Zrušení povinné výuky druhého jazyka odnesou znevýhodněné děti, varují někteří experti

Návrh ministerstva školství (MŠMT) na zrušení povinné výuky druhého cizího jazyka v základních školách kritizují někteří pedagogičtí odborníci. Podle nich hrozí, že počet studentů docházejících na další jazyk značně klesne a krok ministerstva jenom prohloubí sociální a ekonomické nerovnosti mezi jednotlivými domácnostmi. MŠMT ale s kritikou nesouhlasí – žáci podle něj budou mít možnost si vybrat, kam chtějí své vzdělání směřovat. Ministerstvo chce tímto způsobem ulehčit žákům, kteří mají problém zvládat základní předměty, a posílit zodpovědnost dětí za vlastní vzdělávání. Všechny školy by i po navrhované změně měly povinnost druhé jazyky nabízet, patřily by ale do skupiny povinně volitelných předmětů.

„Důležité je, aby všechny děti, i ty, co navštěvují základní školu, měly možnost druhý cizí jazyk studovat. Podle ministerstva jim tato možnost zůstane, ale řada dětí se pro něj nerozhodne. Ty pak budou v budoucím životě znevýhodněny oproti těm, které cizí jazyk začnou studovat na základní škole. Nerovnosti budou vidět už třeba na střední škole, kde pak pro žáky dříve studující jazyk bude daleko jednodušší se ho učit,“ říká Hana Andrášová, vedoucí katedry germanistiky z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Přeřazení druhých jazyků ze skupiny povinných mezi povinně volitelné předměty by podle odborníků také mohlo výrazně snížit počet dětí, které se je budou učit. Za příklad dávají Slovensko, které zrušilo povinnost výuky druhého cizího jazyka v roce 2015 a kde o dva roky později výzkum potvrdil, že se pak vůbec nevyučoval na šestnácti procentech škol. A to i přesto, že ředitelům zůstala povinnost druhý jazyk jako předmět i nadále nabízet.

Experti dále upozorňují, že jiné cizí jazyky než angličtina jsou často nezbytné při uplatnění na pracovním trhu. Podle generálního ředitele francouzské firmy Pierre Fabre Group Romana Dušila, který je zároveň členem správní rady Francouzsko-české komory, je angličtina pro firmu samozřejmou znalostí a nebere ji jako přidanou hodnotu na trhu práce. „Potřebujeme vedle toho i kolegyně a kolegy, kteří ještě umí francouzštinu, aby se mohli uplatnit,“ vysvětluje Dušil.

Děti mají být zodpovědné za své vědomosti

Zrušení povinného vyučování druhého jazyka na ZŠ ale podle ministerstva školství umožní dětem se lépe zaměřovat na předměty, které je zajímají a ve kterých jsou dobré. Změna také zapadá do konceptu velké revize rámcových vzdělávacích programů, kterou MŠMT připravuje. S její pomocí chce zvýšit zodpovědnost dětí za vlastní vzdělávání.

„Pokud chci ale být za něco zodpovědný, musím mít možnost volby,“ vysvětluje plánovanou volitelnost jazyků Jan Jiterský, předseda Expertního panelu pro Revizi vzdělávacích programů z MŠMT. Rozhodnutí, jestli má o výuku dalšího cizího jazyka zájem, by tedy mělo ležet na samotném dítěti.

„Všichni žáci nemohou umět všechno a naučit se vše na stejné úrovni. Měli bychom rozvinout potenciál žáka do maximální možné úrovně. Dát mu příležitost zažít úspěch, a rozvinout se v oborech, o které má zájem a chce v nich být úspěšný,“ dodává Jiterský.

Jádrové a rozvíjející učivo

MŠMT přepokládá, že neznalost dalšího cizího jazyka děti neovlivní natolik, jako nedostatky v základních školních dovednostech. Ty totiž žákům někdy i po dokončení základní školy chybí. Patří mezi ně například čtenářská gramotnost.

„Pokud toho dítě není schopno dosáhnout, chceme mu k tomu dát čas a prostor,“ říká Martina Tóthová z Expertního panelu MŠMT. K tomu by žákům měla pomoci plánovaná revize, která má rozdělovat učivo na takzvané jádrové a rozvíjející. Znalosti jádrového by si měli osvojit všichni studenti. Rozvíjející vědomosti, mezi které by měly patřit právě i druhé cizí jazyky, by pak závisely na zájmu a nadání dítěte.

Podle germanistky Andrášové by ale žáci o významu dalšího jazyka pro svůj budoucí život měli rozhodovat až později. „Jde nám o to, aby aspoň ten elementární základ získali všichni. V pozdějším věku, ať se svobodně rozhodnou, jestli to budou potřebovat nebo ne. Ale v pubertě je opravdu velmi těžké přenášet zodpovědnost žáků na to, které předměty si zvolí,“ dodává Andrášová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Poslanci navrhli přesuny peněz v rozpočtu téměř za 240 miliard korun

Poslanci ve středečním druhém čtení návrhu letošního rozpočtu navrhli přesuny peněz uvnitř rozpočtu v celkovém objemu téměř 240 miliard korun. Je to asi deset procent jeho celkových výdajů. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Zákonodárci propustili do třetího čtení předlohu, která zastavuje zvýšení jejich měsíčního vyměřovacího základu a vrací ho na loňskou úroveň.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Historik Ladislav Kudrna zůstává ředitelem ÚSTR

Historik Ladislav Kudrna zůstává na další funkční období ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Rada ÚSTR ho zvolila v tajné volbě, sdělila za ústav mluvčí Petra Jungwirthová. Pro Kudrnu hlasovalo v sedmičlenné radě šest lidí a jeden se zdržel. Další funkční období začne Kudrnovi 1. května, mandát je na pět let. O funkci se ucházeli dva lidé. Druhým byl historik Jan B. Uhlíř.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoNemůžete ze vzduchu změnit režim, musí přijít nějaká nová síla, míní Lipavský

Konflikt na Blízkém východě je podle bývalého ministra zahraničí a nynějšího poslance Jana Lipavského (za ODS) v horké fázi, jeho konec v tuto chvíli nevidí. „Když se křičí na diplomatických jednáních, je to špatný signál,“ podotkl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem k předválečným rozhovorům mezi USA a Íránem. Vládnoucí systém země nelze změnit „ze vzduchu“, připomněl. O změnu politického uspořádání v Íránu se podle něj snaží například Kurdové nebo syn šáha svrženého v sedmdesátých letech. „Osobně jsem spíše skeptický k tomu, že uvidíme rychlý pád režimu,“ hodnotí bývalý šéf diplomacie možný vývoj.
před 4 hhodinami

Emirates zahájí lety z Dubaje do Prahy pro uvázlé Čechy, řekl Babiš. Firma to nechce komentovat

Letecká společnost Emirates začne ve čtvrtek podle premiéra Andreje Babiše (ANO) létat z Dubaje do Prahy a každý den tak přepraví do Česka 615 lidí, kteří uvázli na Blízkém východě kvůli válečnému konfliktu. Společnost Emirates se ale zatím odmítla k tvrzení premiéra vyjadřovat. V Praze dosud přistálo devět letadel přibližně s tisícovkou lidí. Další dva stroje společnosti Smartwings z Ománu by měly přistát během večera, jedno z Dubaje v noci na čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Nic nepodceňujeme, řekl Macinka k pomoci Čechům uvázlým na Blízkém východě

Senátoři jednali o pomoci českým občanům, kteří uvázli na Blízkém východě kvůli konfliktu v regionu. Téma otevřel svým projevem ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Repatriace je rozsáhlý proces, nevěnujeme se prakticky ničemu jinému, prohlásil mimo jiné. Projednání situace na Blízkém východě navrhli Starostové. Vláda podle nich selhala například v komunikaci. Postup kabinetu naopak hájila senátorka ANO Jana Mračková Vildumetzová.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Senát schválil odklad superdávky

Dosavadní příjemci sociálních podpor od státu budou dostávat takzvanou superdávku pravděpodobně od letošního srpna místo od května. Odklad vyplácení o čtvrt roku schválil Senát. Důvodem posunu termínu je náročnost přepočtu podpory. Novelu ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) teď dostane k podpisu prezident. Předloha předpokládá rovněž odklad změn v životním minimu, a to z května na říjen. Senát také pro nadbytečnost zamítl navrhovaný odklad změn v částkách životního minima z května na červenec.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ve Španělsku zastřelili Čecha podezřelého z podílu na vraždě

Ve Španělsku někdo zastřelil Čecha, píší ve středu server BBC a lokální média. Policie zastřelení muže potvrdila. Čin se stal v neděli v obci Torrevieja na jihu země. Tuzemský občan byl podezřelý z podílu na předloňské vraždě Brita ve Španělsku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
před 12 hhodinami
Načítání...