„Je úplně zbytečné utíkat z boje, dokonce bych řekla, že se Pavel Zeman o boj ani nepokusil a rezignoval dopředu,“ zhodnotila postup svého nástupce ve funkci bývalá nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. Zeman se v pátek odvolal na tlaky ze strany ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) a oznámil rezignaci k 30. červnu. Naopak poslankyně ANO, bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková v pořadu Události, komentáře nesouhlasila, že Zeman utíká z boje. Poslanec KDU-ČSL Marek Výborný pak sice Zemanovi lidsky rozumí, ale považuje za velmi nešťastné načasování jeho odchodu, tedy pět měsíců před volbami, když se k závěru blíží kauzy výbuchu ve Vrběticích či Čapí hnízdo.
Zeman utekl ještě před bojem, míní jeho předchůdkyně Vesecká
23 minut
UK: Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman rezignoval
Vesecká – ve funkci v letech 2005 až 2010 – uvedla, že na vlastní kůži zažila stranu Víta Bárty či Radka Johna (Věci veřejné), kteří na ni prý vyvíjeli neuvěřitelný tlak. Zažila prý i premiéra Petra Nečase spolu s ministrem spravedlnosti Jiřím Pospíšilem, kteří jí údajně v odměně za rezignaci nabízeli jakékoliv jiné místo v justiční soustavě. „Ale já jsem nerezignovala, nechala jsem se odvolat,“ řekla Vesecká s tím, že by celou současnou věc proto tak dramaticky neviděla.
Dodala, že byla tehdy u toho, když skupina státních zástupců vybírala jejího nástupce. Zeman podle Vesecké nikomu nevadil, protože do té doby působil v Haagu, neměl za sebou žádné problematické kauzy a uměl jazyky. Tvrdí, že pod tlakem (například při rozhodování kauzy Čapího hnízda) konal alibisticky. Tedy, že souhlasil se zastavením stíhání části rodiny premiéra Andreje Babiše (ANO), ale zrušil rozhodnutí o zastavení stíhání premiéra.
Vesecká zdůraznila, že s politickými tlaky se setkává každý státní zástupce či soudce. Je věcí každé osobnosti, aby jim vzdorovala a odolala.
Do pořadu byli zváni i Zeman a Benešová, ale odmítli.
Válková pozorovala tlaky na Zemana
Válková nebere rezignaci Zemana jako blesk z čistého nebe, protože už zhruba deset měsíců pozorovala tlaky – mediální, politické či odborné – které musel snášet. Nediví se proto, že rezignaci zdůvodňoval tím, že neměl dostatek času a energie pro svou práci.
Výborný se zmínil o tlacích od Benešové, které se podle něho stupňovaly, naposledy například hrozbou kárné žaloby v kauze Vrbětice. Uznal, že předpokladem pro vysokou justiční funkci je i psychická odolnost, ale řekl, že si nikdo nedovede představit tlak u nejrůznějších kauz.
Benešová v pátek odmítla Zemananovo vyjádření jako závažné a laciné obvinění její osoby, které by měl konkretizovat. Zdůraznila, že státním zástupcům nezasahuje do kauz.
Pavel Zeman, kterému je 48 let, nastoupil do čela Nejvyššího státního zastupitelství v lednu 2011.
K jeho nejdiskutovanějším krokům patřil návrh na odvolání Vlastimila Rampuly z funkce vrchního státního zástupce v Praze v roce 2011 (o Rampulovi se tehdy v médiích opakovaně hovořilo v souvislosti s údajným „zametáním“ některých politicky citlivých kauz).
Tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil Rampulu odvolal, v médiích se pak objevily informace, že tento krok velmi zhoršil vztahy mezi Pospíšilem a premiérem Petrem Nečasem (tehdy oba ODS, dnes je Pospíšil členem TOP 09).
Zeman také navrhl jmenovat do funkce vrchní státní zástupkyně v Praze ústeckou krajskou státní zástupkyni Lenku Bradáčovou. Ministr Pospíšil byl před jejím jmenováním odvolán z funkce. Spekulovalo se o tom, že právě chystané jmenování Bradáčové bylo důvodem Pospíšilova konce na ministerstvu. Nově jmenovaný ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) Bradáčovou do funkce jmenoval.
Po rezignaci ministra spravedlnosti Jana Kněžínka (za ANO) v roce 2019 Zeman České televizi řekl, že se nebojí svého případného odvolání, před kterým varovali někteří zástupci opozice. Část opozice pokládala Kněžínkův odchod za vynucený a výměnu v čele ministerstva za Marii Benešovou dávala do souvislosti s kauzou Čapího hnízda, v níž předseda vlády Andrej Babiš (ANO) čerstvě čelil návrhu na podání obžaloby.
Nástup Benešové tehdy vyvolal protesty veřejnosti.
Zeman řekl, že státní zastupitelství podle něj funguje dobře a pod jeho vedením prokázalo, že všem měří stejným metrem. „Přestože mě vláda může odvolat na návrh ministra takzvaně bez důvodu, tak si dokážu těžko představit, že by to v současné době snad udělala. To by postrádalo nějaký trošku demokratický prvek,“ podotkl Zeman.
V prosinci 2019 Zeman po přezkumu obnovil stíhání premiéra Babiše a další obviněné v kauze Čapí hnízdo, podle něj bylo řízení v jejich případě zastaveno nezákonně a předčasně. Zároveň potvrdil, že stíhání Babišových blízkých definitivně skončilo.
Zeman loni v červenci oznámil, že nepodá správní žalobu proti rozhodnutí Středočeského krajského úřadu ohledně údajného střetu zájmů premiéra Babiše kvůli vlastnictví médií, protože k tomu neshledal závažný veřejný zájem.
V posledních měsících vzbudila pozornost zejména jeho vyjádření v kauze výbuchů ve Vrběticích. Například 6. května řekl, že si v souvislosti s vyšetřováním kauzy Vrbětice není vědom žádného pochybení ani překročení svých kompetencí při veřejném vystupování.
Benešová v tisku informovala o svém záměru podat na něj kárnou žalobu. Jedním z důvodu bylo to, jakým způsobem informoval o kauze výbuchů ve Vrběticích, která vyvolala diplomatickou roztržku s Ruskem. Podle Benešové tak zasahoval do věci, ve které nevykonává dozor ani dohled. V tomto ohledu se ale Zemana zastal jak premiér Babiš, tak i šéf dozorového Krajského státního zastupitelství v Brně.
Server Neovlivní.cz také 6. května napsal, že Benešová měla už minulý týden připravený návrh na Zemanovo odvolání a chtěla jej předložit vládě, což jí podle serveru rozmluvil vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).
Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) také 29. dubna v deníku E15 připustila, že může vládě navrhnout odvolání Zemana kvůli kauze vydání majetku rodu Czerninů. Benešová dva měsíce zkoumala Zemanovo vyjádření, o které ho požádala v souvislosti s kauzou.
Zeman v něm vysvětloval, proč Nejvyšší státní zastupitelství třikrát podalo dovolání v kauze dvou úřednic pražského magistrátu, které byly nakonec Městským soudem v Praze pravomocně odsouzeny za to, že neoprávněně udělily občanství Josefíně Czerninové, na základě čehož došlo k restitucím rozsáhlého majetku. Tyto restituce jsou nyní zpochybněny a stát už začal konat kroky k tomu, aby nemovitosti za půl miliardy korun získal zpět.
Zeman ale odmítal, že by v souvislosti s trestním řízením měl vztah k věci, jelikož řízení, v němž byly odsouzeny dvě úřednice, se netýkalo Jana Czernina, ani Petra Habersbergera, za kterého se podle tisku Zeman přimlouval.
Loni v říjnu se Zeman přihlásil do výběrového řízení na soudce Evropského soudu pro lidská práva (ESLP). Nyní uvedl, že už tehdy zvažoval odchod z pozice nejvyššího státního zástupce.
Z této funkce se nakonec rozhodl rezignovat k 30. červnu. Další cíle prý zatím nemá, zůstane tak státním zástupcem na Nejvyšším státním zastupitelství.
Zdroj: ČTK
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman
Jak a kdy vybírat nástupce
Benešová už také v pátek řekla, že vládě navrhne co nejrychle nástupce Zemana. Neměl by to podle ní být ani současný, ani bývalý politik. Měl by pocházet ze soustavy státního zastupitelství.
Výborný zalitoval, že stále není připraven nový zákon o státním zastupitelství, který by řešil funkční období i parametry, kterým by měl uchazeč o funkci odpovídat. Také on se domnívá, že nástupce by měl přijít zevnitř státního zastupitelství. Nyní bude podle něho důležité sledovat, co se stane se starými kauzami, „které jsou na stole“. Zeman se podle něho nebál otevírat i politicky či hospodářsky exponované trestní kauzy.
Válková zmínila, že například současný zástupce Zemana, Igor Stříž, či soudce Ústavního soudu Jaroslav Fenyk nejsou špatnými tipy. Jsou to podle ní známí, respektovaní lidé. „Odborná komunita by jejich volbu, troufám si říci, uvítala.“
Výborný: O nástupci by měla rozhodnout až příští vláda
Výborný nesdílí přesvědčení Válkové, že vláda bude při výběru nového nejvyššího státního zástupce nestranná. Raději by uvítal, pokud by byl Stříž pověřen překlenutím do doby nástupu nového vlády, vzešlé z blížících se parlamentních voleb. Ta by pak vybrala Zemanova nástupce. „Překotné kroky (současné vlády) by mohly být zpochybněny,“ dodal.
Vláda vybírá nejvyššího státního zástupce na základě návrhu ministra spravedlnosti.
