V tuzemských městech přibývá vyhrazených pruhů pro cyklisty. Mají pobídnout lidi k tomu, aby místo za volant sedli raději za řídítka. BESIP ale upozorňuje, že značení je někdy chaotické. Jezdci na kole i řidiči se pak můžou dostat do rizikových situací.
Pruhy pro auta a cyklisty někdy budí zmatení. Současné vozy se svou šířkou se tam legálně nemusí vejít
Události: Zmatky v jízdních pruzích (zdroj: ČT24)
Těžko srozumitelné značky se objevily třeba na výjezdu podél Vltavy z pražského centra na jih. „Je tam namalováno něco bílého, ale nikomu není jasné, co to je,“ myslí si Petr Vomáčka z BESIPu.
Podle vyjádření pražského magistrátu to má být cyklopruh, nebo takzvaný ochranný jízdní pruh. Jenže tam, kde je, musí mít přilehlý pruh pro auta aspoň dva a půl metru. A to pruh na zmíněném místě na první pohled nemá. Navíc chybí jakékoli další označení – svislé, vodorovné.
Když nejede žádný vůz, lze pruh pro auta změřit. Od jednoho kraje ke druhému je to 190 centimetrů. Žádné prodávané auto se sem legálně nevejde. Magistrát nicméně tvrdí, že to má být pokrok ve zrychlení a zefektivnění dopravy.
„Protože po nových úpravách je možné, aby vedle sebe jel cyklista a dvě vozidla v jízdních pruzích. Kdežto podle soudních znalců by doposud kvůli bezpečnosti vedle sebe mohl jet jen jeden cyklista a jedno vozidlo,“ sděluje mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman.
Poslední auto, které by se do tohoto pravého pruhu legálně vešlo, je ale Škoda Felicia. Ta se dvacet let nevyrábí. „To musím oponovat, protože veškeré pruhy splňují všechny normy a jsou tak bezpečné,“ namítá Hofman.
Vedle je cyklostezka
Referent BESIPu to ale vidí trochu jinak. „V tomto případě bych reagoval zajetím do levého pruhu, protože se do toho pravého pruhu nevejdu. Myslel bych si, že ten pravý pruh je jenom pro motorkáře, pro někoho, kdo se tam vejde,“ uvádí Vomáčka.
Byla by to malichernost, kdyby se ovšem právě na zmíněném místě netvořily i v prázdninovém provozu odpoledne kolony. Hned vedle přitom vede na odděleném pásu poměrně využívaná cyklostezka. „Je v současné době velmi přetížená. Dochází tam ke střetům mezi cyklisty, pejskaři, bruslaři, rodinami s kočárky, a proto je třeba najít nějakou alternativní trasu,“ tvrdí Hofman.
Současné vedení Prahy se v cyklostezkách zhlédlo, jenom vloni na ně vyčlenilo 170 milionů korun. To je pro představu asi půlka celého rozpočtu malého okresního města nebo tří menších prvoligových fotbalových klubů. Výsledkem je spousta cyklopruhů. Některé občas někdo využije, u jiných čekal štáb ČT na cyklistu marně desítky minut.
V Praze a středních Čechách žije asi čtvrtina obyvatel Česka. Ti, co jezdí autem, zužování pruhů postřehnou ještě tam, kde se pracuje. Levý jízdní pruh s omezením na dva metry šířky, a to včetně zrcátek, je úplné novum. Ale takové značení dodržuje jen málokdo.
Auta jsou stále mohutnější
Tomu, že je ve městech i na silnicích čím dál těsněji, nahrávají i automobilky. Prakticky každá nová generace téhož modelu je o pár centimetrů širší než předchůdce. V druhé polovině minulého století měla většina běžných vozů bez zrcátek šířku kolem 160 centimetrů včetně těch v tehdejším Československu nejprodávanějších.
Škoda 120 a Favorit měřily 161, respektive 162 centimetrů. Další centimetr přidala Felicia a stejně tak Fabia. Jenže tou dobou už zákazníci chtěli větší auta a výrobci se přizpůsobili.
Při porovnání dvanácti nejprodávanějších aut v každém kulatém roce v letech 2000 až 2020 se posun potvrdil – ze 166 centimetrů na 181 centimetrů. V poslední dekádě mohutní vozy i do výšky. Ještě v roce 2010 se do dvanáctky nejžádanějších dostalo jen jediné SUV, teď jich je pět. To klade daleko větší nároky právě na šířku jízdních pruhů.