S odhalením rakoviny plic v raném stádiu má od nového roku pomoci hrazené vyšetření

Události: Včasnému odhalení rakoviny plic má pomoci screening (zdroj: ČT24)

Půl milionu lidí se zvýšeným rizikem vzniku rakoviny plic se od nového roku bude moci zapojit do preventivního programu hrazeného pojišťovnami. Lékaři od něj čekají více pacientů zachycených včas. V raném stádiu totiž dokáží zachránit až devět z deseti z nich. Později se poměr otáčí.

Šestapadesátiletý Rudolf Čtvrtníček si poprvé zapálil cigaretu ve třinácti. Později jich vykouřil i šedesát denně. Když šel letos v červnu na CT kvůli neurologickým potížím, náhodou mu našli nádor na plicích. „Nedá se říci, že bych se cítil nějak špatně. Kdyby mě neposlali na CT, žil bych s rakovinou dál,“ řekl.

Nádor mu vyoperovali v srpnu a prognózy jsou dobré. „U pana Čtvrtníčka jsme měli štěstí, protože se ho podařilo zachytit ve velmi časném stadiu choroby,“ okomentoval primář 1. interní kliniky tuberkulózy a respiračních onemocnění Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Jiří Votruba.

V raném stadiu ale přichází jen necelých dvacet procent pacientů. „Byli bychom moc rádi, kdybychom se implementací screeningu v České republice dostali na záchyt až sedmdesáti procent rakoviny plic v časném stadiu,“ sdělila náměstkyně ministra zdravotnictví Martina Koziar Vašáková.

Pacienty, se zvýšeným rizikem vzniku onemocnění osloví přímo v ordinacích praktičtí lékaři. „Tito pacienti jsou charakterističtí věkem – 55 až 74 let. Jsou to kuřáci,“ vyjmenoval přednosta Ústavu všeobecného lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Bohumil Seifert.

Praktik následně pacienta odkáže do plicní ambulance. Po vyšetřeních mu pneuomolog vypíše žádanku na CT. K němu by se měl účastník programu dostat ideálně do měsíce od vytipování. „V případě negativního nálezu chodí pacient na kontroly v pravidelných intervalech – jeden, tři a pět let,“ přiblížil primář Kliniky zobrazovacích metod Fakultní nemocnice Plzeň Hynek Mírka.

Screeningový program rakoviny plic poběží minimálně pět let. Pokud se osvědčí, mohla by se skupina vhodných kandidátů rozšířit – například o pacienty s genetickými predispozicemi k onemocnění.