O obsazení poslaneckých křesel by po volbách mohla spolurozhodovat i stranická vedení

Konkrétní personální obsazení svých poslaneckých klubů by po volbách mohla spoluovlivňovat přímo stranická vedení. Předpokládá to změna volebních pravidel, kterou příslušnému poslaneckému výboru předložil Marek Benda z ODS a kterou podpořili i zástupci SPD a ANO.

Video Události
video

UDÁLOSTI: Sněmovní výbor jednal o změně volebních pravidel

O úpravě volebního zákona poslanci jednají kvůli rozhodnutí Ústavního soudu. Ten jeho část před nedávnem zrušil a argumentoval, že současný systém není dostatečně poměrný a při přepočtu hlasů na mandáty znevýhodňuje menší strany. Politická reprezentace nyní hledá potřebné úpravy – a shoda už v zásadě panuje na tom, že nedojde ke zrušení volebních krajů a k vytvoření celorepublikových kandidátek, jak navrhovalo hnutí ANO.

„Zadání Ústavního soudu jasně směřovalo k tomu, že mandáty vznikají v regionech, nerušíme celostátní rozdělení na regiony,“ komentoval aktuální směr debaty právní expert občanských demokratů a poslanec Marek Benda.

„Čtrnáct krajů jsme pochopili jako jasný signál a podmínku,“ podotýká reprezentantka ANO Helena Válková. „Nikdo mimo pana (předsedy Poslanecké sněmovny Radka) Vondráčka nepřišel se změnou. Navrhoval, podle mě spíš takový bizarní návrh, že bychom měli dva volební obvody a to Čechy a Moravu a Slezsko,“ sdělil sociálnědemokratický místopředseda ústavněprávního výboru Jan Chvojka.

Bendův návrh, který ve středu podpořil i ústavněprávní výbor dolní komory, čtrnáct volebních krajů zachovává a předpokládá, že od výsledků v těchto regionech se bude odvíjet primární přepočet hlasů na mandáty.

V druhém kole počtů (druhém skrutiniu), se budou přerozdělovat mandáty znovu tak, aby Bendovými slovy „došlo k dorovnání do poměrnosti systému“. Podobně jako už v 90. letech by zde o konkrétním obsazení získaného křesla měly rozhodovat samy strany, kterým post připadl – a mohly by tak určit, jestli do sněmovny vyšlou (v prvním skrutiniu neúspěšného) zástupce z Karlovarska nebo třeba ze severní Moravy.

Křeslo pro věrné?

Kritici úpravy ale tvrdí, že stranická vedení mohou dávat přednost loajálním kandidátůmpirátský místopředseda sněmovny Vojtěch Pikal nepovažuje přiřknutou sílu stranám za vhodnou ani proto, že by o obsazení svých klubů rozhodovaly ve zjitřených chvílích a během pár hodin po vyhlášení výsledků. „Složení sněmovny musí odpovídat vůli voličů, ne rozhodnutí stran,“ dal se slyšet předseda poslanců Starostů Jan Farský.

Pirátský poslanec Jakub Michálek neuspěl s návrhem nahradit spornou pasáž Bendovy úpravy rozdělováním zbylých mandátů automatickým modelem největších zbytků. V debatě padaly podle místopředsedy sněmovny i varianty losování, přidělení zbývajících mandátů podle zisku přednostních hlasů jednotlivých kandidátů nebo sestavení celostátní stranické kandidátní listiny k doplnění mandátů.

„Pravděpodobně předložíme několik různých pozměňovacích návrhů tak, aby si sněmovna mohla vybrat,“ uvedl Pikal.

Sám Benda zmíněnou kritiku odmítá. „Není to (rozdělování mandátů stranami) volné úvahy. Strana vybírá region, do kterého mandát spadne. Musí to být jeden ze čtrnácti regionů a musí to být ten (kandidát), který je první na pásce. Má to vést k tomu, aby strany měly plošné zastoupení po republice,“ prohlásil.

Bendův návrh předpokládá také vyšší hranice pro vstup do sněmovny pro koalice. Dvojkoalice by musely získat nejméně osm procent hlasů, vícečetné koalice 11 procent. Piráti budou podle Pikala prosazovat snížení této hranice na deset procent hlasů.