Ve středu přibylo přes patnáct tisíc potvrzených nákaz. Blatný hovoří o pracovní povinnosti pro studenty

V Česku ve středu přibylo 15 088 potvrzených případů covidu, tedy o 1300 více než před týdnem. Hejtmani a primátor Prahy můžou od čtvrtka nařídit pracovní povinnost lékařům i nelékařským zdravotnickým pracovníkům, nedostatek personálu je teď podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) největším problémem. Behem interpelací ve sněmovně dokonce řekl, že připravuje pracovní povinnost i pro studenty některých středních a vysokých škol. Tempo očkování zrychluje, ve středu dávku dostalo dosud nejvíce lidí. Senát schválil příspěvek 370 korun pro lidi v karanténě. 

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK Autor: Ondřej Deml

S covidem zemřelo v Česku od začátku epidemie přes 21 tisíc lidí. Poslední tisíc přibyl za šest dní. Od začátku letošního roku zemřelo 9188 lidí, průměrný věk obětí je přibližně 78 let.

Denní nárůsty nově potvrzených případů jsou nadále vysoké. Podíl pozitivních mezi testovanými dosáhl 48 procent. Reprodukční číslo ve středu kleslo na 1,06 z úterních 1,09. Dostalo se tak na úroveň z poloviny února.

Nejhorší epidemická situace je na Kolínsku, kde na sto tisíc obyvatel připadá 1293 nově potvrzených případů za posledních sedm dní, následuje Tachovsko s 1257.

Pracovní povinnost pro studenty

Ministerstvo zvažuje zapojení studentů. „Zítra připravujeme po dohodě s vedením vysokých škol a s ministerstvem školství pracovní povinnost i pro studenty středních a vysokých škol v oborech, které mohou pomoci,“ řekl bez dalších podrobností Blatný s tím, že rozhodnout by mohl v pátek. Tuto možnost zmínil už v uplynulých dnech. Proti povinnosti opakovaně vystupovali děkani lékařských fakult.

Pracovní povinnost studentům zdravotnických oborů uložila vláda zatím dvakrát, působili především jako pomocný zdravotnický personál. Týkala se mimo jiné studentů čtvrtého a pátého ročníku všeobecného lékařství či pátého ročníku zubního lékařství a farmacie.

Loni na jaře trvala pracovní povinnost pro studenty od poloviny března zhruba dva měsíce, druhá skončila také po dvou měsících v polovině prosince. Studenti, kteří v nemocnicích pracovali dobrovolně nebo tam měli pracovní smlouvu, mohli v zařízeních zůstat.

Očkování zrychluje

V Česku také pokračuje očkování a jeho tempo zrychluje. Ve středu vakcínu dostalo 28 890 lidí. Sedmidenní průměr naočkovaných aktuálně vzrostl na 18 224. Průměr za první tři březnové dny je 26 tisíc dávek za den, zatímco v pracovních dnech posledního únorového týdne to bylo necelých 19 600.

Od 27. prosince loňského roku zdravotníci aplikovali celkem 735 131 dávek některé ze tří používaných očkovacích látek. Obě dávky, které mají zajistit maximální účinnost, dostalo do středečního večera 251 159 lidí. Obě dávky vakcíny dostalo zatím čtvrt milionu lidí, z toho skoro devadesát tisíc seniorů nad 80 let. Dominuje látka Pfizer/BioNTech.

Podle ministra zdravotnictví už nehrozí vzhledem k dodávkám v dalších měsících nedostatek vakcín: „Je to zhruba kolem milionu vakcín. O něco větší množství přijde v březnu. A potom v dubnu přijde tolik, kolik přišlo za celý kvartál,“ uvedl. Přijít by také mělo sto tisíc dávek od států EU.

Video Studio ČT24: Rozhovor s imunologem Thonem
video

Studio ČT24: Rozhovor s imunologem Thonem

Zdroj: ČT24
Vědci z brněnského výzkumného centra RECETOX při Masarykově univerzitě se nyní také chystají ověřit, jak dlouho vydrží imunita po prodělání covidu. Podle dosavadních studií a materiálů ministerstva zdravotnictví by měla být ve většině případů zachována po dobu devedesáti dní.

Podle imunologa a garanta zmíněné studie z výzkumného centra Vojtěcha Thona se však už na základě posledních dat ví, že trvá déle „Neboť ti, kteří protiláky mají, v dané chvíli skutečně vakcínu nepotřebují. A ta může, při nedostatku vakcín, být rezerovávana pro někoho, kdo se s infekcí ještě nikdy nesetkal a ta jedna dávka mu zachrání život,“ zdůraznil v ČT.

Připomněl ale také, že už před dvěma měsíci upozorňoval na to, že je potřeba všem naočkovat první dávku. Účinek takového kroku je podle něho viditelný na případu Velké Británie. „Začala očkovat jednou dávkou od 10. ledna, čili před necelými dvěma měsíci. V současné době jsou z celé krize úplně venku, zatímco my se propadáme do dalšího kolapsu zdravotnictví a zbytečných úmrtí, kterým bylo možné zabránit,“ uvedl.

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) zaznamenal k úterku 1119 podezření na nežádoucí účinky vakcín. Upozorňuje, že jsou pouhými podezřeními, nikoliv prokázanými nežádoucími účinky.

Léky 

Nemocnice řeší také možnosti léčby. Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně se k čtvrtečnímu ránu ozvalo dvacet nemocnic se zájmem o lék ivermektin, který podává při léčení covidu-19, potvdila její mluvčí Dana Lipovská. Nemocnice obdržela deset tisíc balení a podle Lipovské jedná o další dodávce.

Výrobce ivermektinu však upozorňuje, že není k léčbě covidu určený a není k tomtuto účelu dostatečně otestovaný.

Do Česka se postupně dostávají i další přípravky. V únoru ministerstvo povolilo také použití léku bamlanivimab od firmy Eli Lilly, který má zabránit vážnému průběhu nemoci. Minulý týden jej zdravotníci podali prvním pacientům. Česká republika objednala dalších 2500 dávek. „Kromě bamlanivimabu jsme taky objednali regeneron. Samozřejmě pracujeme i na dalších lécích,“ uvedl premiér Andrej Babiš (ANO).