Většině mediků skončila pracovní povinnost. Skloubit ji se školou pro ně bylo náročné

Pracovní povinnost ve zdravotnických zařízeních čtvrtkem většině mediků skončila. Kvůli epidemii platila od půlky října. Vláda ji uložila studentům čtvrtého a pátého ročníku všeobecného lékařství na lékařských fakultách a pátého ročníku zubního lékařství nebo farmacie. Zkušenost byla cenná a nezapomenutelná, občas ale bohužel šla na úkor studijních povinností, hodnotil ve středečních Událostech, komentářích medik Lukáš Vaněk.

Video Většina mediků se vrací do lavic
video

Většina mediků se vrací do lavic

„Snažil jsem se to směřovat tak, aby směny byly odpoledne, když byla dopoledne výuka, a případně obráceně. Občas jsem chodil z práce rovnou do školy a pak rovnou domů spát a znovu třeba do práce,“ řekl student Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Simon Klíčník. Jen během listopadu odpracoval jako sanitář na plicním oddělení Fakultní nemocnice Brno přes 150 hodin.

V areálu brněnské nemocnice pomáhalo v minulých týdnech na základě pracovní povinnosti přes 260 mediků a mediček. I když studenti vykonávali spíš pomocné práce, oddělení výrazně ulevili. „Stále někdo z toho stabilního personálu z důvodu nemoci chybí,“ upozornila vrchní sestra místní neurochirurgické kliniky Sylvie Rolková.

Nyní se už bez mediků nemocnice obejde, počty pracovníků v karanténě jsou oproti listopadu třetinové. „Je to v podstatě situace, která se mění ze dne na den. Na některé klinice vypukne epidemie covidu a najednou máme na jednom pracovišti minus dvacet zaměstnanců,“ podotkl zdravotnický náměstek Fakultní nemocnice Brno Ondřej Ludka.

Podle medika z iniciativy Medici pro očkování Lukáše Vaňka ale pracovní povinnost přinesla mnohá pozitiva i studentům. „Být konečně v reálném provozu nemocnice, je pro nás nenahraditelná zkušenost, protože jinak bychom se do toho dostali až po státnici,“ řekl v Událostech, komentářích.

Připustil ale, že zpočátku pro něj bylo zařazení se do běžného chodu nemocnice mírně složité. „Samozřejmě ze začátku jsme všichni hledali svoje místo, ani my, ani sestřičky, ani lékaři vlastně nevěděli, co máme dělat, co se od nás očekává, jaké máme kompetence. Ale zapracovali jsme se,“ vzpomínal.

Spolupráce se sestrami byla k nezaplacení, míní medik

Jako budoucí lékař ocenil také to, že měl možnost trávit čas se zdravotními sestrami. „Jako posluchač lékařského oboru se normálně nedostanu k práci se sestrami. Takhle jsme zjistili, co dělají ony, jak situaci vnímají nebo co by podle nich mohl lékař dělat lépe. To je podle mě pro nás k nezaplacení,“ chválil Vaněk.

Před sebou má nyní ještě několik naplánovaných služeb, poté se vrátí do školy. Pokračování v práci na případný zkrácený úvazek by si uměl představit i v budoucnu. „Rozhodně mě to neodradilo, zkušenost byla cenná a nezapomenutelná. Bohužel občas to bylo na úkor našich studijních povinností, protože škola jela dál, my jsme do toho museli stíhat služby a přece jenom po noční službě si ráno ještě spustit přednášku bylo občas trošku problematické,“ popsal medik.

Části studentů povinnost trvá

Formu pracovní povinnosti do jisté míry kritizoval například prorektor Masarykovy univerzity Radim Polčák. Podle něj by se studenti měli nasazovat až v naprosto nezbytných případech a po nezbytně nutnou dobu.

„Když nastalo rozvolňování a vidíme plné restaurace, tak se automaticky nabízí otázka, zda je nutné pracovní povinnost dále držet,“ uvedl Polčák. Pro studenty zubního lékařství a dalších nelékařských oborů totiž povinnost trvá, a to až do skončení nouzového stavu. Změnit by to rozhodnutím mohli jedině hejtmani.