Státní zástupce Michal Muravský minulý týden nařídil znovu otevřít vyšetřování smrti poválečného ministra zahraničí Jana Masaryka. Muravský to řekl pro středeční Právo. Důvodem je nedávno objevená nahrávka výpovědi policisty, který byl jako první u Masarykova těla.
Žalobce znovu otevřel případ smrti Jana Masaryka
„Potvrzujeme, že minulý týden vydal státní zástupce pokyn policejnímu orgánu ÚDV (Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu), aby se nově se objevivšími tvrzeními zabýval ve vztahu k dosavadním skutkovým zjištěním a aby v této věci provedl další potřebné úkony trestního řízení,“ sdělil v úterý Právu Muravský s tím, že jde fakticky o nařízení pokračovat v prověřování případu.
Podle něj je to reakce státního zastupitelství na nově zveřejněnou nahrávku výpovědi policisty Vilibalda Hofmanna, který byl na nádvoří Černínského paláce u těla oběti jako první.
Rekonstrukce pádu nebyla nikdy provedena
Ve zvukovém záznamu z Karviné počátkem roku 1968 tvrdil, že s tělem Jana Masaryka bylo po smrti manipulováno. Dokonce podle něj bylo tělo kvůli pořízení fotografie znovu naaranžováno na místo nálezu, ale v jiné poloze, než Masaryk původně na zemi ležel.
„Určitě je to pádný arguent, ale ne k tomu, abychom mohli jednoznačně říct, že Jan Masaryk byl zavražděn, případně kým byl zavražděn. Ale je to pádný argument k tomu, aby se zpochybnilo vyšetřování, které se odehrávalo v osudný den, kdy byl Jan Masaryk nalezen mrtev, a také pádný argument pro to, aby se konečně, a vůbec poprvé, udělala rekonstrukce pádu jeho těla z okna, nebo alespoň se o to relevantní kriminalistické disciplíny pokusily,“ uvedl pro ČT24 historik Pavel Carbol z katedry historie Filozofické fakulty Ostravské univerzity.
Podle něj totiž ještě nikdy nebyla provedena rekonstrukce Masarykova pádu z okna. „Nyní se zdá, že konečně víme, jakou mělo tělo po dopadu polohu, kdy fotografie, které jsou dodnes volně dostupné, ukazují tělo ministra ležícího naznak, poměrně daleko od zdi budovy. Kdežto na té nahrávce kriminalista tvrdí, že Masaryk ležel na boku, hlavou ke zdi a v poměrně blízké vzdálenosti, snad třiceti centimetrů od zdi. Způsob, jakým tělo leželo, by mohl naznačit a napomoci rekonstrukci, které varianty pádu těla jsou možné a které jsou zjevně nemožné,“ dodal.
Na zvukový záznam Hofmannova popisu událostí upozornil počátkem letošního října ve svém pořadu o nevyjasněné smrti ministra Český rozhlas Plus a v něm badatelka Václava Jandečková.
Poslední závěr úřadu: vražda, bez šance nalezení pachatele
Syn prvního československého prezidenta zemřel v noci z 9. na 10. března 1948 za záhadných okolností, když podle oficiální verze vypadl z okna koupelny svého bytu na ministerstvu zahraničí v Černínském paláci.
Co se během noci v bytě odehrálo, je tématem řady spekulací. Podle dobové oficiální verze spáchal Masaryk sebevraždu skokem z okna. Masarykovou smrtí se později zabývaly desítky odborníků a bylo vedeno několik vyšetřování. Žádné z nich nedokázalo zcela vyvrátit některou z verzí – sebevražda, vražda či nešťastná náhoda, byť to poslední se přiklonilo k názoru, že Masaryk byl zavražděn.
Při obnovení vyšetřování byl případ v roce 1995 uzavřen s tím, že Masaryk spáchal vynucenou sebevraždu, tedy že jej kdosi neznámý přímo či nepřímo donutil z okna bytu vyskočit. Podle posledního závěru Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu z roku 2003 byl Masaryk zavražděn, ale není šance vypátrat pachatele – Masaryk byl zřejmě z okna dosud neznámým pachatelem či pachateli vyhozen anebo do něj někdo silně strčil.
- Narodil se 14. září 1886 ve vinohradské vile Osvěta. Matka Charlotta, původem Američanka, ho naučila anglicky tak skvěle, že mnoha cizincům připadal spíš jako Američan než Čech.
- Už od dětství měl sklon k legráckám a prostořekému humoru. Škole moc na chuť nepřišel a ve 20 letech se vydal do New Yorku na zkušenou. Tam dělal ledacos, také učil přistěhovalce anglicky a po večerech hrával v kině na klavír.
- Po návratu do Evropy v roce 1913 jej čekala válka. Narukoval do armády. Po roce 1918 se stal jeho otec prezidentem a on diplomatickým zástupcem ve Washingtonu. Uměl anglicky, německy, francouzsky i maďarsky, a i bez potřebných škol si získal respekt a oblibu. Kromě toho hrál dobře na klavír a uměním společenské konverzace oslňoval i korunované hlavy.
- Po roce jej odvolali do Prahy, kde pracoval na ministerstvu zahraničí. V letech 1925 až 1929 byl velvyslancem v Británii. V té době se také nakrátko oženil s Američankou Franciscou Craneovovou. Za války působil v exilové vládě v Londýně s Benešem.
- Byl nekonvenčním diplomatem, politikem a slušným klavíristou s puncem dobráckého lva salonů. Anglicky uměl stejně dobře jako česky a po nezdárném mládí se nakonec stal ministrem zahraničí.
- Po zhroucení demokracie v Československu se chtěl usadit v Londýně a začít nový život. Namísto toho jej stihla tragická smrt, kterou se dodnes nepodařilo objasnit.
Vyšetřovatelé se shodují především v tom, že první vyšetřování bylo nedbalé a účelově vedené k závěru sebevražda. První vyšetřovací zpráva hovořila o sebevraždě z depresí, byla však vydána ještě před výsledkem soudní pitvy. Vyšetřování místo kriminalistů převzala Státní bezpečnost.
Trpěl depresemi, spáchal sebevraždu?
Také lidé, kteří Masarykovi stáli blízko, hájili názor, že spáchal sebevraždu, především kvůli depresím. Jeho tajemník Antonín Sum tvrdil, že takto protestoval proti nastupujícímu totalitnímu režimu. Žádný dopis na rozloučenou se ale nenašel.
Ani Masarykova partnerka, americká novinářka a spisovatelka Marcia Davenportová, která mu byla v posledních letech života nejblíže, nedokázala říct, zda šlo o vraždu nebo sebevraždu.
„Jeden den euforicky plánoval útěk na Západ a druhý den jako jediné východisko viděl smrt,“ vzpomínal Sum, který Masaryka přesvědčoval, aby emigroval a vedl protikomunistický odboj.
„Svět nikdy nezažije, aby syn TGM byl československému parlamentu představen jako člen komunistické vlády,“ řekl údajně Masaryk svému příteli Arnoštu Heidrichovi krátce po únorovém puči. A právě 10. března se měla rekonstruovaná vláda Klementa Gottwalda představit parlamentu. V této vládě zůstal Masaryk jen kvůli prezidentovi Edvardu Benešovi, jehož slíbil neopustit ani v dobách nejtěžších. Slib dal svému umírajícímu otci.
V roce 1969 hovořila tehdejší zpráva komise prokuratury o „nešťastné náhodě“. Vyšetřování však tehdy ovlivnila okupace vojsky Sovětského svazu ze srpna 1968. Závěry vyšetřování z let 1993 až 1996 shrnul v knize Smrt Jana Masaryka očima kriminalisty vyšetřovatel Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) Jan Havel.
Přiklonil se k hypotéze vynucené sebevraždy, kterou zapříčinila nezákonná domovní prohlídka. Podle této verze komunistické vedení poslalo do Masarykova bytu komando pro materiály, jimiž ho pak chtělo vydírat. Masaryk se ale pokusil utéct po okenní římse, z níž spadl.
Pro nevítanou návštěvu hovoří i výpovědi několika svědků, kteří oné noci slyšeli na Loretánském náměstí kolonu vozidel, i nepořádek v bytě. V lednu 2004 uvedl ÚDV, že na základě vyšetřování z let 2001 až 2003 učinil závěr, že Masaryk byl zavražděn, pachatele se ale nepodařilo zjistit.
Při tomto vyšetřování česká strana mimo jiné požádala moskevskou prokuraturu o výslech někdejší plukovnice sovětské tajné služby Jelizavety Paršinové, která v letech 1945 až 1953 působila v Československu a později tvrdila, že zná identitu Masarykových vrahů. V době žádosti ale už Paršinová nežila.
Podle znalce k pádu někdo pomohl
Pro závěr vyšetřovatelů byl klíčový zejména posudek experta na biomechaniku Jiřího Strause, který hovoří o tom, že k pádu ministra „přispěla minimálně jedna osoba“.
Další vyšetřování z konce roku 2016, zaměřené přímo na pachatele, žádné výsledky nepřineslo. Impulzem byla informace badatelky Václavy Jandečkové, podle níž se v Masarykově bytě v době jeho smrti nacházel někdejší vyšší úředník ministerstva zahraničí Jan Bydžovský, který byl podezřelý z předávání informací tajným službám Velké Británie a USA.
V prosinci 2015 Jandečková řekla Lidovým novinám, že Masaryk mohl být zavražděn na příkaz britské tajné služby SIS. Badatelka to uvedla i ve své knize Kauza Jan Masaryk – nový pohled.