Velkým nemocnicím chybí krev, může za to dohánění operací i nedostatek dárců

Víc než polovina fakultních nemocnic má problémy se zajištěním potřebného množství krve. Podle mluvčích nemocnic za to může hlavně dohánění operací odložených kvůli pandemii koronaviru, nedostatek dárců a konkurence komerčních odběrových center. Nemocnice zatím nemusí kvůli nedostatku krve omezovat péči, například Fakultní nemocnice Olomouc už ale s dodávkami krve nemůže pomáhat menším zařízením v okolí.

„Potřebné množství krve zajišťujeme poslední měsíce s obtížemi,“ říká mluvčí Fakultní nemocnice Olomouc Adam Fritscher a dodává, že zatím nebylo nutné odkládat kvůli nedostatku krve zdravotní péči. Nemocnice už ale nemůže vypomáhat s krví okolním zařízením. Dosud vedle vlastních klinických pracovišť zásobovala nemocnice v Hranicích, Jeseníku, Vsetíně a pomáhala i nemocnicím v Prostějově, Přerově a Šternberku.

Nedostatek krve stále trvá i ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně, která před dvěma týdny musela vydat akutní výzvu o pomoc kvůli kritickému nedostatku krve. „Potřebujeme stále více krve, než spotřebujeme,“ konstatuje mluvčí nemocnice Dana Lipovská.

Fakultní nemocnice v Olomouci a u sv. Anny nejsou jediné velké nemocnice, které řeší případný nedostatek krve. Potýkají se s ním i fakultní nemocnice v Motole, Plzni, Ostravě, Fakultní Thomayerova nemocnice v Praze nebo Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Vyplývá to z vyjádření nemocnic pro ČT.

Důvodem je i dohánění operací po covidu

Důvodů, proč v Česku chybí krev, je podle mluvčích fakultních nemocnic hned několik. „Nedostatek je způsoben zejména zvýšenou aktuální potřebou, patrně kvůli dohánění chirurgických výkonů odložených kvůli covidu,“ vysvětluje primář oddělení hematologie a transfuzního lékařství v Ústřední vojenské nemocnici v Praze Miloš Bohoněk.

Na zásobách krve v nemocnicích se dál podepisuje také to, že dárci odběry odkládají kvůli očkování, izolaci po návratu z dovolené, sezónní viróze nebo karanténě po setkání s nakaženým covidem.

Mluvčí Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Michal Schneider zdůrazňuje i vliv komerčních odběrových center. Z těch krev putuje k průmyslovému zpracování, třeba na výrobu léčiv, nikoli do nemocnic. „Tato centra nabízí za odběr motivační finanční odměnu. Navštěvují je často mladí lidé, pro které je vidina finanční odměny samozřejmě zajímavá. Nabízená finanční odměna za dar krve nebo plazmy je však v zásadním rozporu s doporučením Světové zdravotnické organizace, protože dobrovolné bezpříspěvkové dárcovství prokazatelně snižuje rizika spojená s podáním transfuze a přenosem infekcí,“ tvrdí.

V dlouhodobém horizontu je problém, že dárci, kteří již nemohou krev darovat, například kvůli věku nebo onemocnění, nejsou dostatečně nahrazováni mladší generací.

Problémy jsou i s nákupem krve

Velké nemocnice běžně část krve, kterou potřebují k operačním výkonům, nakupují. I s tím jsou ale teď problémy.

„Od začátku roku jsme využili asi 13 tisíc jednotek červených krvinek. Zhruba 10 tisíc pocházelo z odběrů provedených v našem zařízení, přibližně 3 tisíce jsme nakoupili od jiných transfuzních stanic. A právě s nákupy potřebných přípravků (krve, plazmy a destiček – pozn. red.) máme v poslední době potíže,“ říká mluvčí Fakultní Thomayerovy nemocnice Petr Sulek.

Podle primáře Bohoňka z ÚVN jde hlavně o logistický problém a současnou organizaci české transfuzní služby pokládá za zastaralou.

„Velké množství malých transfuzních stanic není schopno operativně reagovat na občasné zvýšení poptávky nebo časově omezenou dostupnost dárců například o prázdninách. Zejména velké nemocnice pak shánějí krev na množství malých míst, což působí logistické problémy,“ vysvětluje. Lépe by podle něj fungovala spíš velká transfúzní centra na úrovni krajů.

Na nákupech krve je závislé i největší zdravotnické zařízení v Česku, Fakultní nemocnice Motol. „Nemáme vlastní transfuzní stanici a jsme tak závislí na dodavatelích. I když jsme schopni pokrýt aktuální potřebu, je situace natolik proměnlivá, že zítra už může být vše jinak. Situace je opravdu problematická,“ říká vedoucí oddělení marketingu a PR Ludmila Šimáčková.

Dodává, že by nedostatek krve mohl být problém i v případě hromadného neštěstí. „Mohli bychom se dostat do velkých komplikací. Je to celorepublikový a dlouhodobý problém,“ uzavírá Šimáčková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Klempíř chce nejprve probrat Evropský akt o svobodě médií, až pak poplatky za ČT a ČRo

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) se domnívá, že jednání o změně financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) by nemělo pokračovat, dokud poslanci nezačnou projednávat implementační zákon k Evropskému aktu o svobodě médií (EMFA). Český rozhlas uvedl, že tento akt je nutné nejdříve aplikovat a teprve poté debatovat.
14:28Aktualizovánopřed 55 mminutami

Mlsna se přihlásí do výběrového řízení na šéfa ÚOHS na další období

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna, kterému končí šestileté funkční období na začátku prosince, se přihlásí do výběrového řízení na další funkční období. Řekl to v podcastu Petra Dimuna na serveru Info.cz. Zároveň uvedl, že podá rozklad proti tomu, že mu Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) odebral bezpečnostní prověrku. Podá také trestní oznámení kvůli úniku informací. Mlsna minulý týden řekl, že bezpečnostní prověrka není podmínkou výkonu funkce předsedy ÚOHS.
16:07Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na svátek 17. listopadu mohou být obchody otevřené

Ve státní svátek Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studenstva, který se v Česku slaví v úterý 17. listopadu, budou moci být všechny obchody otevřené. Zákon o prodejní době v maloobchodě se na tento státní svátek nevztahuje, nakoupit si lidé tedy budou moci i v obchodech nad dvě stě metrů čtverečních.
před 3 hhodinami

Pražská plynárenská i E.ON zdraží příští rok energie zákazníkům bez závazku

Pražská plynárenská zdraží od příštího roku zákazníkům se standardním ceníkem bez dlouhodobého závazku dodávky energií. Prodejní cena plynu stoupne oproti letošku o 8,7 procenta, elektřina zdraží v průměru o 8,6 procenta. Průměrná domácnost si tak podle společnosti připlatí desítky až nižší stovky korun měsíčně. Zdražení oznámila i společnosti E.ON.
13:14Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Skoro polovina Čechů považuje agresi Ruska vůči NATO za pravděpodobnou, zjistil průzkum

Že Rusko v nejbližších měsících uskuteční agresivní akci vůči některé ze zemí NATO, považuje za pravděpodobné 49 procent Čechů, vyplývá z průzkumu agentury STEM. Vojenskou pomoc Polsku v případě ohrožení by podpořilo 84 procent Čechů, zatímco pobaltským státům by poslalo pomoc 69 procent dotázaných, uvedl průzkum.
před 5 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne debatovali o protestu na Letné i situaci v ODS

Hosté Událostí, komentářů týdne diskutovali o protestním shromáždění na Letné, kde stovky tisíc lidí vyjádřily podporu veřejnoprávním médiím. Věnovali se i situaci v ODS, kde někteří regionální členové kritizují vedení strany kvůli propadu preferencí, ztrátě primátorských postů či nejasnému programu. Probrali také mírová jednání v Abú Dhabí mezi Ukrajinou, Ruskem a USA, jejichž výsledkem byla rozsáhlá výměna zajatců. Konala se i debata evropských lídrů v Dublinu a hovory americké delegace v Kremlu. Zmínili i výroky ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) o sportovkyních. Pozvání přijali publicista a spisovatel Jan Vávra, komentátor Lidových novin Petr Kamberský, strategická manažerka spolku Díky, že můžem Hana Strašáková, novinář a kastelán Matěj Stropnický a literární historik Martin C. Putna, který debatu zhruba v polovině opustil. Pořadem provázel Petr Obrovský.
před 9 hhodinami

Babiš nezvažuje, že by vyhověl požadavkům z demonstrace na Letné

Premiér Andrej Babiš (ANO) nezvažuje, že vyhoví požadavkům spolku Milion chvilek z nedělní demonstrace na Letné na odvolání předsedy SPD Tomia Okamury z čela sněmovny a na odebrání ministerstva obrany hnutí SPD. Řekl to v pondělí ráno před odletem do Izraele. Na nedělním protestu na pražské Letné se podle organizátorů shromáždilo 350 tisíc až 450 tisíc lidí.
před 9 hhodinami

VideoNa zrušení poplatků je široká koaliční shoda, říká Nerušil. Grolich chce záruky nezávislosti

Vláda by podle poslance Josefa Nerušila (SPD) neměla stáhnout návrh na změnu financování České televize a Českého rozhlasu, protože je na něm široká koaliční shoda. S tím nesouhlasí hejtman Jihomoravského kraje a senátor Jan Grolich (KDU-ČSL), zmínil vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO), který avizoval změny v předkládaném zákoně. Grolich mimo jiné vyzval k zárukám nezávislosti obou médií. Po shromáždění na pražské Letné, kde lidé protestovali proti změně financování veřejnoprávních médií, Nerušil prohlásil, že „rozhodují volby“ a některá část společnosti se dle něj odmítá s výsledky voleb smířit. Grolich reagoval, že opozice „nevybízí k žádnému násilí, žádnému převratu, žádnému omezování výkonu vlády“. Duelem ČT24 provázela Tereza Kručinská.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.