Vláda musí do půlky srpna kvůli nákupům rozhodnout, zda budou školy na podzim testovat žáky a studenty na covid-19. Po středečním jednání Ústředního krizového štábu o tom informoval ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Sdělil také, že podle odborníků jsou aktuální protiepidemická opatření dostatečná.
Podle Hamáčka má být ve středu vybrán dodavatel pro testování, kterým stát plánuje zkontrolovat školáky v prvních dnech září po poprázdninovém nástupu do škol. Testy pro školy nakupuje Správa státních hmotných rezerv, nákladnější, ale přesnější PCR testy, pokud se pro ně školy rozhodly, ministerstvo školství proplácelo zpětně.
Náklady na nákup 4,2 milionu antigenních testů ministerstvo zdravotnictví odhadlo asi na 210 milionů korun. Podle dřívějšího vyjádření mluvčí ministerstva školství Anety Lednové by peníze měly jít z Fondu solidarity Evropské unie.
Podle zpráv, které ministerstvo poslalo do škol koncem června, žáci, kteří se na začátku září preventivně neotestují na covid-19, budou muset po celou dobu ve škole nosit roušku či respirátor. Pokud odmítnou i to, nebudou se moci účastnit prezenčního vzdělávání. Výjimka bude platit pro ty s očkováním nebo dokladem o prodělané nemoci.
Podle mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriely Štěpanyové resort zatím počítá s testováním žáků jen na začátku září. „Případné další kroky nad rámec zveřejněného plánu preventivního testování na začátku školního roku budou záviset na vývoji epidemické situace,“ řekla.
Ministerstvo podle ní také do konce července předloží resortu školství aktualizovaná doporučení protiepidemických opatření pro školy. Základní opatření, o kterých se rozhodlo už dříve, zůstávají nadále v platnosti, dodala.
Z jednání také vyplynulo, že odborníci považují aktuální protiepidemická opatření za dostatečná, řekl Hamáček. Je tomu tak podle něj i díky tomu, že Česko nerozvolnilo dosavadní opatření tak výrazně, jako učinily některé jiné státy.
„Podle hodnocení ministerstva zdravotnictví epidemie stagnuje,“ uvedl Hamáček s tím, že počty hospitalizovaných zásadně nerostou. Ministr ale upozornil, že namístě je opatrnost. „Rozhodně nemáme jako Česká republika vyhráno, nemáme vyhráno ani jako svět,“ dodal. Odkázal přitom na na vývoj epidemie ve Velké Británii, Francii a Španělsku.
Nejhorší situace je aktuálně v Praze. Tam se počet nově nakažených na sto tisíc obyvatel denně pohybuje kolem čtyřiceti. „Ukazuje se, že se to týká hlavně mladé generace. To jsou lidé ve věku šestnáct až dvacet let,“ sdělil. Rizikové jsou podle něj zejména místa jako taneční kluby nebo diskotéky.
Volby z karantény
Hamáček také informoval, že podle hlavní hygieničky Pavly Svrčinové bude v polovině září velmi pravděpodobně stále nutný pandemický stav. Znamená to, že u říjnových sněmovních voleb se tak nejspíš uplatní speciální předpis, který umožňuje lidem hlasovat z karantény.
Vládní úpravu, která má podobně jako při loňských krajských a senátních volbách umožnit hlasovat například do přenosné schránky nebo z auta na volebních stanovištích, podpořila sněmovna před dvěma týdny. Hamáček ocenil, že senátní ústavně-právní výbor předpis v úterý doporučil schválit ve znění postoupeném poslanci.
Předloha počítá stejně jako o loňských podzimních volbách se třemi variantami u lidí v karanténě či izolaci. Vedle takzvaného drive-in nebo hlasování do přenosných schránek, s nimiž za lidmi v individuální karanténě přijdou speciálně vybavení volební komisaři, je další možností hlasovat v uzavřeném pobytovém zařízení.
Ústřední krizový štáb se v zimě a na jaře scházel k plenárním zasedáním každý týden, později přešel na čtrnáctidenní režim. „Dnes jsme v režimu jednou za měsíc, v tom bych to nechal, pokud zůstaneme ve fázi stagnace,“ řekl Hamáček. Štáb podle něj ukončí činnost ve chvíli, kdy o tom rozhodne vláda. „Předpokládám, že minimálně po dobu, kdy bude platit pandemický stav, bychom fungování zachovali,“ dodal.
