Strany ustavily poslanecké kluby, ve středu přijdou rozhovory o nové sněmovně

Strany pokračují v jednáních a ustavují poslanecké kluby. Zastupitele TOP 09 povede Jan Jakob, SPD Radim Fiala, KDU-ČSL Marek Výborný a ty z ANO nově Alena Schillerová, nahradí Jaroslava Faltýnka. Ten předpokládá, že ANO skončí v opozici. Občanská demokratická strana bude dle slov opětovně zvoleného šéfa klubu Zbyňka Stanjury žádat post předsedy sněmovny pro SPOLU. Na některý z postů ve vedení sněmovny chce aspirovat i SPD. Rozhovory o ustavení sněmovny začnou ve středu odpoledne, první schůze dolní komory po volbách by se mohla odehrát 8. listopadu.

Piráti a Starostové potvrdili, že ve středu začnou jednat s koalicí SPOLU. „Bavili jsme se v naší dvojkoalici i tom, jak by měla vypadat budoucí vláda,“ dodal předseda Starostů Vít Rakušan. Podle něj se ve vyjednáváních chtějí zaměřovat i na potenciální neshody v rámci jednotlivých programů a řešit je prioritně. „Ve většině se shodneme,“ doplnil. 

Zda budou požadovat v médiích diskutovaných šest ministerstev, nechtěl ani jeden z lídrů odpovědět. „S personálním obsazením čekáme na nabídku právě od druhé koalice,“ řekl Rakušan. 

Nahrávám video

Jako nereálně vidí obsazení postu předsedy sněmovny někým z ANO. V současné situaci, kdy je prezident v nemocnici, by měl tuto funkci zastávat podle Pirátů a Starostů někdo z pětikoalice. Zároveň doufají, že prezident, až se zapojí do jednání o vládě, bude respektovat jasně deklarovanou většinu v Poslanecké sněmovně.

Faltýnka nahradí Schillerová

Vládní ANO bude mít i v novém volebním období v dolní komoře nejsilnější klub. Počet jeho členů však klesne o šest, konkrétně na 72. Nynější vicepremiérka a ministryně financí Schillerová vystřídá v čele klubu dlouholetého předsedu Jaroslava Faltýnka. Schillerová, která není členkou hnutí, vedla za ANO jihomoravskou kandidátku a od voličů získala téměř 23 tisíc preferenčních hlasů. 

Faltýnek na dotazy novinářů, zda současný premiér Andrej Babiš bude usilovat o ustanovení vlády, neodpověděl přímo, nicméně dodal, že členové ANO umí základní matematiku: „Umíme počítat do 108, umíme počítat do 104. Počítáme s tím, že budeme v opozici.“ Později poznamenal, že to je jeho osobní názor.

Podle jeho spolustraníka Radka Vondráčka by měl říci finální pozici ANO k vládním vyjednáváním premiér Andrej Babiš, který po víkendových volbách oznámil, že chce dát nabídku ODS. Občanští demokraté poukazují na to, že takovou nabídku by odmítla. ANO podle svých představitelů nechce blokovat vznik nové vlády. „Jsem přesvědčena, že do Vánoc nová vláda vznikne,“ přidala Schillerová.

ANO by chtělo předsedu sněmovny. „Určitě nárok vzneseme, je otázka, jak to dopadne. Z hlediska politické vyváženosti a velikosti našeho klubu je to logické,“ řekl Faltýnek. Žádá také vedení sedmi výborů a dva místopředsednické posty ve vedení sboru. 

Stanjura jako staronový šéf

Na prvních jednáních po víkendových sněmovních volbách se scházejí také poslanecké kluby ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a SPD.

Vedení klubu ODS ponechává strana dosavadními předsedovi Zbyňku Stanjurovi, který stojí v čele od listopadu 2013. On i všichni další zvolení funkcionáři už byli členy vedení v končící sněmovně. O některých z nich se spekuluje jako o kandidátech na ministry.

Stanjura byl ministrem dopravy ve vládě Petra Nečase, na úřad tehdy přišel z postu šéfa klubu, kam se po vládním angažmá opět vrátil. Nyní se spekuluje o tom, že by v koaličním kabinetu mohl vést ministerstvo financí. Černochová by podle zákulisních informací mohla být ministryní obrany, Benda by se mohl stát ministrem spravedlnosti.

Na personálie je ještě brzy

Zástupci ODS včetně místopředsedy Martina Kupky ale označují otázku personálního obsazení ministerstev za předčasnou. Přednost mají podle nich rozhovory o programových prioritách. „Koalice SPOLU má zájem poskládat sněmovnu, aby co nejrychleji přinesla změnu,“ řekl Kupka. S podobnými vyjádřeními přišla i předsedkyně TOP09 Pekarová Adamová. 

Klub občanských demokratů bude mít v novém uspořádání dolní komory 34 členů, dosud měl o devět méně.

Uspořádání nové sněmovny by se mělo odehrát v režii dosud opozičních stran volebních koalic SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty, které již také deklarovaly vůli sestavit kabinet. Ve 200členné dolní komoře budou mít 108 hlasů. 

Nahrávám video

„Pokud bude probíhat hladce předání moci, tak budeme respektovat poměrné zastoupení stran ve sněmovně. Pokud bude někdo zkoušet sestavit vládu, která bude mít nulovou šanci získat důvěru, tak to nepůjde hladce,“ uvedl Stanjura. Zda bude mít v předsednictvu sněmovny místo i SPD, záleží podle Stanjury na dohodách. „Mohou tam být i nemusí, záleží na tom, kolik funkcionářů bude. Nemyslím, že by se měl zvyšovat počet místopředsedů, ale také se může snížit,“ uvedl Stanjura.

Dosud měla sněmovna pět místopředsedů. Stanjura řekl, že v nižším počtu sněmovna fungovala lépe.  

TOP 09 a společný cíl pětikoalice

Předsedou poslanců TOP 09 se stal místopředseda strany Jan Jakob, místopředsedy budou Helena Langšádlová a někdejší šéf klubu Michal Kučera, který se do sněmovny vrátil po čtyřech letech. TOP 09 v rámci vítězné koalice SPOLU získala ve volbách 14 mandátů, a její poslanecký klub tak má dvojnásobnou velikost proti končícímu volebnímu období.

„Klub tvoří lidé, za kterými je vidět kus odvedené práce. Díky tomu se v rámci klubu zvládneme plnohodnotně věnovat všem oblastem politiky. Je mi obrovskou ctí, že mě kolegové zvolili do pozice předsedy klubu,“ řekl na tiskové konferenci Jakob.

Na středečním jednání se bude TOP 09 podle Pekarové Adamové zaměřovat zejména na programové zaměření budoucí vlády. „Máme všichni společný cíl - změnit vládnutí v této zemi a začít řešit palčivé problémy lidí. Tato společná vůle nás posune ke kompromisům a čekám, že jednání budou jasná, férová a povedou k rychlým výsledkům.“

Nahrávám video

SPD aspiruje na posty ve vedení sněmovny

Předsedou klubu hnutí Svoboda a přímá demokracie ve sněmovně bude nadále Radim Fiala, jeho místopředsedou zůstává Radek Rozvoral. SPD v minulých volbách získala 22 mandátů, v letošních víkendových volbách jich obdržela dvacet. „Výsledek mohl být lepší, pokud by se netříštily síly ve vlastenecké části politického spektra,“ zopakoval Okamura. Klub si podle něj na úterním jednání ujasňoval, jak bude podávat návrhy předpisů, ale i odbornosti jednotlivých poslanců.

Zároveň se vyjádřil i k aspiracím na budoucí posty. „Hnutí, které volilo přes půl milionů občanů, by mělo mít zastoupení v orgánech vedení sněmovny, abychom náš klub na tyto schůze mohli připravit. Chceme poměrné zastoupení na základě výsledků voleb, to se týká nejen výborů, ale i vedení sněmovny,“ řekl Fiala.

SPD bude požadovat co nejrychlejší ustanovení orgánů a komisí, aby mohla co nejdříve schvalovat zákony. „Skládání vlády je potřeba neprotahovat,“ doplnil Okamura. 

Nahrávám video

Lidovci slaví největší úspěch od roku 1989

Také KDU-ČSL si zvolila vedení svého poslaneckého klubu. Ten povede bývalý předseda strany Marek Výborný. Jeho místopředsedy budou Vít Kaňkovský, Marie Jílková a Jiří Navrátil.

KDU-ČSL, která ve volbách kandidovala v rámci koalice SPOLU s ODS a TOP 09, zaznamenala nejlepší výsledek ve své polistopadové historii, získala 23 mandátů. Předseda Marian Jurečka České televizi řekl, že Jan Bartošek by mohl být kandidátem SPOLU na místopředsedu sněmovny.

Výborný po zvolení do čela klubu připomenul, že lidovci v historii KDU-ČSL získali ve sněmovně nejvíc mandátů. „O to větší závazek vůči voličům cítím a budu dělat všechno pro to, abychom jako klub KDU-ČSL zůstali sociálním svědomím celé koalice,“ uvedl.

Nahrávám video

Podle Jurečky pětikoalice do dvou až tří týdnů udělá maximum pro přípravu programového prohlášení. Na dotaz novinářů připustil, že KDU-ČSL by chtěla řídit ministerstvo životního prostředí. K vedení ministerstva obrany se odmítl vyjádřit. „Prosím o shovívavost, nebudu více konkrétní. Jména chceme projednat nejprve v koalici SPOLU, pak i v koalici s Piráty a STAN,“ uvedl Jurečka na dotaz ke kandidátům na ministry. Lidovci si jsou podle Jurečky vědomi, že hlasy řady voličů propadly, chtějí proto být sociálním svědomím koalice. Nově zvolený šéf poslaneckého klubu Marek Výborný zvolil v tomto ohledu slovní spojení zodpovědná solidarita.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lidé protestovali proti záměru zrušit poplatky, skupina chtěla vniknout do sněmovny

Lidé se v pátek odpoledne sešli na demonstraci na pražském Malostranském náměstí u sněmovny proti záměru vládní koalice zrušit poplatky za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Narychlo svolaný protest, který dle ČTK do večera náměstí zaplnil, reagoval na to, že koaliční poslanci ve sněmovně prosadili přednostní projednání tohoto návrhu v prvním čtení. Podle organizátorů protestu poslanci zvolili tento postup, protože se bojí reakce občanské společnosti. Večer se na místě objevili i policejní těžkooděnci. Protestující se sešli už dříve během dne také v Olomouci.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Opozice hovoří o „porušení všech principů a útoku na veřejnoprávní média“

Opoziční politici kritizují podobu projednávání návrhu na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Podle předsedy opozičního hnutí STAN Víta Rakušana bylo noční hlasování „začátkem konce vlády Andreje Babiše (ANO)“. Šéf ODS Martin Kupka prohlásil, že koalice „podupala při jednání všechna pravidla“ a návrhem ovlivňuje atmosféru pro nezávislou práci novinářů v Česku. Opozice avizovala, že proti návrhu bude bojovat ve zbytku legislativního procesu.
05:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Koalice poslala do druhého čtení návrh na zrušení poplatků pro ČT a ČRo

Vládní návrh na zrušení televizního a rozhlasového poplatku je ve sněmovně po nočním jednání před druhým čtením. Opozice v sobotu časně ráno neprosadila zamítnutí návrhu novely v prvním čtení. Neuspěla ani s návrhem na její vrácení kabinetu ANO, SPD a Motoristů k přepracování. Předloha, kterou koalice v pátek zařadila k přednostnímu projednání, nahrazuje poplatky financováním České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) ze státního rozpočtu. Po úvodním kole zamířil návrh k posouzení do výboru pro média a kulturu. Změny kritizuje opozice, hovoří například o zestátnění médií.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Pracovníci ČT a ČRo budou 3. listopadu stávkovat

Pracovníci České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) vyhlásili na úterý 3. listopadu celodenní stávku, oznámili v pátek odpoledne zástupci iniciativy Veřejnoprávně, která sdružuje zaměstnance těchto veřejnoprávních médií. Záměr je reakcí na přednostní projednání návrhu na zrušení televizního a rozhlasového poplatku ve sněmovně. Zástupci Veřejnoprávně řekli, že plán převést financování ČT a ČRo na stát ohrožuje nezávislost a stabilitu obou médií a bude mít negativní dopad na státní rozpočet.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Měli právo volit, komise to ale některým občanům EU neumožnila

Během komunálních voleb se objevila řada sporných případů týkajících se volebního práva občanů Evropské unie, kteří mají v České republice povolení k trvalému pobytu nebo potvrzení o přechodném pobytu. Někteří hlasovali bez problémů, jiní se museli svých práv domáhat nebo jim volební komise hlasování vůbec neumožnily. Týkalo se to především Slováků.
před 15 hhodinami

„Doba, kdy se budovala nová Evropa.“ Před 500 lety začala vláda Habsburků v českých zemích

Před pěti sty lety, 23. října 1526, zvolil český sněm králem Ferdinanda I. Habsburského, čímž začala téměř čtyři sta let trvající éra Habsburků na českém trůnu, kterou ukončila až první světová válka a vyhlášení samostatného Československa. „Myslím, že si připomínáme den, který byl důležitý pro celou Evropu, nejen pro oblast Čech nebo pro Prahu. Byla to doba, kdy se svým způsobem budovala nová Evropa, kdy střední Evropa nabyla na důležitosti,“ vzpomíná na výročí v rozhovoru pro ČT nynější hlava rodu Karel Habsbursko-Lotrinský.
před 17 hhodinami

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Uskupení v Brně podepsala koaliční smlouvu, primátorem bude lidovec Hruška

Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s jedenácti mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.