Na vysokých školách v Česku vzrostl počet studentů, přibylo i cizinců

Počet zahraničních studentů na českých vysokých školách navzdory epidemii v minulém roce vzrostl zhruba o osm procent. Důvodem je zřejmě i možnost zápisu a studia na dálku. Meziročně nejvíc, a to přibližně o pětinu, přibylo studentů z Ruska, Indie a Íránu. Zhruba o dvě pětiny ale ubylo krátkodobých studijních pobytů lidí ze zahraničí. Zároveň se poprvé od roku 2010 navýšilo i celkové množství posluchačů na veřejných, soukromých a státních vysokých školách, informovala o tom Radka Vavroušková z Domu zahraniční spolupráce (DZS).

Počet zahraničních studentů na českých vysokých školách vzrostl podle dat ministerstva za loňský rok z 46 351 na 50 121.  

Celkový počet studentů stoupl z 288 608 v roce 2019 na loňských 299 396. Podíl cizinců se zvýšil z 16 procent o zhruba 0,7 procentního bodu.

Studujících z Ruska, Indie a Íránu přibylo zhruba o 20 procent. Rusů se loni ke studiu v Česku zapsalo 8025, Indů 1916 a Íránců 739. Většina z nich přitom studuje v češtině. Do studijních programů v cizím jazyce, kde se studium platí, se zapsalo šest procent Rusů a dvě pětiny Indů a Íránců. Více než desetiprocentní růst nastal také u počtu studentů z Ukrajiny, Kazachstánu a Běloruska, kterých bylo loni 5429. I v jejich případě tvořili samoplátci jen několikaprocentní podíl, oproti loňsku jich ale rovněž přibylo.

„Domníváme se, že k navýšení počtu zahraničních studentů přispěla i možnost distančního zápisu ke studiu a zahájení výuky on-line,“ uvedla mluvčí DZS Lucie Durcová. „Díky tomu se mohli do studia zapojit i studenti, pro které byla v souvislosti s protiepidemickými opatřeními cesta do České republiky komplikovaná,“ vysvětlila. 

Úbytek u krátkodobých studijních pobytů

Kvůli ztíženým možnostem cestování v důsledku protiepidemických opatření v různých státech se podle ní naopak snížil počet zahraničních studentů v krátkodobých studijních pobytech. Z dat ministerstva plyne, že zatímco předloni přicestovalo do Česka na takový druh pobytu 15 813 studentů, loni to bylo 9740. Znamená to pokles o přibližně 38 procent.

Podobný trend je patrný i u studentů vyjíždějících za studiem z České republiky do zahraničí. Počet studentů, kteří cestovali na krátkodobé studijní pobyty do ciziny, klesl z 10 429 v roce 2019 na loňských 6808, tedy o 35 procent.

Cizinců zapsaných ke standardnímu vysokoškolskému studiu v České republice přibývalo i v minulých letech. Mezi roky 2008 a 2019 jejich podíl vzrostl z osmi procent na přibližně 16 procent všech studujících. Celkový počet studentů ve stejné době vlivem demografického vývoje klesal, v posledních letech ale začaly ze středních škol v Česku vycházet opět silnější ročníky. Nejvíc posluchačů měly vysoké školy v roce 2010, kdy jich podle statistik ministerstva bylo 395 982. Jejich nejnižší počet předloni činil 288 608 lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Reportéři ČT se zblízka podívali na kauzu Motol

Údajné úplatky z miliardových zakázek i desátky od bufetářky nebo řemeslníků – bývalý ředitel Fakultní nemocnice v Motole Miloslav Ludvík a jeho náměstek Pavel Budinský si podle kriminalistů měli říct o desítky milionů firmám, které s institucí chtěly spolupracovat. Policie to po rozsáhlé razii oznámila před týdnem. Obviněných je vedle manažerů dalších patnáct lidí. Jak motolský systém fungoval, zkoumali Reportéři ČT.
před 1 hhodinou

Flexibilita a udržitelnost. Generace Z mění pracovní trh

Asi pětinu populace tvoří generace Z, která vyrostla už v digitálním světě. Lidé, kteří se narodili od druhé poloviny devadesátých let zhruba do roku 2010 přicházejí na pracovní trh. V době stále relativně nízké nezaměstnanosti se tak firmy musí připravit na nové požadavky, aby je nalákaly. Podle personalistů není mzda to hlavní, podle čeho se generace Z rozhoduje. Je to smysluplnost, flexibilita nebo vyváženost pracovního a osobního života. Jde také o generaci, která odmítá zažitou hierarchii. Už při nástupu do práce je pro ni důležité také to, jestli je firma společensky udržitelná.
před 2 hhodinami

Patří pacient do nemocnice nebo do sociálních služeb? Pomoci by měla novela

Skloubení péče o některé pacienty bývá složité. Zvlášť v případech, kdy se přestávají léčit a přesouvají se do sociální péče. Nově by měla pomoci novela, která zavádí sociálně-zdravotní služby. Platí od 1. března. Některé nemocnice vedou právě u takových pacientů spory s pojišťovnami.
před 3 hhodinami

Náměstkyně Komrsková chtěla odvolat šéfa Pražských služeb. Odbory vyhlásily stávkovou pohotovost

Největší odborová organizace působící v Pražských službách (PSAS) vyhlásila stávkovou pohotovost kvůli postupu náměstkyně primátora Jany Komrskové (Piráti), která se opakovaně snažila odvolat ředitele městské odpadové firmy Patrika Romana kvůli údajnému střetu zájmů. Předseda odborové organizace ZO DOSIA Miloslav Jukl oslovil dopisem vedení města. Dozorčí rada firmy v pondělí o Romanově odvolání hlasovala a neschválila ho.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Češi po roztržce v Oválné pracovně posílají na pomoc Ukrajině více peněz

Páteční konflikt mezi prezidenty Ukrajiny a USA Volodymyrem Zelenským a Donaldem Trumpem rozproudil zájem Čechů pomáhat Ukrajině. Na její podporu proudí víc peněz než v předchozích dnech, a to násobně. Den po hádce státníků překonala sedmdesát milionů korun sbírka na vrtulník Black Hawk. Složilo se na něj přes dvacet tisíc dárců. Kyjev by ho mohl dostat v řádu měsíců.
před 10 hhodinami

Profesor přišel o sluch. Díky implantátu může opět učit

Profesor Emanuel Nečas je uznávaný odborník. Když ale přestával slyšet, jeho kontakt se studenty byl stále omezenější. Loni v květnu dostal kochleární implantát a jeho svět se zcela změnil. Zpočátku slyšel jen šum a změť zvuků, teď už rozumí i mluvenému slovu a díky tomu se vrátil do práce a výuky na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Mezinárodní den sluchu upozorňuje, že se střední nebo těžkou vadou sluchu se ročně narodí více než tisíc dětí. Právě u nich lékaři apelují, aby rodiče a pediatři na nic nečekali. Pro úspěšnou rehabilitaci třeba s kochleárním implantátem je totiž potřeba co nejrychlejší zákrok.
před 11 hhodinami

Havárie cisteren dle odhadu způsobila ekologické škody za sto milionů

Odhad ekologických škod po páteční havárii cisteren v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku činí sto milionů korun. Celková škoda tak stoupla na 225 milionů. Hasiči dosud přečerpali dvě cisterny s benzenem, které odvezli, další tři jsou v pořadí, informoval mluvčí drážních hasičů Martin Kavka. Práce budou pokračovat i v úterý. Podle tamních rybářů musí být likvidace následků provedena rychle, dokud je sucho, jinak hrozí, že se látka z půdy dostane do štěrkopískových podloží a do jejich jezer.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Nadace Kellnerových vypověděla půlmiliardovou smlouvu s Motolem

Nadace rodiny Kellnerových vypověděla kvůli nejistotě kolem výstavby onkologického centra ve Fakultní nemocnici v Motole smlouvu o poskytnutí daru 500 milionů korun. Důvodem je kauza veřejných zakázek v motolské nemocnici, kvůli které skončil ve vazbě i exšéf nemocnice Miloslav Ludvík. Policie stíhá obviněné kvůli úplatkářským trestným činům, dotačnímu podvodu, poškození finančních zájmů EU a praní špinavých peněz.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...