Školy byly před uzavřením velmi rizikové, řekl Dušek. Pro návrat je potřebné správně nastavit pravidla

Školy jsou z hlediska počtu lidí, kteří se v nich nakazili covidem-19, třetím nejrizikovějším místem po sociálních a zdravotnických zařízeních. Na jednání školského výboru Poslanecké sněmovny to řekl předseda Ústavu zdravotních informací a statistiky Ladislav Dušek. Po uzavření všech škol na počátku března se počty nakažených významně snížily. Aby se situace neopakovala, až se začnou žáci vracet, bude podle Duška potřeba správně nastavit režimová opatření.

V období od loňského května do letošního března zaznamenali zdravotníci přes dva tisíce ohnisek nákazy ve školách – což činí ze škol zdaleka nejčastější místo, kde se covid-19 šířil – a přes 10 tisíc lidí, kteří se v nich nakazili. Více nakažených eviduje ÚZIS pouze v zařízeních sociálních služeb a zdravotnických zařízeních.

Celkem – ať v ohniscích nebo mimo ně – se nakazilo 48 tisíc učitelů a dalších zaměstnanců škol, z nich více než 1300 bylo starších 65 let. Hospitalizováno bylo 935 pedagogů a 40 jich zemřelo.

Nejvýraznější nárůst počtu nakažených ve školách byl patrný v únoru, přestože v té době chodili do škol pouze prvňáci, druháci a děti z mateřských škol.

Podle Ladislava Duška je ale pravda, že jsou v domovech důchodců, nemocnicích a školách uzavřené kolektivy, kde je možné nákazu trasovat mnohem lépe než v jiných prostředích, a proto jsou tato zařízení v čele pomyslného „žebříčku“ ohnisek.

Jasně ale statistikům vyšlo, že jakmile se školy zavřely, počty nakažených klesly, a když se otevřely, zase stoupaly. Po 1. březnu začaly počty malých dětí s covidem-19, které do té doby chodily do škol, klesat podstatně rychleji než u zbytku populace. Stejně tak ubylo nakažených pedagogů.

Je nasnadě, že až se školy otevřou, začne se v nich covid-19 opět šířit, upozornil Ladislav Dušek. Za zásadní považuje správně nastavit režimová opatření, aby se nešířil příliš rychle. Tomu má pomoci plošné testování ve školách a také očkování učitelů.

Do neděle, kdy přestaly platit kódy pro přednostní registraci, se přihlásilo 186 tisíc školských pracovníků zhruba z 270 tisíc. Dušek se domnívá, že část z těch, kteří se nepřihlásili, jsou lidé, kteří covid-19 nedávno prodělali, a tedy ještě mají protilátky. Z učitelů a nepedagogických pracovníků, kteří o očkování mají zájem, dostalo zatím necelých 102 tisíc alespoň jednu dávku vakcíny, 13 tisíc z nich již obě dávky.

Školy jsou momentálně zavřené téměř všechny s výjimkou těch, kam chodí děti zdravotníků či příslušníků složek integrovaného záchranného systému. Od začátku března jsou zavřené i školky a první ročníky základních škol. Vláda původně vyhlásila jejich uzavření na tři týdny, poté je však prodlužovala.

Poslanecká sněmovna vyzvala vládu usnesením, aby začala otevírat školy nejpozději 12. dubna. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) dal najevo, že to považuje za první možný termín, ale jak to se školami bude, se fakticky teprve uvidí podle toho, jak se bude vyvíjet počet infikovaných.

Ministerstvo dá stovky milionů na doučování

Na školském výboru vystoupil také ministr školství Robert Plaga (za ANO), který shrnul další plány svého resortu – nejenom návrat dětí do škol, ale také záměr, jak jim vynahradit to, oč přišly. Školy si podle Plagy rozdělí čtvrt miliardy korun na doučování dětí, které se nezapojovaly do výuky na dálku.

„Počítáme i s tím, že na období 1. 9. až 31. 12. rozepíšeme školám dalších 250 milionů na cílené doučování. To je i v reakci na těch několik tisíc nezapojených školáků,“ upřesnil ministr. Podle školní inspekce se do distanční výuky vůbec nezapojilo deset tisíc žáků, dalších 50 tisíc se neúčastnilo on-line výuky kvůli nedostatečnému technickému vybavení.

Dalších sto milionů vyčlení ministerstvo na letní „doučovací“ kempy. Ty budou určené alespoň pro 15 závazně přihlášených dětí a mají trvat minimálně 40 hodin rozložených do pěti kalendářních dnů. 

O návratu dětí do škol bude ve čtvrtek jednat i rada vlády pro zdravotní rizika. Podle plánu ministerstva školství se v první fázi budou střídat třídy prvního stupně v prezenční a distanční výuce. Speciální školy a malotřídky do 75 žáků budou mít prezenční výuku. Na středních a vyšších odborných školách se obnoví praktická výuka, na vysokých školách praktická výuka závěrečných ročníků. Pro závěrečné ročníky základních a středních škol budou dobrovolné skupinové konzultace, v základních uměleckých školách individuální výuka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSenát schválil nová pravidla pro kybernetickou bezpečnost

Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který ve středu schválil Senát. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Po dlouhé debatě Senát naopak zpět poslancům vrátil školskou novelu, která má omezit odklady. Zákonodárcům vadilo zavedení slovního hodnocení. Senátorský klub ANO se neúspěšně snažil na pořad schůze zařadit též projednání bitcoinové kauzy.
10:00Aktualizovánopřed 6 mminutami

STAN podle Šebelové vládu při hlasování o nedůvěře podrží

Vláda bude pokračovat ve stávajícím složení, dohodla se v úterý vedení STAN a ODS. Nová ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) se zavázala, že bitcoinová kauza bude transparentně objasněna, budou vyvozeny konkrétní kroky a zadá se externí audit. Místopředsedkyně STAN Michaela Šebelová věří, že ODS má snahu se věcmi transparentně zabývat, uvedla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Zároveň oznámila, že nikdo z poslanců STAN se příští týden nepřidá k vyslovení nedůvěry vládě.
před 2 hhodinami

Vláda upravila kvóty pro pracovníky z ciziny. Více víz bude pro experty

Kvóty pro přijímání pracovníků z ciziny se v jedenácti českých zastupitelských úřadech po světě od července upraví. Posílí se počet míst pro experty, ubude víz pro nekvalifikované síly. Česko chce nově získat 24 specialistů na informační technologie z Indie, 650 vysoce kvalifikovaných sil z Číny či dalších 120 z jiných asijských zemí. Naopak kvóta pro 120 lidí z Afriky s většinou nízkou kvalifikací se má škrtnout, oznámil po jednání kabinetu premiér Petr Fiala (ODS).
před 3 hhodinami

Podívejte se, kde v Česku pracují cizinci a čím se živí

V Česku pracuje a platí daně 858 550 cizinců – tedy lidí bez českého občanství. Ti všichni nějakým způsobem přispívají do rozpočtu státu. Nejsou ve všech částech země zastoupení stejným počtem, podle dat ministerstva práce a sociálních věcí se koncentrují hlavně v několika místech republiky. A podobně se liší i to, čím se živí.
před 4 hhodinami

Do finále výběru šéfa ČT jdou Fridrich, Chudárek, Karas, Ponikelský a Šmuclerová

Do užšího výběru na místo generálního ředitele České televize postoupili ve středu ředitel programu ČT Milan Fridrich, obchodní ředitel ČT Hynek Chudárek, bývalý šéf ostravského studia ČT Miroslav Karas, výkonný ředitel ČT Sport Jiří Ponikelský a předsedkyně dozorčí rady CNC Libuše Šmuclerová.
13:46Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Obvinění po razii NCOZ si zatím vyslechli čtyři lidé. Způsobili škodu 34 milionů

Obvinění z daňové trestné činnosti si po úterní razii Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) v Plzeňském, Karlovarském a Ústeckém kraji zatím vyslechli čtyři podnikatelé z Mostecka a Teplicka. Detektivové v úterý zadrželi osm lidí, zbývající čtyři by měli být v průběhu středečního odpoledne propuštěni na svobodu. Pro ČT to uvedla náměstkyně ústecké krajské státní zástupkyně Kateřina Doušová. Škoda je zhruba 34 milionů korun.
09:01Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Sněmovní debatu opět ovládla bitcoinová kauza. Poslanci nic neprojednali

Sněmovní jednání ve středu znovu vyplnila vystoupení opozičních politiků k aféře kolem daru ministerstvu spravedlnosti v bitcoinech. Návrhy zákonů tak sněmovna stejně jako v pátek neprojednávala. Mimořádnou schůzi svolanou zejména k závěrečnému schvalování předloh poslanci přerušili po necelých čtyřech hodinách do pátečního rána, aniž schválili program.
09:01Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Lesní požáry a otrávené nápoje. Podezřelý z vraždy skončil ve vazbě

Sedmačtyřicetiletý muž, který podle policie letos v únoru a březnu na Bruntálsku a Olomoucku založil několik lesních požárů, je podezřelý i z vraždy, přípravy několika dalších a z týrání zvířat. Podle policie se pokusil otrávit deset lidí, z nichž jeden člověk zemřel, další má doživotní následky. Navíc nelegálně drží střelnou zbraň, a to opakovací kulovnici. Muž skončil ve vazbě, hrozí mu i výjimečný trest včetně doživotí.
před 10 hhodinami
Načítání...