Bezpečnostní informační služba po dobu, kdy ji řídí Michal Koudelka, nikdy neodposlouchávala nejvyšší ústavní činitele. Po jednání stálé sněmovní komise pro kontrolu této tajné služby to uvedl předseda komise Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Prezident Miloš Zeman v neděli službu obvinil, že odposlouchávala jeho spolupracovníky, a tím pádem i jeho samého. Ve čtvrtek hradní kancelář Koudelku obvinil i z toho, že dlouhodobě porušuje zákon a zpravodajské prostředky zneužívá ke shromažďování informací pro svou potřebu.
Případ údajných odposlechů na Pražském hradě se na veřejnost dostal v neděli, když o něm nejdřív informoval web Neovlivní.cz a potom ho v rozhovoru pro deník Blesk komentoval i samotný prezident.
O odposleších svých spolupracovníků – ekonomického poradce Martina Nejedlého a kancléře Vratislava Mynáře – se prý dozvěděl od vysokého důstojníka BIS před několika lety. „Jak víte, mobilní telefon ani nemám, takže když se s nimi bavím, jsem odposloucháván i já,“ prohlásil a dodal, že o všem informoval i premiéra Andreje Babiše (ANO), který mu pak měl za kancléřovy přítomnosti později sdělit, že odposlechy zastavil. „Nebyla to pravda, protože z útrob BIS jsem se dozvěděl, že odposlechy pokračují.“
Premiér se ovšem ohradil proti tomu, že by se o odposlechy zajímal, protože v tomto směru nemá on ani vláda kompetence. Popřel také, že by Zemana informoval o zastavení odposlechů a že se taková schůzka mohla odehrávat v přítomnosti kancléře. „Všechna setkání mám s prezidentem na čtyři oči, takže vylučuju, že by něco takového mohlo proběhnout za přítomnosti pana Mynáře,“ konstatoval. Kancléř naopak prezidentovy výroky potvrdil.
Se Zemanem se Babiš sejde v sobotu. „Myslím, že to je nedorozumění. Musíme si vysvětlit, jak to pan prezident myslel,“ řekl premiér.
Kdo je ústavní činitel?
Sama BIS se k prezidentovým výrokům vyjadřovat odmítá, trvá ale na tom, že vždy postupuje podle předpisů – pro nasazení odposlechů potřebuje písemný souhlas předsedy senátu vrchního soudu.
Případu se nyní věnovala stálá sněmovní komise. „Nemohu potvrdit ani vyloučit, že byl odposlouchávaný kdokoliv z okolí pana prezidenta. Zákon to povoluje, a kdo je, nebo není odposloucháván, vždy záleží na povolení předsedy senátu vrchního soudu,“ oznámil po jednání s šéfem kontrarozvědky předseda komise Bělobrádek. „Pověřený ředitel BIS potvrdil komisi, že za dobu jeho působení ve funkci ředitele nebyl odposloucháván žádný z nejvyšších ústavních činitelů.“
Co přesně tato slova znamenají, ovšem není zcela jasné, protože definice ústavních činitelů (a ani těch nejvyšších) podle právníka Jana Kysely neexistuje.
„Ústavní činitelé jsou ti, které popisuje ústava. Najdete tam poslance, senátory, členy vlády, prezidenta republiky, soudce Ústavního soudu, soudce. Najdete tam prezidenta, viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, členy rady České národní banky,“ přiblížil s tím, že mohou být zahrnuti i představitelé obcí, záleží na zvoleném kritériu.
O čtyřce nejvyšších ústavních činitelů se hovoří jako o prezidentovi, premiérovi a šéfech obou parlamentních komor. Kysela to považuje za nepřesné.
Bez Babišova zásahu
Koudelka podle Bělobrádka a dalšího člena komise Roberta Králíčka (ANO) rovněž uvedl, že ze strany premiéra Babiše nikdy nečelil nátlaku, „aby ukončil operativní prověřování jakékoliv osoby“. Toto vyjádření tak rozporuje prezidentovo tvrzení, že Babiš v případu na hradní žádost zasáhl.
„Pan ředitel Koudelka kategoricky odmítl obvinění, která zazněla z úst prezidenta republiky. Zopakoval, že zákonné povinnosti BIS neporušil,“ dodal Bělobrádek. Podle něj – i podle usnesení poslanecké komise – tak neexistují žádné indicie, které by momentálně naznačovaly, že tajná služba používala odposlechy v rozporu se zákonem.
Hrad se bojí totalitních praktik
Hrad si stojí za svými výhradami. V tiskovém prohlášení uvedl, že šéf Bezpečnostní informační služby dlouhodobě porušuje zákon a zpravodajské prostředky kontrarozvědky zneužívá ke shromažďování informací pro svou potřebu.
Prohřešky spatřuje prezidentská kancelář hlavně v tom, že Koudelka od roku 2018 neodpověděl na dotaz prezidenta, zda BIS při použití odposlechů na spolupracovníky Miloše Zemana zjistila konkrétní bezpečnostní rizika pro Českou republiku v rámci zákonné působnosti BIS.
„V rozporu se zákonem nedostal prezident na svoji otázku do dnešního dne odpověď. Zároveň prezident nebyl ředitelem BIS upozorněn na žádná bezpečnostní rizika ve svém okolí,“ stojí v prohlášení. Prezidentská kancelář zdůrazňuje, že právo hlavy státu na úplné informace o činnosti zpravodajských služeb významně omezuje riziko návratu k praktikám totalitní komunistické Státní bezpečnosti (StB) z doby před rokem 1989.
Prvořadým úkolem demokratického státu je podle Hradu zajistit, aby zpravodajské služby využívaly své pravomoci jen v nezbytně nutné míře a v souladu se zákonem. „Zásadní je otázka, zda v BIS nakládají se shromážděnými informacemi v souladu se zákonem a zda informují oprávněné adresáty, tedy prezidenta republiky a vládu. Jinak hrozí vážné nebezpečí, že výsledky činnosti BIS slouží například k osobnímu vydírání, politickým hrám nebo cíleným mediálním únikům,“ stojí v prohlášení.
Zneužívání informací civilní kontrarozvědkou považuje za nereálné člen komise pro kontrolu BIS Lukáš Kolářík (Piráti). „Jak jsem seznámen s prací Bezpečnostní informační služby a s mechanismy uvnitř, tak si myslím, že to není možné,“ uvedl.
Zeman je dlouhodobým kritikem BIS a Koudelky. Šéfa kontrarozvědky opakovaně odmítl povýšit do generálské hodnosti a v řadě případů zpochybnil kvalitu práce BIS. Prezident usiloval o to, aby v čele tajné služby nepokračoval, kabinet však Koudelku pověřil, aby organizaci provizorně vedl i po 15. srpnu, kdy mu skončil mandát. Rozhodnutí o šéfovi by měla učinit až vláda, která vzejde z říjnových sněmovních voleb.
