosté v Událostech, komentářích z ekonomiky, kterými provázely Nina Ortová a Jitka Fialková.
před 4 hhodinami

Fiala připravil nové vládě zprávu o stavu Česka

Premiér v demisi Petr Fiala (ODS) zveřejnil zprávu o stavu země, v pondělí při výměně vlády ji předá svému nástupci Andreji Babišovi (ANO). Materiál s fakty a daty připravil, aby Česko mohlo pokračovat bez chaosu, řekl ve videu na síti X natočeném ve vyklizených prostorách vlády. Česko je ve velmi dobré kondici, dodal.
08:49Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V předvánočním období jsou lidé k charitám štědřejší

V předvánoční době darují Češi charitativním organizacím nejvíc. Během adventu totiž mimo jiné přispívají i lidé, kteří jinak sbírky nepodporují. Zajímají je příběhy nemocných dětí, samoživitelky, senioři, válkou zasažená Ukrajina nebo třeba situace v rozvojových státech. Právě organizaci, která vybírá peníze na pomoc Ukrajině, dorazil rekordní dar ve výši sto milionů od jediného přispěvatele.
před 6 hhodinami

Obce podporují mladé rodiny. Za novorozence nabízí rodičům i deset tisíc korun

Odchod mladých a malá porodnost. Mnohá menší města a obce se potýkají s postupným vylidňováním. Řada z nich proto například zvyšuje finanční příspěvek na novorozence. Od příštího roku dostanou dvojnásobnou částku – tedy deset tisíc korun – děti ve městě Brumov-Bylnice. Stejný příspěvek mají od letošního července i pro rodiče v Jeseníku nebo Valašských Kloboukách. Naopak obec Modrava letos příspěvek snížila z původních šedesáti tisíc na nynějších deset tisíc korun.
před 7 hhodinami

Erozní vyhláška má řešit i vítr, Motoristé plánují změny

Ministerstvo životního prostředí představilo pravidla, která mají zajistit větší ochranu půdy před erozí způsobenou kromě vody i větrem. Agrární komoře vadí, že s ní resort změny dostatečně neprojednal a není ani úplně jasné, jak se budou posuzovat jednotlivé případy. Vyhlášku kritizují i Motoristé. Nová pravidla mají platit od července.
před 8 hhodinami

Zubní ošetření v celkové narkóze bude díky novému projektu dostupnější

Podle stomatologů přibývá pacientů, kteří potřebují péči v narkóze. Kapacity nemocnic jsou pro takové zákroky nedostatečné a čekací lhůty můžou být i rok. V privátních zařízeních pak lidé zpravidla platí zákrok v plné výši. Změnit to chce nový pilotní projekt České stomatologické komory a zdravotních pojišťoven, který kopíruje vzor Německa a Švýcarska. Pokud se osvědčí, měly by díky němu ročně najít odpovídající ošetření například tisíce dětí, které se teď potýkají s nedostupností péče.
před 8 hhodinami

Začínajícím lékařům by v regionech s nedostupnou péčí mohly přispět pojišťovny

Lékařům na startu kariéry by v příštím roce mohly začít přispívat zdravotní pojišťovny, rozdělit chtějí přes sto milionů do lokalit, kde je péče nedostatková. Po dokončení specializace by museli v regionu dál pracovat. Jde o peníze navíc k dotacím na takzvaná rezidenční místa pro začínající lékaře. Ministerstvo jich letos schválilo celkem 250, půjde na ně přes půl miliardy. Odborné společnosti ale dlouhodobě upozorňují, že to nestačí.
před 17 hhodinami
Načítání...