Zrušení povinné výuky druhého jazyka odnesou znevýhodněné děti, varují někteří experti

Návrh ministerstva školství (MŠMT) na zrušení povinné výuky druhého cizího jazyka v základních školách kritizují někteří pedagogičtí odborníci. Podle nich hrozí, že počet studentů docházejících na další jazyk značně klesne a krok ministerstva jenom prohloubí sociální a ekonomické nerovnosti mezi jednotlivými domácnostmi. MŠMT ale s kritikou nesouhlasí – žáci podle něj budou mít možnost si vybrat, kam chtějí své vzdělání směřovat. Ministerstvo chce tímto způsobem ulehčit žákům, kteří mají problém zvládat základní předměty, a posílit zodpovědnost dětí za vlastní vzdělávání. Všechny školy by i po navrhované změně měly povinnost druhé jazyky nabízet, patřily by ale do skupiny povinně volitelných předmětů.

„Důležité je, aby všechny děti, i ty, co navštěvují základní školu, měly možnost druhý cizí jazyk studovat. Podle ministerstva jim tato možnost zůstane, ale řada dětí se pro něj nerozhodne. Ty pak budou v budoucím životě znevýhodněny oproti těm, které cizí jazyk začnou studovat na základní škole. Nerovnosti budou vidět už třeba na střední škole, kde pak pro žáky dříve studující jazyk bude daleko jednodušší se ho učit,“ říká Hana Andrášová, vedoucí katedry germanistiky z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Přeřazení druhých jazyků ze skupiny povinných mezi povinně volitelné předměty by podle odborníků také mohlo výrazně snížit počet dětí, které se je budou učit. Za příklad dávají Slovensko, které zrušilo povinnost výuky druhého cizího jazyka v roce 2015 a kde o dva roky později výzkum potvrdil, že se pak vůbec nevyučoval na šestnácti procentech škol. A to i přesto, že ředitelům zůstala povinnost druhý jazyk jako předmět i nadále nabízet.

Experti dále upozorňují, že jiné cizí jazyky než angličtina jsou často nezbytné při uplatnění na pracovním trhu. Podle generálního ředitele francouzské firmy Pierre Fabre Group Romana Dušila, který je zároveň členem správní rady Francouzsko-české komory, je angličtina pro firmu samozřejmou znalostí a nebere ji jako přidanou hodnotu na trhu práce. „Potřebujeme vedle toho i kolegyně a kolegy, kteří ještě umí francouzštinu, aby se mohli uplatnit,“ vysvětluje Dušil.

Děti mají být zodpovědné za své vědomosti

Zrušení povinného vyučování druhého jazyka na ZŠ ale podle ministerstva školství umožní dětem se lépe zaměřovat na předměty, které je zajímají a ve kterých jsou dobré. Změna také zapadá do konceptu velké revize rámcových vzdělávacích programů, kterou MŠMT připravuje. S její pomocí chce zvýšit zodpovědnost dětí za vlastní vzdělávání.

„Pokud chci ale být za něco zodpovědný, musím mít možnost volby,“ vysvětluje plánovanou volitelnost jazyků Jan Jiterský, předseda Expertního panelu pro Revizi vzdělávacích programů z MŠMT. Rozhodnutí, jestli má o výuku dalšího cizího jazyka zájem, by tedy mělo ležet na samotném dítěti.

„Všichni žáci nemohou umět všechno a naučit se vše na stejné úrovni. Měli bychom rozvinout potenciál žáka do maximální možné úrovně. Dát mu příležitost zažít úspěch, a rozvinout se v oborech, o které má zájem a chce v nich být úspěšný,“ dodává Jiterský.

Jádrové a rozvíjející učivo

MŠMT přepokládá, že neznalost dalšího cizího jazyka děti neovlivní natolik, jako nedostatky v základních školních dovednostech. Ty totiž žákům někdy i po dokončení základní školy chybí. Patří mezi ně například čtenářská gramotnost.

„Pokud toho dítě není schopno dosáhnout, chceme mu k tomu dát čas a prostor,“ říká Martina Tóthová z Expertního panelu MŠMT. K tomu by žákům měla pomoci plánovaná revize, která má rozdělovat učivo na takzvané jádrové a rozvíjející. Znalosti jádrového by si měli osvojit všichni studenti. Rozvíjející vědomosti, mezi které by měly patřit právě i druhé cizí jazyky, by pak závisely na zájmu a nadání dítěte.

Podle germanistky Andrášové by ale žáci o významu dalšího jazyka pro svůj budoucí život měli rozhodovat až později. „Jde nám o to, aby aspoň ten elementární základ získali všichni. V pozdějším věku, ať se svobodně rozhodnou, jestli to budou potřebovat nebo ne. Ale v pubertě je opravdu velmi těžké přenášet zodpovědnost žáků na to, které předměty si zvolí,“ dodává Andrášová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Babišova vláda má na programu první řádné zasedání

První řádné zasedání má v úterý na programu vláda premiéra Andreje Babiše (ANO), kterou v pondělí jmenoval prezident Petr Pavel. Ministři by měli v usneseních odmítnout systém emisních povolenek ETS 2 či unijní migrační pakt, schvalovat budou i změny stavebního zákona. Zabývat se budou mandátem pro Babiše na nadcházející summit EU. Na Babišův návrh by také mohli jmenovat velvyslance ČR ve Vietnamu Hynka Kmoníčka poradcem pro národní bezpečnost.
před 1 hhodinou

Hosté Událostí, komentářů hodnotili kondici tuzemska při střídání vlád

Hosté Událostí, komentářů debatovali o tom, v jaké kondici přebírá tuzemsko kabinet šéfa ANO Andreje Babiše. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib, místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS), předseda pražské organizace hnutí ANO Ondřej Prokop a místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) hovořili také o prvních krocích Babišovy vlády, vztazích mezi opozicí a koalicí a zahraničně-bezpečnostní politice nového kabinetu. V debatě pokračovali bývalí premiéři Vladimír Špidla (SOCDEM) a Jan Fischer.
před 6 hhodinami

Babišův první kabinet důvěru nezískal, uspěl až napodruhé

Je to téměř osm let, kdy exprezident Miloš Zeman na Hradě jmenoval první, jednobarevný kabinet šéfa ANO Andreje Babiše. Ten nezískal důvěru, v lednu 2018 pro vládu zvedli ruku jen zástupci jeho hnutí. I druhý kabinet byl menšinový – někteří ministři si křesla udrželi, jiné vystřídali zástupci koaličního partnera, a to ČSSD (nyní SOCDEM). Ani s hlasy sociální demokracie neměla vláda zaručenou podporu, ve sněmovně nakonec prošla díky toleranci komunistů. Babiš za své vlády čelil nejen kritice opozice, ale také hnutí Milion chvilek pro demokracii. V době pandemie musel kabinet řešit, jak ochránit zdraví občanů. Na konci Babišova vládnutí navíc vyšlo najevo, že za výbuchem munice ve Vrběticích stojí ruské zpravodajské služby.
před 7 hhodinami

Chlapce, který byl několik dnů vězněn na chatě, propustili z nemocnice

Policie zatím neobvinila muže, kterého zadržela v souvislosti se zmizením dvanáctiletého chlapce z Halenkovic. Toho v neděli pomohli najít svědci v chatové oblasti v obci Žlutava na Zlínsku. Podle informací ČT byl chlapec v pondělí propuštěn z nemocnice. Po čtyřdenním věznění ho čeká nejen fyzická, ale především psychická rekonvalescence. Pomoc už připravuje i základní škola ve Zlíně, do které z Halenkovic dojíždí. Krizová intervence má pomoci překonat složité trauma i dětem a rodičům.
před 8 hhodinami

Aktivisté protestovali vyvěšením transparentu na budovu MŽP

Několik členů Greenpeace ráno vylezlo na budovu ministerstva životního prostředí (MŽP) a rozvinulo transparent s nápisem Braňme přírodu. Protestovali tak proti tomu, že řízením resortu je od pondělí pověřen předseda Motoristů Petr Macinka. Na místě zasahovala policie, krátce před 18:15 na síti X uvedla, že aktivisti slezli a že jejich přestupkové jednání oznámí správnímu orgánu. Studenti také odpoledne demonstrovali na pražském Hradčanském náměstí i v některých krajských městech.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Babiš uvedl ministry do úřadů

Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl do úřadů nově jmenované ministry. Do funkcí je předtím na Pražském hradě jmenoval prezident Petr Pavel.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

SZIF už pozastavil dotace firmám z Agrofertu kvůli Babišovu střetu zájmů

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) pozastavil vyřizování žádostí o dotace firmám z holdingu Agrofert. Stalo se tak 9. prosince, kdy prezident Petr Pavel jmenoval předsedu hnutí ANO Andreje Babiše premiérem, informovala nyní mluvčí fondu Eva Češpiva. Nadále podle ní platí, že situace bude trvat do doby, než Babiš střet zájmů právně vyřeší. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že holding respektuje rozhodnutí správních orgánů.
před 11 hhodinami

Energoaqua dostala pokutu pět milionů korun v kauze otravy Bečvy

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) uložila rožnovské společnosti Energoaqua v přestupkovém řízení v kauze otravy řeky Bečvy pokutu pět milionů korun kvůli vypouštění odpadních vod. Podle inspektorů spáchala firma přestupek proti vodnímu zákonu. Odpadní vody vypouštěla v rozporu s povolením, uvedla ČIŽP. Firma s rozhodnutím nesouhlasí a podala proti němu odvolání k ministerstvu životního prostředí. Rozhodnutí tak zatím není pravomocné.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...