Většině mediků skončila pracovní povinnost. Skloubit ji se školou pro ně bylo náročné

Nahrávám video

Pracovní povinnost ve zdravotnických zařízeních čtvrtkem většině mediků skončila. Kvůli epidemii platila od půlky října. Vláda ji uložila studentům čtvrtého a pátého ročníku všeobecného lékařství na lékařských fakultách a pátého ročníku zubního lékařství nebo farmacie. Zkušenost byla cenná a nezapomenutelná, občas ale bohužel šla na úkor studijních povinností, hodnotil ve středečních Událostech, komentářích medik Lukáš Vaněk.

„Snažil jsem se to směřovat tak, aby směny byly odpoledne, když byla dopoledne výuka, a případně obráceně. Občas jsem chodil z práce rovnou do školy a pak rovnou domů spát a znovu třeba do práce,“ řekl student Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Simon Klíčník. Jen během listopadu odpracoval jako sanitář na plicním oddělení Fakultní nemocnice Brno přes 150 hodin.

V areálu brněnské nemocnice pomáhalo v minulých týdnech na základě pracovní povinnosti přes 260 mediků a mediček. I když studenti vykonávali spíš pomocné práce, oddělení výrazně ulevili. „Stále někdo z toho stabilního personálu z důvodu nemoci chybí,“ upozornila vrchní sestra místní neurochirurgické kliniky Sylvie Rolková.

Nyní se už bez mediků nemocnice obejde, počty pracovníků v karanténě jsou oproti listopadu třetinové. „Je to v podstatě situace, která se mění ze dne na den. Na některé klinice vypukne epidemie covidu a najednou máme na jednom pracovišti minus dvacet zaměstnanců,“ podotkl zdravotnický náměstek Fakultní nemocnice Brno Ondřej Ludka.

Podle medika z iniciativy Medici pro očkování Lukáše Vaňka ale pracovní povinnost přinesla mnohá pozitiva i studentům. „Být konečně v reálném provozu nemocnice, je pro nás nenahraditelná zkušenost, protože jinak bychom se do toho dostali až po státnici,“ řekl v Událostech, komentářích.

Připustil ale, že zpočátku pro něj bylo zařazení se do běžného chodu nemocnice mírně složité. „Samozřejmě ze začátku jsme všichni hledali svoje místo, ani my, ani sestřičky, ani lékaři vlastně nevěděli, co máme dělat, co se od nás očekává, jaké máme kompetence. Ale zapracovali jsme se,“ vzpomínal.

Spolupráce se sestrami byla k nezaplacení, míní medik

Jako budoucí lékař ocenil také to, že měl možnost trávit čas se zdravotními sestrami. „Jako posluchač lékařského oboru se normálně nedostanu k práci se sestrami. Takhle jsme zjistili, co dělají ony, jak situaci vnímají nebo co by podle nich mohl lékař dělat lépe. To je podle mě pro nás k nezaplacení,“ chválil Vaněk.

Před sebou má nyní ještě několik naplánovaných služeb, poté se vrátí do školy. Pokračování v práci na případný zkrácený úvazek by si uměl představit i v budoucnu. „Rozhodně mě to neodradilo, zkušenost byla cenná a nezapomenutelná. Bohužel občas to bylo na úkor našich studijních povinností, protože škola jela dál, my jsme do toho museli stíhat služby a přece jenom po noční službě si ráno ještě spustit přednášku bylo občas trošku problematické,“ popsal medik.

Části studentů povinnost trvá

Formu pracovní povinnosti do jisté míry kritizoval například prorektor Masarykovy univerzity Radim Polčák. Podle něj by se studenti měli nasazovat až v naprosto nezbytných případech a po nezbytně nutnou dobu.

„Když nastalo rozvolňování a vidíme plné restaurace, tak se automaticky nabízí otázka, zda je nutné pracovní povinnost dále držet,“ uvedl Polčák. Pro studenty zubního lékařství a dalších nelékařských oborů totiž povinnost trvá, a to až do skončení nouzového stavu. Změnit by to rozhodnutím mohli jedině hejtmani.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 8 hhodinami

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Cenu Olgy Havlové získala asistentka znevýhodněných Marie Svobodová

Cenu Olgy Havlové letos získala Marie Svobodová, která pracuje ve Sdružení Neratov v Orlických horách jako asistentka zdravotně a sociálně znevýhodněných lidí. Ocenění uděluje Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové lidem, kteří se i přes svůj handicap věnují práci pro druhé. Informovala o tom mluvčí výboru Tereza Kopelentová.
před 10 hhodinami

ČT připomínkovala zákon o médiích, vadí mimo jiné nízký rozpočet

Česká televize (ČT) předložila své připomínky k vládnímu návrhu zákona o médiích veřejné služby. Plánovaný rozpočet považuje za neadekvátní. Zákon také podle ní nezajišťuje kontinuitu ČT, neobsahuje dostatečně specifické vymezení veřejné služby nebo v něm chybí konkrétní úprava regionálních televizních studií. Televize o kroku a výhradách informovala v pondělní tiskové zprávě.
před 10 hhodinami

Vláda navrhla na náčelníka generálního štábu Miroslava Hlaváče

Novým náčelníkem Generálního štábu Armády ČR by se měl stát generálporučík Miroslav Hlaváč, první zástupce dosavadního náčelníka Karla Řehky. Návrh ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) schválila vláda, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) na tiskové konferenci po jejím jednání. Zůna pro něj nehlasoval, ostatní ministři ano. Návrh vlády musí ještě projednat sněmovní výbor pro obranu. Náčelníka generálního štábu poté jmenuje prezident. Hlaváč by měl vystřídat Řehku ve funkci v létě.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
před 12 hhodinami

Soud nepravomocně zprostil Feriho obžaloby z dalšího znásilnění

Obvodní soud pro Prahu 3 v pondělí zprostil bývalého poslance Dominika Feriho obžaloby z dalšího znásilnění. Státní zástupkyně tvrdila, že si Feri v roce 2015 při styku s tehdy sedmnáctiletou dívkou přes její nesouhlas sundal kondom. Podle soudu skutek popsaný v obžalobě nebyl trestným činem. Rozsudek není pravomocný. Devětadvacetiletý Feri vinu odmítá.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Třináct obviněných v kauze fotbalové korupce se přiznalo, uvedl Radiožurnál

Záložník Karviné Samuel Šigut a dalších dvanáct obviněných v moravskoslezské části korupční kauzy ve fotbale se policii přiznali ke zmanipulování zápasů a přijetí nebo dávání úplatků, uvedl Radiožurnál s odkazem na informace z policejních dokumentů. Obvinění se vyjádřit odmítli.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...