Zrušení povinné výuky druhého jazyka odnesou znevýhodněné děti, varují někteří experti

Návrh ministerstva školství (MŠMT) na zrušení povinné výuky druhého cizího jazyka v základních školách kritizují někteří pedagogičtí odborníci. Podle nich hrozí, že počet studentů docházejících na další jazyk značně klesne a krok ministerstva jenom prohloubí sociální a ekonomické nerovnosti mezi jednotlivými domácnostmi. MŠMT ale s kritikou nesouhlasí – žáci podle něj budou mít možnost si vybrat, kam chtějí své vzdělání směřovat. Ministerstvo chce tímto způsobem ulehčit žákům, kteří mají problém zvládat základní předměty, a posílit zodpovědnost dětí za vlastní vzdělávání. Všechny školy by i po navrhované změně měly povinnost druhé jazyky nabízet, patřily by ale do skupiny povinně volitelných předmětů.

„Důležité je, aby všechny děti, i ty, co navštěvují základní školu, měly možnost druhý cizí jazyk studovat. Podle ministerstva jim tato možnost zůstane, ale řada dětí se pro něj nerozhodne. Ty pak budou v budoucím životě znevýhodněny oproti těm, které cizí jazyk začnou studovat na základní škole. Nerovnosti budou vidět už třeba na střední škole, kde pak pro žáky dříve studující jazyk bude daleko jednodušší se ho učit,“ říká Hana Andrášová, vedoucí katedry germanistiky z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Přeřazení druhých jazyků ze skupiny povinných mezi povinně volitelné předměty by podle odborníků také mohlo výrazně snížit počet dětí, které se je budou učit. Za příklad dávají Slovensko, které zrušilo povinnost výuky druhého cizího jazyka v roce 2015 a kde o dva roky později výzkum potvrdil, že se pak vůbec nevyučoval na šestnácti procentech škol. A to i přesto, že ředitelům zůstala povinnost druhý jazyk jako předmět i nadále nabízet.

Experti dále upozorňují, že jiné cizí jazyky než angličtina jsou často nezbytné při uplatnění na pracovním trhu. Podle generálního ředitele francouzské firmy Pierre Fabre Group Romana Dušila, který je zároveň členem správní rady Francouzsko-české komory, je angličtina pro firmu samozřejmou znalostí a nebere ji jako přidanou hodnotu na trhu práce. „Potřebujeme vedle toho i kolegyně a kolegy, kteří ještě umí francouzštinu, aby se mohli uplatnit,“ vysvětluje Dušil.

Děti mají být zodpovědné za své vědomosti

Zrušení povinného vyučování druhého jazyka na ZŠ ale podle ministerstva školství umožní dětem se lépe zaměřovat na předměty, které je zajímají a ve kterých jsou dobré. Změna také zapadá do konceptu velké revize rámcových vzdělávacích programů, kterou MŠMT připravuje. S její pomocí chce zvýšit zodpovědnost dětí za vlastní vzdělávání.

„Pokud chci ale být za něco zodpovědný, musím mít možnost volby,“ vysvětluje plánovanou volitelnost jazyků Jan Jiterský, předseda Expertního panelu pro Revizi vzdělávacích programů z MŠMT. Rozhodnutí, jestli má o výuku dalšího cizího jazyka zájem, by tedy mělo ležet na samotném dítěti.

„Všichni žáci nemohou umět všechno a naučit se vše na stejné úrovni. Měli bychom rozvinout potenciál žáka do maximální možné úrovně. Dát mu příležitost zažít úspěch, a rozvinout se v oborech, o které má zájem a chce v nich být úspěšný,“ dodává Jiterský.

Jádrové a rozvíjející učivo

MŠMT přepokládá, že neznalost dalšího cizího jazyka děti neovlivní natolik, jako nedostatky v základních školních dovednostech. Ty totiž žákům někdy i po dokončení základní školy chybí. Patří mezi ně například čtenářská gramotnost.

„Pokud toho dítě není schopno dosáhnout, chceme mu k tomu dát čas a prostor,“ říká Martina Tóthová z Expertního panelu MŠMT. K tomu by žákům měla pomoci plánovaná revize, která má rozdělovat učivo na takzvané jádrové a rozvíjející. Znalosti jádrového by si měli osvojit všichni studenti. Rozvíjející vědomosti, mezi které by měly patřit právě i druhé cizí jazyky, by pak závisely na zájmu a nadání dítěte.

Podle germanistky Andrášové by ale žáci o významu dalšího jazyka pro svůj budoucí život měli rozhodovat až později. „Jde nám o to, aby aspoň ten elementární základ získali všichni. V pozdějším věku, ať se svobodně rozhodnou, jestli to budou potřebovat nebo ne. Ale v pubertě je opravdu velmi těžké přenášet zodpovědnost žáků na to, které předměty si zvolí,“ dodává Andrášová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSněmovna jedná o důvěře Babišově kabinetu. Pokračovat může i po 21. hodině

Sněmovna se třetím dnem zabývá žádostí o vyslovení důvěry kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO). Jednání odpoledne přerušily ústní interpelace. Poslanci se k němu vrátili v podvečer a odhlasovali si, že v jednání budou moci pokračovat i po 21. hodině. Babiš předtím řekl, že se nenechá sněmovnou vydat k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. Před poslanci uvedl, že justici nezpochybňuje, najdou se podle něho ale soudci, kteří rozhodují politicky.
06:00Aktualizovánopřed 18 mminutami

Turkovo jmenování ministrem by nebylo ohrožením demokracie, míní Vesecká

„Filip Turek nebyl trestně stíhán, není trestně stíhán a neexistuje v podstatě žádný konkrétní právní důvod, který by hovořil o tom, že je hrozbou porušení demokracie v České republice,“ uvedla předsedkyně ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Renata Vesecká (nestr. za Motoristy) v Interview ČT24. Podstata jmenování ministrů podle ní závisí na ústavě, která dává jednoznačnou odpověď – premiér navrhuje, prezident jmenuje. Pověst nevnímá jako důvod, proč někoho nejmenovat. Tím je konkrétní čin, kterým by Turkovo jednání nabourávalo demokratický řád, což se podle ní neprokázalo. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 28 mminutami

Babiš při interpelacích odpovídal na otázky o střetu zájmů či Turkovi

Premiér Andrej Babiš (ANO) při čtvrtečních interpelacích odpovídal na otázky o řešení střetu zájmů. Po 16:00 začali na interpelace poslanců odpovídat ostatní členové vlády. Sněmovna musela kvůli otázkám přerušit jednání před hlasováním o osudu nového Babišova kabinetu, vrátila se k němu kolem 18:00, kdy zákonná lhůta pro interpelace skončila.
14:31Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
14:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Záchranáři se psy nacvičují pomoc z lavin

Desítky horských záchranářů i policistů včetně psovodů nacvičují v rámci mezinárodního lavinového a kynologického kurzu záchranu lidí z lavin. Na hřebenech v okolí krkonošské Pece pod Sněžkou, kde se akce koná, je v těchto dnech až 70 centimetrů sněhu. Účastníci si během výcviku již vyzkoušeli jak mrazivé, tak i deštivé počasí.
před 5 hhodinami

Teplický soud zamítl žádost exposlance Feriho o podmíněné propuštění

Bývalý poslanec Dominik Feri zůstává ve vězení, okresní soud v Teplicích totiž ve čtvrtek zamítl jeho žádost o podmíněné propuštění. Odsouzen byl na tři roky za znásilnění dvou dívek a pokus o další znásilnění, žádost podal po odpykání poloviny trestu. Podle žalobce ani soudu zatím Feri neprokázal polepšení, zcela mu chybí sebereflexe. Někdejší politik podal proti usnesení teplického soudu stížnost, pravomocně rozhodne Krajský soud v Ústí nad Labem. Státní zástupkyně ho v úterý obžalovala z dalšího znásilnění.
11:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Senior, který napadl Babiše holí, dostal podmínku

Pětašedesátiletý muž, který loni 1. září napadl na předvolebním mítinku v Dobré na Frýdecko-Místecku předsedu hnutí ANO Andreje Babiše francouzskou holí, dostal podmíněný trest. Navíc musí pojišťovně uhradit náklady spojené s ošetřením napadeného politika, které činí okolo tří tisíc korun. Rozhodl o tom nepravomocně soudce Okresního soudu ve Frýdku-Místku.
před 9 hhodinami
Načítání...