Postup vlády v kauze zapojení ruských agentů do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích schvaluje exministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) i místopředseda sněmovního zahraničního výboru Jaroslav Bžoch (ANO). Oba souzní i s výzvou nového ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD), podle které má Rusko umožnit návrat českých diplomatů do země, jinak dojde k dalšímu snížení pracovníků na ruské ambasádě v Praze. Jako eskalaci napětí však postup vidí diplomat Petr Drulák. „Už se hodně rozbilo,“ řekl v pořadu Události, komentáře, kde byl spolu se Schwarzenbergem a Bžochem hostem.
Bývalý ministr zahraničí Schwarzenberg s kroky nového šéfa resortu Kulhánka souhlasí. „Musíme s Ruskem jednat jako rovný s rovným. Když oni ztenčili naše velvyslanectví (…), tak samozřejmě musíme jejich ztenčit také,“ uvedl.
Nepředpokládá, že Rusko umožní návrat českých diplomatů do Moskvy. Případná absence diplomatických vztahů, ke které situace směřuje, je podle něj sice nepříjemná, zároveň ale není neštěstím. „Československo uznalo za první republiky teprve po několika letech Sovětský svaz,“ připomněl Schwarzenberg.
Postup ministra ocenil také místopředseda sněmovního zahraničního výboru Bžoch, Rusku podle něj dal šanci ukázat a přiznat chybu, ani on ale nečeká, že by na výzvu země přistoupila. „Ukazujeme přes to, co se stalo, vůli urovnat diplomatické vztahy,“ řekl Bžoch.
Samotná formulace ministrova požadavku však podle něj nebyla příliš vhodná. „Sám nevím, jestli se počítá s tím, že snížíme stav pracovníků na velvyslanectví na úroveň, kterou máme my v Rusku, nebo jestli to budeme brát poměrným způsobem,“ uvedl.
Česko chybovalo, informace jsou nejasné, říká Drulák
Podle bývalého náměstka ministra zahraničí a velvyslance ve Francii Petra Druláka Kulhánek v tomto případě pouze „vykonal to, na čem se shodl pan ministr (Jan) Hamáček s panem premiérem (Andrejem Babišem)“. Česko podle něj směřuje ke zrušení diplomatických vztahů s Ruskem, informace okolo kauzy jsou přitom stále velmi nejasné a eskalace pokračuje. „Když dává nějaká velmoc malé zemi ultimátum, tak to bývá smutné, když dává malá země velmoci ultimátum, tak je to směšné. Obojí většinou končí špatně,“ řekl.
Postup České republiky označil za chybný. „Dopustili jsme se diplomatických a geopolitických chyb, bez ohledu na chování Ruské federace. My jsme se nechovali v souladu s rozumnou diplomacií,“ řekl.
S tím se neztotožnil Schwarzenberg. Informacím, které vláda o vrbětickém výbuchu poskytla, věří, i když je TOP 09 dlouhodobým a hlasitým kritikem kabinetu. „Posuzujeme je podle činů a teď konečně jednali správně,“ řekl. Podle Bžocha neměl kabinet ani na výběr. „Jsme členy EU, co se děje na naší půdě, se děje na půdě celé EU,“ uvedl a upozornil, že agenti GRU mohou Prahu využívat jako své operační středisko pro akce v dalších zemích.
Senát chce vypovědět smlouvu o přátelství
Pro ještě razantnější postup se přitom ve středu vyslovil Senát, který události označil jako akt státního terorismu a vyslovil se pro zrušení smlouvy o přátelství a spolupráci mezi zeměmi.
Drulák však kontroval, že velmi silnou domácí podporu měla i vláda Spojených států, když se rozhodla pro intervenci v Iráku, podobná situace panovala i ve Francii, když se angažovala v Libyi. „Dostali jsme závažnou informaci, a aniž bychom si ji pořádně prodiskutovali na domácí scéně a se svými spojenci, tak jsme okamžitě vyhostili 18 diplomatů,“ řekl Drulák.
Připomněl, že Spojené království v případě otravy Sergeje Skripala před přijetím rázných kroků prošlo několika týdny intenzivních konzultací. „Nemáme plné důkazy, navíc rychlost reakce a razance reakce vůbec neodpovídá situaci. Jsem zvědav, jak velkou solidaritu v rámci EU budeme mít, jak se za nás ostatní postaví a jak budou intenzivně vyhošťovat. Mám o tom docela velké pochyby,“ uvedl Drulák.
Ve středu večer šéf unijní diplomacie Josep Borrell vyjádřil Česku podporu a odsoudil nepřiměřenou reakci a následné hrozby ze strany Ruska. Schwarzenberg předpokládá, že by EU mohla eventuálně přistoupit od slov podpory i k dalším krokům. Vztahy mezi Českou republikou a EU jsou podle něj však v posledních letech spíš chladné. „Když oni nás žádali o pomoc (…), tak jsme ječeli,“ uvedl exministr, vážnost situace je podle něj však unijním špičkám jasná.
Bžoch očekává minimálně stejnou reakci jako v kauze Skripal. „Že přistoupí ostatní členské země EU k vyhošťování ruských diplomatů nebo agentů s diplomatickým krytím,“ řekl. „Podle toho, co jsem zaznamenal, se k tomu schyluje,“ dodal Bžoch. „V zahraniční politice je nejdůležitější výdrž a důslednost. Tu musíme teď ukázat, ne najednou uhnout, nýbrž opravdu držet do konce,“ zakončil Schwarzenberg.
