Zrušení povinné výuky druhého jazyka odnesou znevýhodněné děti, varují někteří experti

Návrh ministerstva školství (MŠMT) na zrušení povinné výuky druhého cizího jazyka v základních školách kritizují někteří pedagogičtí odborníci. Podle nich hrozí, že počet studentů docházejících na další jazyk značně klesne a krok ministerstva jenom prohloubí sociální a ekonomické nerovnosti mezi jednotlivými domácnostmi. MŠMT ale s kritikou nesouhlasí – žáci podle něj budou mít možnost si vybrat, kam chtějí své vzdělání směřovat. Ministerstvo chce tímto způsobem ulehčit žákům, kteří mají problém zvládat základní předměty, a posílit zodpovědnost dětí za vlastní vzdělávání. Všechny školy by i po navrhované změně měly povinnost druhé jazyky nabízet, patřily by ale do skupiny povinně volitelných předmětů.

„Důležité je, aby všechny děti, i ty, co navštěvují základní školu, měly možnost druhý cizí jazyk studovat. Podle ministerstva jim tato možnost zůstane, ale řada dětí se pro něj nerozhodne. Ty pak budou v budoucím životě znevýhodněny oproti těm, které cizí jazyk začnou studovat na základní škole. Nerovnosti budou vidět už třeba na střední škole, kde pak pro žáky dříve studující jazyk bude daleko jednodušší se ho učit,“ říká Hana Andrášová, vedoucí katedry germanistiky z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Přeřazení druhých jazyků ze skupiny povinných mezi povinně volitelné předměty by podle odborníků také mohlo výrazně snížit počet dětí, které se je budou učit. Za příklad dávají Slovensko, které zrušilo povinnost výuky druhého cizího jazyka v roce 2015 a kde o dva roky později výzkum potvrdil, že se pak vůbec nevyučoval na šestnácti procentech škol. A to i přesto, že ředitelům zůstala povinnost druhý jazyk jako předmět i nadále nabízet.

Experti dále upozorňují, že jiné cizí jazyky než angličtina jsou často nezbytné při uplatnění na pracovním trhu. Podle generálního ředitele francouzské firmy Pierre Fabre Group Romana Dušila, který je zároveň členem správní rady Francouzsko-české komory, je angličtina pro firmu samozřejmou znalostí a nebere ji jako přidanou hodnotu na trhu práce. „Potřebujeme vedle toho i kolegyně a kolegy, kteří ještě umí francouzštinu, aby se mohli uplatnit,“ vysvětluje Dušil.

Děti mají být zodpovědné za své vědomosti

Zrušení povinného vyučování druhého jazyka na ZŠ ale podle ministerstva školství umožní dětem se lépe zaměřovat na předměty, které je zajímají a ve kterých jsou dobré. Změna také zapadá do konceptu velké revize rámcových vzdělávacích programů, kterou MŠMT připravuje. S její pomocí chce zvýšit zodpovědnost dětí za vlastní vzdělávání.

„Pokud chci ale být za něco zodpovědný, musím mít možnost volby,“ vysvětluje plánovanou volitelnost jazyků Jan Jiterský, předseda Expertního panelu pro Revizi vzdělávacích programů z MŠMT. Rozhodnutí, jestli má o výuku dalšího cizího jazyka zájem, by tedy mělo ležet na samotném dítěti.

„Všichni žáci nemohou umět všechno a naučit se vše na stejné úrovni. Měli bychom rozvinout potenciál žáka do maximální možné úrovně. Dát mu příležitost zažít úspěch, a rozvinout se v oborech, o které má zájem a chce v nich být úspěšný,“ dodává Jiterský.

Jádrové a rozvíjející učivo

MŠMT přepokládá, že neznalost dalšího cizího jazyka děti neovlivní natolik, jako nedostatky v základních školních dovednostech. Ty totiž žákům někdy i po dokončení základní školy chybí. Patří mezi ně například čtenářská gramotnost.

„Pokud toho dítě není schopno dosáhnout, chceme mu k tomu dát čas a prostor,“ říká Martina Tóthová z Expertního panelu MŠMT. K tomu by žákům měla pomoci plánovaná revize, která má rozdělovat učivo na takzvané jádrové a rozvíjející. Znalosti jádrového by si měli osvojit všichni studenti. Rozvíjející vědomosti, mezi které by měly patřit právě i druhé cizí jazyky, by pak závisely na zájmu a nadání dítěte.

Podle germanistky Andrášové by ale žáci o významu dalšího jazyka pro svůj budoucí život měli rozhodovat až později. „Jde nám o to, aby aspoň ten elementární základ získali všichni. V pozdějším věku, ať se svobodně rozhodnou, jestli to budou potřebovat nebo ne. Ale v pubertě je opravdu velmi těžké přenášet zodpovědnost žáků na to, které předměty si zvolí,“ dodává Andrášová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 1 hhodinou

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese užitek i autoritu. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 2 hhodinami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 4 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 15 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...