Zrušení povinné výuky druhého jazyka odnesou znevýhodněné děti, varují někteří experti

Návrh ministerstva školství (MŠMT) na zrušení povinné výuky druhého cizího jazyka v základních školách kritizují někteří pedagogičtí odborníci. Podle nich hrozí, že počet studentů docházejících na další jazyk značně klesne a krok ministerstva jenom prohloubí sociální a ekonomické nerovnosti mezi jednotlivými domácnostmi. MŠMT ale s kritikou nesouhlasí – žáci podle něj budou mít možnost si vybrat, kam chtějí své vzdělání směřovat. Ministerstvo chce tímto způsobem ulehčit žákům, kteří mají problém zvládat základní předměty, a posílit zodpovědnost dětí za vlastní vzdělávání. Všechny školy by i po navrhované změně měly povinnost druhé jazyky nabízet, patřily by ale do skupiny povinně volitelných předmětů.

„Důležité je, aby všechny děti, i ty, co navštěvují základní školu, měly možnost druhý cizí jazyk studovat. Podle ministerstva jim tato možnost zůstane, ale řada dětí se pro něj nerozhodne. Ty pak budou v budoucím životě znevýhodněny oproti těm, které cizí jazyk začnou studovat na základní škole. Nerovnosti budou vidět už třeba na střední škole, kde pak pro žáky dříve studující jazyk bude daleko jednodušší se ho učit,“ říká Hana Andrášová, vedoucí katedry germanistiky z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Přeřazení druhých jazyků ze skupiny povinných mezi povinně volitelné předměty by podle odborníků také mohlo výrazně snížit počet dětí, které se je budou učit. Za příklad dávají Slovensko, které zrušilo povinnost výuky druhého cizího jazyka v roce 2015 a kde o dva roky později výzkum potvrdil, že se pak vůbec nevyučoval na šestnácti procentech škol. A to i přesto, že ředitelům zůstala povinnost druhý jazyk jako předmět i nadále nabízet.

Experti dále upozorňují, že jiné cizí jazyky než angličtina jsou často nezbytné při uplatnění na pracovním trhu. Podle generálního ředitele francouzské firmy Pierre Fabre Group Romana Dušila, který je zároveň členem správní rady Francouzsko-české komory, je angličtina pro firmu samozřejmou znalostí a nebere ji jako přidanou hodnotu na trhu práce. „Potřebujeme vedle toho i kolegyně a kolegy, kteří ještě umí francouzštinu, aby se mohli uplatnit,“ vysvětluje Dušil.

Děti mají být zodpovědné za své vědomosti

Zrušení povinného vyučování druhého jazyka na ZŠ ale podle ministerstva školství umožní dětem se lépe zaměřovat na předměty, které je zajímají a ve kterých jsou dobré. Změna také zapadá do konceptu velké revize rámcových vzdělávacích programů, kterou MŠMT připravuje. S její pomocí chce zvýšit zodpovědnost dětí za vlastní vzdělávání.

„Pokud chci ale být za něco zodpovědný, musím mít možnost volby,“ vysvětluje plánovanou volitelnost jazyků Jan Jiterský, předseda Expertního panelu pro Revizi vzdělávacích programů z MŠMT. Rozhodnutí, jestli má o výuku dalšího cizího jazyka zájem, by tedy mělo ležet na samotném dítěti.

„Všichni žáci nemohou umět všechno a naučit se vše na stejné úrovni. Měli bychom rozvinout potenciál žáka do maximální možné úrovně. Dát mu příležitost zažít úspěch, a rozvinout se v oborech, o které má zájem a chce v nich být úspěšný,“ dodává Jiterský.

Jádrové a rozvíjející učivo

MŠMT přepokládá, že neznalost dalšího cizího jazyka děti neovlivní natolik, jako nedostatky v základních školních dovednostech. Ty totiž žákům někdy i po dokončení základní školy chybí. Patří mezi ně například čtenářská gramotnost.

„Pokud toho dítě není schopno dosáhnout, chceme mu k tomu dát čas a prostor,“ říká Martina Tóthová z Expertního panelu MŠMT. K tomu by žákům měla pomoci plánovaná revize, která má rozdělovat učivo na takzvané jádrové a rozvíjející. Znalosti jádrového by si měli osvojit všichni studenti. Rozvíjející vědomosti, mezi které by měly patřit právě i druhé cizí jazyky, by pak závisely na zájmu a nadání dítěte.

Podle germanistky Andrášové by ale žáci o významu dalšího jazyka pro svůj budoucí život měli rozhodovat až později. „Jde nám o to, aby aspoň ten elementární základ získali všichni. V pozdějším věku, ať se svobodně rozhodnou, jestli to budou potřebovat nebo ne. Ale v pubertě je opravdu velmi těžké přenášet zodpovědnost žáků na to, které předměty si zvolí,“ dodává Andrášová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Právníci považují Babišův způsob řešení střetu zájmů za přijatelný

Právníci považují řešení střetu zájmů, které ve čtvrtek představil majitel holdingu Agrofert Andrej Babiš (ANO), za přijatelné a vyhovující. Vyplývá to z vyjádření ústavních právníků Jana Kysely a Ondřeje Preusse, děkana brněnské právnické fakulty Martina Škopa, ústavního právníka z pražské Univerzity Karlovy Aleše Gerlocha pro televizi Prima a Jana Kudrny z katedry ústavního práva Právnické fakulty UK pro Českou televizi. Podstatné ale budou detaily, upozornil Škop.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Do vrcholové politiky se nevrátím, říká Nečas

Bývalý premiér a předseda ODS Petr Nečas se nehodlá vrátit do vrcholové politiky. Vyjádřil se tak v pořadu Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Nikdy neviděl politiku jako celoživotní profesi a navíc po jeho návratu prý není poptávka. Nečas se pozastavil také nad aktuálním odchodem jihočeského hejtmana Martina Kuby z ODS. Bývalému premiérovi nedává smysl, že Kuba oznámil svůj úmysl před kongresem strany, na kterém mohl případně uspět se svou vizí pro ODS. Občanská demokracie by se podle Nečase měla jasně vyprofilovat jako pravicová eurorealistická strana s ekonomickou kompetencí.
před 8 hhodinami

Důležité bude dodržení závazku, reaguje budoucí opozice na Babišův krok ohledně Agrofertu

Politici napříč politickým spektrem uvítali rozhodnutí předsedy ANO Andreje Babiše vzdát se holdingu Agrofert a vyřešit tak svůj střet zájmů. „Je dobře, že Babiš konečně představil nějaké řešení (...). Snad alespoň tentokrát dodrží, co veřejnosti slíbil,“ uvedl premiér v demisi Petr Fiala (ODS). Jeho koaliční partneři z končící vlády za klíčové považují naplnění Babišova závazku a jeho důslednou kontrolu. Předseda Motoristů Petr Macinka, jehož hnutí zasedne s ANO a SPD ve vládě, Babišův krok ocenil.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Babiš se rozhodl vzdát Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se rozhodl vzdát holdingu Agrofert. Ve videu zveřejněném na sociálních sítích uvedl, že s firmou nebude mít nic společného a nevrátí se mu ani po konci v politice. Akcie holdingu bude spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce, kontrolovat ho bude nezávislý protektor. Oba určí nezávislá osoba. Babišovi potomci získají Agrofert až po jeho smrti.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Prezident jmenuje Babiše premiérem 9. prosince

Prezident Petr Pavel jmenuje šéfa hnutí ANO Andreje Babiše premiérem v úterý 9. prosince. Ocenil, že dostál dohodě a veřejně oznámil způsob řešení svého střetu zájmů. Babiš ve čtvrtek večer oznámil, že se vzdá svého holdingu Agrofert. Nevrátí se mu ani po konci v politice. Firmu dostanou jeho potomci zpět, až zemře.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Neočekávám zásadně rozdílné postoje Pavla a vlády, řekl Macinka po schůzce na Hradě

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek na Pražském hradě přijal další tři kandidáty na ministry. Jako poslední za ním dorazil předseda Motoristů a nominant této strany na pozici šéfa diplomacie Petr Macinka, který schůzku označil za věcnou, korektní a seriózní. Dominantním tématem byla dle něj zahraniční politika. Předseda Motoristů sdělil, že neočekává zásadní rozdíly v zahraničně-politických postojích mezi vznikající vládou a hlavou státu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Pavel o Turkovi: Kompetenční žaloba by byla užitečná

Prezident Petr Pavel pokládá za málo pravděpodobné, že poslanec Motoristů Filip Turek se stane ministrem životního prostředí. Nakonec možná podle něj bude dobré, když v této věci dojde ke kompetenční žalobě, kterou pak Ústavní soud rozhodne. Motoristé podle svého předsedy Petra Macinky o kompetenční žalobě neuvažují, nominace do vlády se podle něj nemění.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Soud uložil Švachulovi z kauzy Stoka trest sedm let a osm měsíců vězení

Krajský soud v Brně schválil dohodu bývalého místostarosty brněnské části Brno-střed Jiřího Švachuly (dříve ANO), obžalovaného v korupční kauze Stoka. Švachula si v dohodě o vině a trestu vyjednal se státním zástupcem trest sedm let a osm měsíců vězení, také propadnutí části majetku za miliony korun, sdělil žalobce Petr Šereda. Další z obžalovaných podnikatel Lubomír Smolka a bývalý vedoucí technik správy Petr Kosmák dostali podmínku a peněžitý trest. Podnikateli Pavlu Ovčarčinovi soud uložil trest pět let vězení.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...