S následky války na Ukrajině atakované Ruskem se Česko bude podle premiéra Petra Fialy (ODS) potýkat měsíce, možná roky. O život se Češi bát nemusejí vzhledem k tomu, že je stát součástí Evropské unie a Severoatlantické aliance, čelí ale zdražování a uprchlické vlně, řekl Fiala v nedělním diskusním pořadu CNN Prima News. Zdražování různých komodit nazval po ruském prezidentovi Putinovy ceny.
S následky války se bude Česko potýkat možná roky, řekl premiér Fiala
„České republice nehrozí nebezpečí, které by nás ohrožovalo na životech, protože jsme součástí NATO a EU, bát se nemusíme,“ uvedl s tím, že konflikt má ale na Česko přímé i nepřímé dopady, zdražuje se a Česko čelí „neuvěřitelné uprchlické vlně“.
„To jsou věci, se kterými se musíme vyrovnávat, pocítíme to všichni, budeme se s tím vyrovnávat příští měsíce, možná roky,“ uvedl.
Zdražování je podle něj přímým dopadem politiky Ruska, Česko tak bude ve spolupráci s Evropskou unií hledat nový energetický mix. Zmínil, že ruský plyn tvoří v české energetice méně podstatných osm procent, do budoucna je ale třeba, aby i toto procento klesalo. Ruská ropa tvoří zhruba polovinu české spotřeby. Je podle něj třeba chovat se racionálně.
Ze sankcí neustupovat
„Musíme působit morálně, ale také postupovat v jednotlivých krocích, země musejí ale žít dál,“ uvedl premiér. Evropa podle něj musí držet všechny sankce, které na Rusko uvalila, a neustoupit. Uprchlická vlna, která dosud do Česka přivedla na 200 tisíc uprchlíků, většinou žen a dětí, je největší po druhé světové válce, poznamenal Fiala.
Zda bude stačit kapacita zdravotnictví nebo škol a sociálních služeb, bude záviset na počtu uprchlíků. Vláda podle Fialy zvládla připravit systém přijímání příchozích, nyní bude krok po kroku zvyšovat možnosti v jednotlivých oblastech, ve školách například uvažuje o speciálních třídách. „Máme limitované kapacity a neznámý faktor, co bude dělat takové obrovské množství lidí, dělat prognózy je těžké,“ konstatoval premiér.
Chtěl by se vyhnout přeposílání uprchlíků, kteří přišli do Česka z Ukrajiny napadené Ruskem, do dalších zemí EU. Připomenul, že Česko odmítalo v roce 2015 kvóty přerozdělování i s tím, že relokace mají lidský rozměr, kdy jsou uprchlíci posíláni někam, kam nechtějí. Poznamenal ale současně, že část z příchozích by dál chtěla.
V minulosti přijala Česká republika (respektive Československo) dvě větší vlny uprchlíků v devadesátých letech, obě byly z Balkánu. Nejprve po roce 1992 zhruba 3500 lidí z Bosny a Hercegoviny, ze kterých zůstaly v tuzemsku i po ukončení občanské války asi dvě tisícovky (lidé z bývalé Jugoslávie přišli do Česka také individuálně a pro legalizaci pobytu použili například rodinné vazby datující se do dob monarchie).
Koncem devadesátých let pak následovala asi tisícovka kosovských Albánců, kteří se po skončení bojů většinou vrátili domů.
Premiér: Nekupujte pohonné hmoty do zásoby
Premiér vyzval lidi, aby nekupovali pohonné hmoty do zásoby, protože to podle něj zvyšuje jejich cenu. Země má podle něj zásoby ropy na 90 dní. Obhajoval kroky, které tento týden přijala vláda a které podle něj odstranily důvody zdražování pohonných hmot.
Vláda v reakci na růst cen pohonných hmot v souvislosti s válkou na Ukrajině rozhodla o zrušení povinného přimíchávání biosložky a o zrušení silniční daně pro osobní automobily, dodávky a nákladní auta do dvanácti tun. Fiala ale odmítl některé návrhy opozice, například na snížení DPH či zastropování cen. Podle něj stát pomůže těm, kteří se dostanou do problémů, ale nemůže pomoci všem. Plošná opatření podle Fialy v důsledku zaplatí nejvíce střední třída.
Ke krokům, které vláda schválila, bude nutná novela zákona o silniční dani. Šéfka opozičního klubu ANO Alena Schillerová se domnívá, že je zrušení přímíchávání bioložek neproveditelné. Řekla to v neděli v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Předseda poslanců SPD Radim Fiala ve stejném pořadu řekl, že se navíc obává, že zhruba dvě koruny, které stojí přimíchání biosložek, si prodejci či distributoři ponechají a výsledná cena pohonných hmot se nesníží. Byl by spíše pro zastropování cen pohonných hmot či snížení DPH. Také Schillerová se vyslovila pro zastropování cen, podle ní touto cestou šly i jiné evropské země. Doplnila, že její klub tento týden podal poslanecký návrh na snížení DPH na pohonné hmoty na nulu.
Premiér Fiala v pořadu CNN Prima News na dotaz moderátorky bez bližších podrobností uvedl, že vláda chystá další opatření. Nechtěl odhadovat, na kolik by mohla vystoupat cena nafty, která i v sobotu zdražila na 49,53 koruny za litr. Průměrná cena benzinu v Česku naopak poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu klesla, a to o čtrnáct haléřů na 47,12 koruny za litr. Pokud bude Evropa postupovat společně, je schopna podle Fialy ceny dlouhodobě snižovat.