Většině mediků skončila pracovní povinnost. Skloubit ji se školou pro ně bylo náročné

9 minut
Většina mediků se vrací do lavic
Zdroj: ČT24

Pracovní povinnost ve zdravotnických zařízeních čtvrtkem většině mediků skončila. Kvůli epidemii platila od půlky října. Vláda ji uložila studentům čtvrtého a pátého ročníku všeobecného lékařství na lékařských fakultách a pátého ročníku zubního lékařství nebo farmacie. Zkušenost byla cenná a nezapomenutelná, občas ale bohužel šla na úkor studijních povinností, hodnotil ve středečních Událostech, komentářích medik Lukáš Vaněk.

„Snažil jsem se to směřovat tak, aby směny byly odpoledne, když byla dopoledne výuka, a případně obráceně. Občas jsem chodil z práce rovnou do školy a pak rovnou domů spát a znovu třeba do práce,“ řekl student Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Simon Klíčník. Jen během listopadu odpracoval jako sanitář na plicním oddělení Fakultní nemocnice Brno přes 150 hodin.

V areálu brněnské nemocnice pomáhalo v minulých týdnech na základě pracovní povinnosti přes 260 mediků a mediček. I když studenti vykonávali spíš pomocné práce, oddělení výrazně ulevili. „Stále někdo z toho stabilního personálu z důvodu nemoci chybí,“ upozornila vrchní sestra místní neurochirurgické kliniky Sylvie Rolková.

Nyní se už bez mediků nemocnice obejde, počty pracovníků v karanténě jsou oproti listopadu třetinové. „Je to v podstatě situace, která se mění ze dne na den. Na některé klinice vypukne epidemie covidu a najednou máme na jednom pracovišti minus dvacet zaměstnanců,“ podotkl zdravotnický náměstek Fakultní nemocnice Brno Ondřej Ludka.

Podle medika z iniciativy Medici pro očkování Lukáše Vaňka ale pracovní povinnost přinesla mnohá pozitiva i studentům. „Být konečně v reálném provozu nemocnice, je pro nás nenahraditelná zkušenost, protože jinak bychom se do toho dostali až po státnici,“ řekl v Událostech, komentářích.

Připustil ale, že zpočátku pro něj bylo zařazení se do běžného chodu nemocnice mírně složité. „Samozřejmě ze začátku jsme všichni hledali svoje místo, ani my, ani sestřičky, ani lékaři vlastně nevěděli, co máme dělat, co se od nás očekává, jaké máme kompetence. Ale zapracovali jsme se,“ vzpomínal.

Spolupráce se sestrami byla k nezaplacení, míní medik

Jako budoucí lékař ocenil také to, že měl možnost trávit čas se zdravotními sestrami. „Jako posluchač lékařského oboru se normálně nedostanu k práci se sestrami. Takhle jsme zjistili, co dělají ony, jak situaci vnímají nebo co by podle nich mohl lékař dělat lépe. To je podle mě pro nás k nezaplacení,“ chválil Vaněk.

Před sebou má nyní ještě několik naplánovaných služeb, poté se vrátí do školy. Pokračování v práci na případný zkrácený úvazek by si uměl představit i v budoucnu. „Rozhodně mě to neodradilo, zkušenost byla cenná a nezapomenutelná. Bohužel občas to bylo na úkor našich studijních povinností, protože škola jela dál, my jsme do toho museli stíhat služby a přece jenom po noční službě si ráno ještě spustit přednášku bylo občas trošku problematické,“ popsal medik.

Části studentů povinnost trvá

Formu pracovní povinnosti do jisté míry kritizoval například prorektor Masarykovy univerzity Radim Polčák. Podle něj by se studenti měli nasazovat až v naprosto nezbytných případech a po nezbytně nutnou dobu.

„Když nastalo rozvolňování a vidíme plné restaurace, tak se automaticky nabízí otázka, zda je nutné pracovní povinnost dále držet,“ uvedl Polčák. Pro studenty zubního lékařství a dalších nelékařských oborů totiž povinnost trvá, a to až do skončení nouzového stavu. Změnit by to rozhodnutím mohli jedině hejtmani.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vědci popsali temnou diverzitu české krajiny. Ukazuje, jak moc je poškozená

V oblastech silně ovlivněných lidskou činností chybí rostlinné druhy, které by se na podobných stanovištích jinak přirozeně vyskytovaly. Jev označovaný jako temná diverzita zkoumají dvě stovky botaniků z celého světa v projektu DarkDivNet. Čeští odborníci pomohli vytvořit metodickou koncepci a shromáždili data z několika území v Čechách a na Moravě.
před 4 hhodinami

V Česku by mohlo trvale zůstat přes čtvrt milionu ukrajinských uprchlíků

V Česku by mohlo trvale zůstat na 260 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. I s nimi by za deset let mohlo v zemi celkem žít asi 1,36 milionu cizinců, vyplývá ze studie poradenské společnosti Boston Consulting Group (BCG) a středoevropské pobočky Aspen Institute pro ministerstvo práce. Na konci března pobývalo v Česku podle údajů ministerstva vnitra 364 600 uprchlíků s dočasnou ochranou a dalších 708 700 cizinců mělo povolení k pobytu, celkem tedy 1,07 milionu lidí.
před 5 hhodinami

Při kontrole kamionů pomůžou speciální kamery

Přetížené kamiony, jejich technický stav, emise, ale i manipulace s tachografy bude od 1. července bez policejní asistence kontrolovat nově vzniklá Inspekce silniční dopravy. K dispozici bude mít dvaadvacet nových vozů. Novinku v týdnu schválil Senát.
před 6 hhodinami

Umělá inteligence rozpozná výtržníky, používat se ale na stadionech nesmí

Kamerové systémy s využitím umělé inteligence na rozpoznání obličejů měly výrazně pomoci v zamezení přístupu agresivním fanouškům na stadiony – používat se ale nesmí. Od února platí evropské nařízení, podle kterého smí podobnou technologii využívat jen policie, a to při vyšetřování závažných trestných činů. Ministerstvo vnitra a Ligová fotbalová asociace teď hledají cestu, jak umožnit, aby se tento bezpečnostní systém na stadionech mohl využívat.
před 13 hhodinami

Policisté pomáhají s doprovodem aut v akutních situacích

V posledních týdnech se na policejní hlídky v terénu obrátilo několik řidičů, kteří potřebovali zkrátit dojezdový čas do nemocnic. Mnohdy jde o rodiče, kteří vezou své děti v akutních stavech. Jen ve čtvrtek takto policisté provázeli kolonami dvě ženy, které začaly rodit. Policisté doporučují, aby se lidé primárně obraceli na záchrannou službu, která může poskytnout rady i po telefonu. V případě, kdy je řidič již na cestě a jedná se o akutní případ, je ale policie ochotná pomoci, uvedl mluvčí pražské policie Jan Daněk.
před 15 hhodinami

Na Pražském hradě se v sobotu otevřou běžně nepřístupné prostory

Veřejnosti se v sobotu mezi devátou a osmnáctou hodinou otevřou jindy nepřístupná místa Pražského hradu. Lidé se budou moci podívat třeba do Španělského sálu, který vznikl v době Rudolfa II. a v současnosti slouží pro zvláštní příležitosti. Jeden z největších hradních komplexů světa se připravuje na tisíce návštěvníků, kteří mohou prostory navštívit zdarma. Podobnou příležitost mají dvakrát do roka.
před 16 hhodinami

Soud uložil Sisákovi v kauze Via Chem nepravomocně osm let vězení

V kauze údajně zmanipulované insolvence Via Chem Group uložil v pátek středočeský krajský soud podnikateli Petru Sisákovi osmileté vězení a peněžitý trest šestnáct milionů korun. Za mříže poslal i Sisákova právníka Iva Halu či pražského advokáta Jana Pacovského. Rozhodnutí není pravomocné, všichni vinu odmítají. V případu čelí obžalobě dohromady patnáct lidí a pět firem.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Spojenci slíbili poslat Ukrajině novou vojenskou pomoc

Spojenci na pátečním zasedání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny (UDCG) slíbili Kyjevu novou vojenskou pomoc v hodnotě přes 21 miliard eur (527 miliard korun). Po setkání zástupců vlád pěti desítek zemí to řekl britský ministr obrany John Healey. Česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS) uvedla, že Praha je připravena dodávat další velkorážovou munici.
před 22 hhodinami
Načítání...