U nouzového pohřebiště v místě romského koncentračního tábora v Letech u Písku v neděli po poledni proběhlo pietní shromáždění k uctění památky romských a židovských obětí nacismu. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) během piety uvedl, že připomínka romského holocaustu je i výzvou k tomu, aby se lidé chovali férově k menšinám. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) označil vepřín, který se v Letech nachází, za místo české hanby a omluvil se za politiky různých stran, kteří dříve temný příběh Letů ignorovali či znevažovali.
V Letech uctili památku obětí romského holocaustu. Úroveň demokracie se pozná podle chování k menšinám, řekl Vystrčil
Táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo 1308 Romů, mužů, žen i dětí. 327 z nich v něm zemřelo a přes pět set skončilo v koncentračním táboře v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne šest set romských vězňů.
„Pietní místa jsou dokumentem bezpráví a nelítostné perzekuce, kterou romská komunita, židovská komunita a další lidé zažívali od fašistů. Je to pro nás memento, abychom dělali vše pro to, aby se takové utrpení neopakovalo,“ řekl předseda Senátu Vystrčil s tím, že je důležité, „abychom dělali všechno pro to, aby se v budoucnosti společenství dokázala chovat férově a seriózně k menšinám, ať jsou to etnické, sociální nebo náboženské.“
Památník Lety u Písku podle něj dokazuje, jak fašisté a komunisté netolerovali menšiny. „A to, že jsme i my udělali chybu, když jsme včas nedokázali vykoupit prasečák a zbudovat pietní místo. Trvalo to delší dobu, než by to mělo trvat, kdybychom si dokázali více uvědomit, jak velký význam to pietní místo má,“ řekl Vystrčil.
Pietního aktu se zúčastnili i vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), ministr kultury Martin Baxa nebo bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09). Baxa uvedl, že Romové zažívali po staletí segregaci a sociální vylučování.
„Osud většiny českých Romů se tragicky naplnil v holocaustu. Sociální segregace pokračovala za komunismu v jiné podobě dál. Rád bych řekl, že příběh vylučování Romů ze společnosti skončil s listopadem 1989, trvalo ale víc než dvacet let od revoluce, než padlo rozhodnutí o vykoupení vepřína,“ řekl Baxa.
Podle ministra Ivana Bartoše je pieta důležitá proto, že historie má tendenci se opakovat. „Třeba situace, která souvisí se současnou válkou a uprchlíky, v jistém směru kopíruje historii druhé světové války. Památník v Letech, který bude už brzo stát, je důkaz lidské vytrvalosti, lidí, kteří nezapomínají,“ řekl.
Zmínil také, že před letošními komunálními volbami začíná být situace menšin vyhrocená. „Musíme v sobě najít lidství, a ne předsudky,“ apeloval.
Zbourání vepřína
Pietní akt začal českou hymnou, držela se i minuta ticha za oběti války na Ukrajině. „Romský holocaust je pořád ještě pojmem neznámým, do značné míry. Něco už se ve společnosti ví, ale pořád si z toho společnost nebere ponaučení, a to mě hrozně štve. Snažíme se rozumně společnost informovat,“ sdělil člen Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička.
Podle něj není dostatek financí na vybudování centra Romů a Sintů v Praze. Z norských fondů mají jeho zakladatelé asi 30 milionů korun, dodal Růžička.
V Letech u Písku byl za druhé světové války koncentrační tábor pro Romy. Později tam vznikl vepřín. Stát ho v roce 2018 odkoupil za 450 milionů od firmy Agpi, která tam měla 13 tisíc prasat. Na demolici vepřína dal stát 110 milionů korun.
Odhadované náklady na vznik památníku překročily 30 milionů, muzeum romské kultury ale očekává, že se s ohledem na rostoucí ceny materiálů nejspíš zvýší. Část uhradí dotace z norských fondů a část státní rozpočet. Nejdřív je nutné zbourat vepřín, pak by měl vzniknout na jeho místě Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách, který chce muzeum otevřít příští rok.