Školy byly před uzavřením velmi rizikové, řekl Dušek. Pro návrat je potřebné správně nastavit pravidla

Školy jsou z hlediska počtu lidí, kteří se v nich nakazili covidem-19, třetím nejrizikovějším místem po sociálních a zdravotnických zařízeních. Na jednání školského výboru Poslanecké sněmovny to řekl předseda Ústavu zdravotních informací a statistiky Ladislav Dušek. Po uzavření všech škol na počátku března se počty nakažených významně snížily. Aby se situace neopakovala, až se začnou žáci vracet, bude podle Duška potřeba správně nastavit režimová opatření.

V období od loňského května do letošního března zaznamenali zdravotníci přes dva tisíce ohnisek nákazy ve školách – což činí ze škol zdaleka nejčastější místo, kde se covid-19 šířil – a přes 10 tisíc lidí, kteří se v nich nakazili. Více nakažených eviduje ÚZIS pouze v zařízeních sociálních služeb a zdravotnických zařízeních.

Celkem – ať v ohniscích nebo mimo ně – se nakazilo 48 tisíc učitelů a dalších zaměstnanců škol, z nich více než 1300 bylo starších 65 let. Hospitalizováno bylo 935 pedagogů a 40 jich zemřelo.

Nejvýraznější nárůst počtu nakažených ve školách byl patrný v únoru, přestože v té době chodili do škol pouze prvňáci, druháci a děti z mateřských škol.

Podle Ladislava Duška je ale pravda, že jsou v domovech důchodců, nemocnicích a školách uzavřené kolektivy, kde je možné nákazu trasovat mnohem lépe než v jiných prostředích, a proto jsou tato zařízení v čele pomyslného „žebříčku“ ohnisek.

Jasně ale statistikům vyšlo, že jakmile se školy zavřely, počty nakažených klesly, a když se otevřely, zase stoupaly. Po 1. březnu začaly počty malých dětí s covidem-19, které do té doby chodily do škol, klesat podstatně rychleji než u zbytku populace. Stejně tak ubylo nakažených pedagogů.

Je nasnadě, že až se školy otevřou, začne se v nich covid-19 opět šířit, upozornil Ladislav Dušek. Za zásadní považuje správně nastavit režimová opatření, aby se nešířil příliš rychle. Tomu má pomoci plošné testování ve školách a také očkování učitelů.

Do neděle, kdy přestaly platit kódy pro přednostní registraci, se přihlásilo 186 tisíc školských pracovníků zhruba z 270 tisíc. Dušek se domnívá, že část z těch, kteří se nepřihlásili, jsou lidé, kteří covid-19 nedávno prodělali, a tedy ještě mají protilátky. Z učitelů a nepedagogických pracovníků, kteří o očkování mají zájem, dostalo zatím necelých 102 tisíc alespoň jednu dávku vakcíny, 13 tisíc z nich již obě dávky.

Školy jsou momentálně zavřené téměř všechny s výjimkou těch, kam chodí děti zdravotníků či příslušníků složek integrovaného záchranného systému. Od začátku března jsou zavřené i školky a první ročníky základních škol. Vláda původně vyhlásila jejich uzavření na tři týdny, poté je však prodlužovala.

Poslanecká sněmovna vyzvala vládu usnesením, aby začala otevírat školy nejpozději 12. dubna. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) dal najevo, že to považuje za první možný termín, ale jak to se školami bude, se fakticky teprve uvidí podle toho, jak se bude vyvíjet počet infikovaných.

Ministerstvo dá stovky milionů na doučování

Na školském výboru vystoupil také ministr školství Robert Plaga (za ANO), který shrnul další plány svého resortu – nejenom návrat dětí do škol, ale také záměr, jak jim vynahradit to, oč přišly. Školy si podle Plagy rozdělí čtvrt miliardy korun na doučování dětí, které se nezapojovaly do výuky na dálku.

„Počítáme i s tím, že na období 1. 9. až 31. 12. rozepíšeme školám dalších 250 milionů na cílené doučování. To je i v reakci na těch několik tisíc nezapojených školáků,“ upřesnil ministr. Podle školní inspekce se do distanční výuky vůbec nezapojilo deset tisíc žáků, dalších 50 tisíc se neúčastnilo on-line výuky kvůli nedostatečnému technickému vybavení.

Dalších sto milionů vyčlení ministerstvo na letní „doučovací“ kempy. Ty budou určené alespoň pro 15 závazně přihlášených dětí a mají trvat minimálně 40 hodin rozložených do pěti kalendářních dnů. 

O návratu dětí do škol bude ve čtvrtek jednat i rada vlády pro zdravotní rizika. Podle plánu ministerstva školství se v první fázi budou střídat třídy prvního stupně v prezenční a distanční výuce. Speciální školy a malotřídky do 75 žáků budou mít prezenční výuku. Na středních a vyšších odborných školách se obnoví praktická výuka, na vysokých školách praktická výuka závěrečných ročníků. Pro závěrečné ročníky základních a středních škol budou dobrovolné skupinové konzultace, v základních uměleckých školách individuální výuka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Hradilkovi. Příběh rodiny, která žije naplno navzdory těžkostem

Diagnózu spinální svalová atrofie si Hradilkovi vyslechli hned dvakrát. Rodina ale navzdory těžkému handicapu nejstarší dcery nikdy nepřestala naplno žít. Zatímco pro dnes třináctiletou Boženu museli léčbu doslova vybojovat, čtyřletý Bedřich ji dostal hned po narození a je bez obtíží. V novém roce je čeká řada výzev, ale také nový dům, který jim výrazně usnadní život. Cesta ke genové terapii by se letos mohla otevřít i pro Boženu – pokud to schválí úřady. Později by pak mohla podstoupit i operaci páteře, kterou má kvůli slabým svalům zdeformovanou.
před 1 hhodinou

Příběh černého uhlí se začíná uzavírat. Horníky čeká nová kapitola

Těžba černého uhlí má letos v Česku definitivně skončit. Na Karvinsku zbývá dotěžit posledních několik tisíc tun. Z šachet v regionu odejde v lednu a únoru 1600 lidí. Během prvních dvou vln propouštění odešly z dolů i stovky lidí. Většina z nich dostala odstupné a stále nepracuje. Podle některých i proto, že jim noví zaměstnavatelé často nenabízejí ani polovinu toho, na co byli zvyklí v podzemí. Jiní zkouší vlastní podnikání. Černouhelné hornictví skončí na Karvinsku po 250 letech. Jak to ovlivní trh práce, bude podle ekonomů jasnější za rok.
před 1 hhodinou

Elektronický průkaz a méně oprávnění. Začíná platit nový zbraňový zákon

V platnost vstoupila novela zákona o zbraních. Nahrazuje skoro 25 let staré předpisy. Zbrojní průkaz už lidé nemusí nosit u sebe, funguje totiž elektronicky. V papírové podobě zůstává jen evropský zbrojní pas. Místo současných pěti skupin průkazů budou dva druhy oprávnění. Deset skupin zbrojních licencí se snižuje na tři. Součástí zákona je i zbraňová amnestie, díky které mohou lidé do konce června beztrestně odevzdat či legalizovat nelegálně držené zbraně či střelivo.
před 2 hhodinami

Nepodléhejme líbivému populismu, vyzval v novoročním projevu Pavel

Prezident Petr Pavel v novoročním projevu uvedl, že bude dohlížet na to, aby nastupující vláda dodržovala sliby. Nepodléhejme líbivému populismu, vyzvala také hlava státu. Oživení důvěry ve společnosti podle něj musí začít u každého jednotlivce, nikoli v politice.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Stovky neplatičů alimentů získaly svobodu

Věznice ve čtvrtek opustilo víc než tři sta odsouzených, kteří byli za mřížemi za neplacení výživného. Postihování tohoto činu je nyní mírnější. Soudci museli o každém případu zvlášť rozhodnout. Posuzovat budou i další tresty, včetně drogových činů, u kterých jsou nově nižší sazby. Nový ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chce ale některé sankce opět zpřísnit, mimo jiné právě i za neplacení výživného.
před 11 hhodinami

Při dopravních nehodách vloni zemřelo nejméně lidí od roku 1961

Při dopravních nehodách v Česku loni podle předběžných dat zemřelo 428 lidí, což je o deset méně než v roce 2024. Jde také o vůbec nejnižší číslo od roku 1961. Nejvíc lidí v jednom měsíci zemřelo v září – 59. Nejtragičtějším dnem byla neděle 15. června s osmi oběťmi. Třetina všech loňských obětí přišla o život kvůli nevěnování se řízení, nepřizpůsobení rychlosti stavu silnice nebo přejetí do protisměru. Zatím předběžná čísla také ukazují o sedm tisíc méně nehod než v roce 2024. To je ale hlavně kvůli úpravě evidence srážek se zvěří.
před 12 hhodinami

Před 35 lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku

Přesně před pětatřiceti lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku. Prvního ledna 1991 se totiž liberalizovaly ceny. Míra zdražování zákazníky obchodů překvapila. Máslo bylo do té doby všude za deset korun, cukr za osm, mléko za dvě, rohlík za třicet haléřů. Od ledna 1991 ale bylo najednou všechno jinak. Ceny se začaly lišit a navíc rychle stoupat. U základních potravin a potřeb sice vláda stanovila regulované maximální ceny, přesto očekávala, že inflace rychle poroste. Nakonec rostla ještě rychleji, než se předpokládalo. Z necelých deseti procent v roce 1990 vystřelila až nad 56 procent. Ekonomickou reformu a obnovení tržního hospodářství ale tehdy brala většina společnosti jako nutnost.
před 12 hhodinami

Je důležité, abychom překonali příkopy, říká arcibiskup Graubner

„Slyším od prezidenta (Petra Pavla) a dalších lidí, že je potřebné, abychom se učili více vést dialog. My o něm sice často hovoříme, ale bohužel často mluvíme s těmi, se kterými si rozumíme, a ty ostatní odepíšeme nebo považujeme za jinou bublinu, se kterou je zbytečné komunikovat,“ sdělil v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou arcibiskup pražský a primas český Jan Graubner, podle něhož je důležité, abychom překonali příkopy.
před 12 hhodinami
Načítání...