Informace o mezinárodním skandálu prosakovala do redakcí. To mohlo urychlit vypuknutí kauzy Vrbětice

Aktuální diplomatickou roztržku mezi Českem a Ruskem odstartovala zpráva, že za sedm let starým výbuchem v muničním skladu Vrbětice stojí ruská tajná služba. A oficiální oznámení této informace ze strany vlády možná odstartovali novináři. Podrobnosti o přicházejícím vypuknutí mezinárodního skandálu k nim už prosakovaly delší dobu. Jakou roli sehrála média v kauze Vrbětice, nastiňuje pořad Newsroom ČT24.

Vrbětice skloňují média téměř po celém světě
Zdroj: ČTK Autor: Dalibor Glück

Minulou sobotu narychlo předstoupil premiér Andrej Babiš (ANO) s ministrem vnitra Janem Hamáčkem (ČSSD), v tu dobu ještě pověřeným řízením ministerstva zahraničí, před novináře. Stručně jim oznámili, že do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích byla zapojená ruská tajná služba GRU. Na to samé se jich už několik hodin před tím ptali novináři, odpovědi ale nedostali.

„Už dřív jsme získali informace, že mezinárodní skandál s přesahem k ruským tajným službám probublává v politice a v bezpečnostních složkách. Někdy v jedenáct dopoledne jsme si říkali, že už máme dostatek informací, abychom to mohli vypustit. Já jsem pak posílal esemesku Babišovi a Hamáčkovi, oni na ni nereagovali. A potom svolali tu tiskovou konferenci,“ popisuje sled událostí Vojtěch Blažek ze Seznam Zpráv. Ten je přesvědčený, že plán, jak informace zveřejnit, měla vláda jiný.

Video Newsroom ČT24
video

Newsroom ČT24: Kauza Vrbětice očima médií a ruský dezinformační protiútok

Zdroj: ČT24

Se stejnými informacemi dopředu pracovala i redakce Respektu. Ta navíc už na začátku týdne v textu, na kterém spolupracovala s mezinárodní investigativní skupinou Bellingcat, odtajnila jména šesti agentů, kteří mají být za výbuch zodpovědní. Na sobotní tiskové konferenci přitom padla jména jen dvě.

Jména pomohly odhalit cestovní databáze

„Domluvili jsme se na sdílení a ověřování informací. Část věcí, kde se agenti GRU pohybovali, kde byli, jak odlétali, čím odlétali, v kolik hodin, vychází z různých databází, které byly dříve v Ruské federaci dostupné. Tam je na hlubokém internetu a na různých dalších místech dostupné skoro všechno. V minulosti si to Rusko úplně nestřežilo, takže lze vyčíst, jak se jednotliví lidé i z ruských tajných služeb pohybovali,“ popisuje Ondřej Kundra z Respektu, jak investigace společně s Bellingcatem vznikala.

Nebýt investigativních novinářů a dalších dobrovolníků sdružených ve skupině Bellingcat, nemuselo by teď ohledně pravých jmen ruských agentů být tak jasno. „Už před třemi lety se pustili do pátrání po identitách agentů v kauze Skripal. A tito agenti byli přítomní i v kauze Vrbětice. Kdyby se do toho nepustili a neodhalili je, dost možná i naše tajné služby nemají jejich identity a nemohli by odkrýt, co se odkrylo,“ vyzdvihuje práci skupiny redaktor serveru Hlídací Pes Jan Žabka, který se zabývá ověřováním faktů.

Podle novináře Christo Grozeva z Bellingcatu se v takových případech hraje především o čas. „Předtím, než jména byla všem známá, jsme byli schopní získat data z ruských cestovních databází. Teď už by to možné nebylo,“ říká. Podle toho, kam a s kým zmiňovaní agenti cestovali, novináři sestavili skupinu o pětadvaceti členech a schéma její činnosti. „To nám ukazuje, že pokaždé, když se na nějakém místě v určitý čas vyskytují z tohoto týmu tři až čtyři lidé, probíhá tam speciální operace,“ vysvětluje Christo Grozev.

Kontinuální znalost

Už dřív se ukázalo, že práce Bellingcatu je účinná a má dopad na světovou politiku. V minulosti skupina mapovala například boje v Sýrii, potvrdila přítomnost ruských vojsk na Ukrajině a pomohla také s vyšetřením sestřelu letu MH17 nad Donbasem.
V pátrání pokračují čeští novináři dál na vlastní pěst. Server iRozhlas.cz si například při odletu vyhoštěných zaměstnanců ruské ambasády v Česku všímal popisků a jmen na zavazadlech.

Podle Kundry z Respektu jsou v takovém pátrání nejúspěšnější ti novináři, kteří danou oblast a téma sledují dlouhodobě. „V těchto případech je vždycky komplikované informace ověřovat a získávat nějaké nové, protože jsou citlivé. Já se snažím mít k tomu nějakou kontinuální znalost, snažím se na tom pracovat průběžně,“ vysvětluje.