Každý devátý vzorek koronaviru analyzovaný ve Státním zdravotním ústavu obsahoval takzvanou britskou variantu. Brněnská fakultní nemocnice zaznamenala ještě častější výskyt, v posledních dnech rozpoznala nakažlivější variantu u každého druhého případu nákazy. Nejasnost ohledně míry jejího rozšíření v Česku má dopad i na predikce dalšího vývoje epidemie. Odhady, kolik nakažených by mohlo přibýt v únoru, se proto liší více než trojnásobně.
Jak je v Česku rozšířená britská varianta koronaviru, není jasné. Znepřesňuje to predikce dalšího vývoje epidemie
UDÁLOSTI: Každý devátý vzorek podrobený důkladnější analýze ve SZÚ ukazuje na mutaci koronaviru objevenou v Británii (zdroj: ČT24)
Britská varianta koronaviru na jedné straně nepřipravuje nakažené o čich a chuť, zato je nakažlivější a podle prvních studií by mohla být i smrtelnější. Je jisté, že se dostala do Česka, ale nakolik se v republice rozšířila, jasné není ani trochu. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška každopádně již není její výskyt ojedinělý.
„Je prokázána ve více okresech, ve více regionech a tam se nedostala jako jeden kousek, to znamená šíří se relativně na více místech,“ poukázal.
Nejistota, jak vysoce je britská varianta koronaviru v Česku rozšířena, kazí výpočty modelů dalšího vývoje epidemie. Kdyby se šířila pouze nakažlivější varianta, odhadují statistici, že se během února nově nakazí téměř 280 tisíc lidí. Kdyby se naopak šířila pouze původní varianta, bylo by jich kolem 80 tisíc.
Model vývoje epidemie
Pomoc nabízejí privátní laboratoře i akademici
Aby bylo jasněji, bylo by potřeba více sekvenovat. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) ujistil, že se to děje. Státní zdravotní ústav podle něj zvyšuje svoji kapacitu. „Původní kapacita, kterou měl Státní zdravotní ústav, byla kolem padesáti za týden. V současné době je ta kapacitu už vyšší než 200,“ upozornil.
Především ale nabízejí pomoc i některé soukromé laboratoře a akademická pracoviště. Například Ústav molekulární genetiky Akademie věd je nyní schopen analyzovat dalších sto vzorků za týden nebo i více.
„Kapacita sekvenátoru se dá zečtyřnásobit. V jednom běhu bychom mohli udělat asi 400 vzorků,“ podotkl Michal Kolář z ústavu. Zapojení soukromníků či akademických pracovišť ale předpokládá, že bude ministerstvo zdravotnictví ochotné uhradit jim náklady.
V nejistotě ohledně britské varianty koronaviru může být pro pacienty dobrou zprávou především to, že vakcíny, kterými se v Česku očkuje, mají fungovat i proti ní. „Data, která jsou diskutována ohledně britské mutace, vychází stále ve prospěch toho, že toto očkování je účinné,“ ujistila místopředsedkyně České vakcinologické společnosti Hana Cabrnochová.