Kriminalisté smrt Jana Masaryka nevyjasnili, píše iRozhlas

Kriminalisté odložili případ smrti Jana Masaryka, okolnosti tragické události se jim ani po 73 letech nepodařilo vyjasnit. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) v pátek 5. března vyšetřování uzavřel, aniž došel k jednoznačnému závěru, zda šlo o vraždu, sebevraždu či nešťastnou náhodu, píše iRozhlas.

První poválečný ministr zahraničí zemřel v noci na 10. března 1948 po pádu z okna svého služebního bytu v Černínském paláci. ÚDV případ znovu otevřel na podzim 2019.

„Ani v průběhu doplňujícího šetření nebyly zjištěny nové skutečnosti, které by mohly vést k přesvědčivému závěru ohledně smrti Jana Masaryka,“ řekl serveru dozorující státní zástupce Michal Muravský.

Policisté pracovali se třemi verzemi Masarykovy smrti, a to vražda, sebevražda a nešťastná náhoda. Ani jednu z nich se však podle Muravského nepodařilo během obnoveného vyšetřování jednoznačně prokázat. Předchozí vyšetřování v letech 2001 až 2003 přitom vedlo k závěru, že byl Masaryk zavražděn.

„Aktivní účast další osoby při pádu nelze potvrdit ani vyvrátit,“ dodal Muravský. Policisté si podle něj nechali zpracovat znalecký posudek, podle experta však není možné vyloučit ani jednu variantu.

ÚDV případ na podzim 2019 otevřel na základě několika podnětů, které obdržel. Kriminalisté dostali unikátní nahrávku s výpovědí policisty Vilibalda Hofmanna, který byl na místě činu jako jeden z prvních a který konstatuje, že se s tělem hýbalo. Potvrdil to také historik Muzea paměti 20. století Jan Kalous.

Hofmann zvukový záznam nahrál začátkem roku 1968 v Karviné krátce poté, co přišel znechucen z výslechu na generální prokuratuře, která znovu Masarykovu smrt prošetřovala a kde viděl fotografie pořízené pod okny na nádvoří Černínského paláce. Vyšetřovatele na více než 50 let starou nahrávku upozornila badatelka Václava Jandečková.

Ve stejné době policisté obdrželi také podnět dvojice badatelů, kteří se zabývali mechanismem pádu Masarykova těla. Jan Špička a Martin Čermák zkoumali, zda mohl Masaryk z okna vypadnout či vyskočit sám. „Vracíme do hry možnost, že mohlo jít také o sebevraždu. Dokázali jsme, že nebylo potřeba vnější síly, aby Masaryk skončil tam, kde skončil,“ uvedli.

Dosud poslední vyšetřování mezi roky 2001 a 2003 bylo uzavřeno jako vražda s neznámým pachatelem. Vycházelo se přitom i z posudku znalce z odvětví forenzní biomechaniky Jiřího Strause. Biomechanickým zkoumáním určil, že k pádu z okna západní koupelny bytu na nádvoří Černínského paláce došlo působením vnější síly. Vyloučil tak spontánní pád.

  • Narodil se 14. září 1886 ve vinohradské vile Osvěta. Matka Charlotta, původem Američanka, ho naučila anglicky tak skvěle, že mnoha cizincům připadal spíš jako Američan než Čech.
  • Už od dětství měl sklon k legráckám a prostořekému humoru. Škole moc na chuť nepřišel a ve 20 letech se vydal do New Yorku na zkušenou. Tam dělal ledacos, také učil přistěhovalce anglicky a po večerech hrával v kině na klavír.
  • Po návratu do Evropy v roce 1913 jej čekala válka. Narukoval do armády. Po roce 1918 se stal jeho otec prezidentem a on diplomatickým zástupcem ve Washingtonu. Uměl anglicky, německy, francouzsky i maďarsky, a i bez potřebných škol si získal respekt a oblibu. Kromě toho hrál dobře na klavír a uměním společenské konverzace oslňoval i korunované hlavy.
  • Po roce jej odvolali do Prahy, kde pracoval na ministerstvu zahraničí. V letech 1925 až 1929 byl velvyslancem v Británii. V té době se také nakrátko oženil s Američankou Franciscou Craneovovou. Za války působil v exilové vládě v Londýně s Benešem.
  • Byl nekonvenčním diplomatem, politikem a slušným klavíristou s puncem dobráckého lva salonů. Anglicky uměl stejně dobře jako česky a po nezdárném mládí se nakonec stal ministrem zahraničí.
  • Po zhroucení demokracie v Československu se chtěl usadit v Londýně a začít nový život. Namísto toho jej stihla tragická smrt, kterou se dodnes nepodařilo objasnit.