Strany budou o prodloužení nouzového stavu ještě jednat. Opozice chce prosadit své zákony

Předsedové sněmovních stran jednali o případném prodloužení nouzového stavu a před čtvrtečním hlasováním se sejdou ještě jednou. Vláda zatím nemá zajištěnou podporu, část opozice se dokonce chystá jeho případné pokračování napadnout u Ústavního soudu. Některé opoziční strany sice dílčí prodloužení nouzového stavu vysloveně neodmítají, ale kladou si podmínky. O vládní žádosti o prodloužení nouzového stavu budou poslanci jednat ve čtvrtek. Zatím je vyhlášen do neděle.

Na svém pondělním jednání se ministři shodli, že by rádi prodloužili nouzový stav o dalších 30 dnů, tedy do 16. března. Není zatím jisté, zda prodloužení nouzového stavu ve sněmovně vůbec projde, takřka jisté však je, že poslanci dají vládě kratší čas, než o který žádá.

Vládní politici před důsledky toho, že by nouzový stav v neděli skončil, varovali. Premiér Andrej Babiš (ANO) apeloval na zodpovědnost poslanců, vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) míní, že „není alternativa“. Místopředseda ČSSD Roman Onderka vyzval opozici, aby zvážila podporu vládní žádosti, i kdyby jen na kratší dobu než požadovaných 30 dní.

Do pozice, kdy nemá nic jisté, postavilo vládu rozhodnutí komunistů, že další prodloužení nouzového stavu nepodpoří. Pro předchozí vládní žádosti zvedali ruce, naposledy však svoji podporu podmínili otevřením škol a skiareálů, což se nestalo. V úterý odpoledne se v Poslanecké sněmovně sešli lídři stran s předsedou vlády, aby – mimo jiné – o nouzovém stavu debatovali.

Jan Hamáček po schůzce uvedl, že žádná dohoda zatím není, ale zástupci stran se sejdou znovu, zřejmě ve středu. Zároveň připustil, že kdyby vláda ve sněmovně neuspěla, mohla by po skončení nynějšího nouzového stavu vyhlásit nový. K tomu – na rozdíl od prodloužení – souhlas sněmovny nepotřebuje. „Otázka je, zda by to v té situaci nefungovalo jako poslední záchranná brzda,“ poznamenal Hamáček, i když přiznal, že to podle právníků ministerstva vnitra může hraničit s obcházením ústavy. Především ale může sněmovna vyhlášený nouzový stav kdykoli zrušit.

Poslankyně ČSSD Kateřina Valachová zdůraznila, že vládní strany do čtvrtka připraví plán na přehodnocení stávajících opatření. „Musíme dát do čtvrtka jasný plán a začít ho plnit – z hlediska znovuotevření škol, zajištění práce ve firmách, které ztrácejí cash flow a hrozí propouštění, vyřešit dluhové pasti,“ slíbila.

Podmínka pravého středu: Odškodňovací zákon

Jasné „ne“ vládní žádosti předem řekli kromě komunistů i poslanci SPD. Podle jejího předsedy Tomia Okamury nouzový stav dává kabinetu pouze prostor pro netransparentní nákupy bez výběrového řízení.

Další strany podporu vládní žádosti výslovně nevyloučily, v diskusi s vládními politiky však zdůrazňovaly své priority – byť předseda Pirátů Ivan Bartoš odmítl, že by šlo o podmínky, s nimiž by bylo možné handlovat. Podobně to vnímá Jan Hamáček. „Zazněly priority, neřekli nám podmínky pro prodloužení nouzového stavu,“ uvedl.

Koalice ODS, TOP 09 a KDU-ČSL žádá, aby ještě před hlasováním o nouzovém stavu sněmovna projednala návrh odškodňovacího zákona. Podle něj by stát platil podnikatelům, kteří kvůli vládním opatřením museli zastavit činnost, všechny jejich fixní náklady, a těm, kteří museli činnost omezit, polovinu fixních nákladů.

„To je nepřekročitelná podmínka, abychom se mohli s vládou nějakým způsobem bavit,“ uvedla předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek však avizoval, že zařazení bodu na středeční jednání nepředpokládá.

Marek Benda (ODS) dal však najevo, že nejsilnější opoziční strana by uvítala, kdyby nouzový stav již skončil. Že by to mohlo znamenat rozvolnění restrikcí a růst počtu nemocných, nepovažuje poslanec za zásadní. „Nemůžeme říci, že je všechno jenom o nemocnicích, nemůžeme držet zemi tři roky zavřenou, abychom nepřetížili nemocnice. Musíme hledat cestu ven. Jestli vládě něco vyčítáme, tak je to beznadějný chaos, který celou dobu panuje,“ řekl v Událostech, komentářích.

Žádost Pirátů a STAN: Pandemický zákon

Koalice Pirátů a STAN zase chce příslib přijetí pandemického zákona, díky kterému by opatření proti covidu-19 nouzový stav nevyžadovala. „Vláda čas, který jí vždy byl sněmovnou dán k tomu, aby něco připravila a udělala, opět nevyužila,“ podotkl předseda STAN Vít Rakušan. Speciální pandemický zákon by podle něj „umožňoval vést krizový management mnohem efektivněji a moderněji“. Piráti a STAN vyloučili, že by byli pro to, aby se nouzový stav prodloužil o celých 30 dní, i kdyby pro jeho pokračování nakonec zvedli ruku.

Senátoři STAN však již vládě pohrozili podáním k Ústavnímu soudu, pokud sněmovna schválí prodloužení nouzového stavu. Budou chtít, aby se soudci k příměřenosti nouzového stavu kvůli epidemii koronaviru. Z konkrétních opatření chtějí napadnout zákaz nočního vycházení, který se vztahuje i na vycestování z ČR v nočních hodinách, omezení amatérského sportování nebo počtu účastníků bohoslužeb.

Návrhy mají podle místopředsedy Senátu Jiřího Růžičky (za STAN) vytvořit tlak na vládu, aby opatření přijímala v souladu s Ústavou a Listinou základních práv a svobod. Podle Horníka jsou vládní opatření „namátková, chaotická a nejsou racionální“ a nouzový stav je umožňuje kabinetu svévolně měnit. Návrh ministerstva vnitra, který má zpřísnit postihy za nedodržování opatření, je podle Jana Horníka (STAN) návratem před rok 1989.

Bloky Pirátů a STAN i ODS, KDU-ČSL a TOP 09 akcentovaly také potřebu návratu dětí do škol, senátoři STAN zvažují, že se i kvůli tomu obrátí na Ústavní soud. Vláda ale začala připravovat postupné obnovení prezenční výuky již v pondělí. Maturanti se začnou učit od března, přesné podmínky výuky ale ještě musí připravit ústřední krizový štáb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Slabší íránský režim bude určitě lepší než silnější, říká Macinka

„Nejsem si jistý, zda má Česká republika nějaké kapacity, aby pomohla vojensky,“ komentoval ministr zahraničí a šéf Motoristů Petr Macinka tuzemskou pozici vůči válce na Blízkém východě a íránské blokádě Hormuzského průlivu. Roli Česka vidí v diplomacii. O možnostech zapojení Evropy do konfliktu, budoucnosti Íránu či růstu cen pohonných hmot mluvil v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem.
před 19 mminutami

Na summit NATO chce jet premiér, prezident ke změně zvyklostí nevidí důvod

Premiér Andrej Babiš (ANO) České televizi sdělil, že na summit NATO, který se koná od 7. do 8. července v turecké Ankaře, chce zamířit společně s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Prezident Petr Pavel by tak na summit neletěl. Zástupci opozice Babišův záměr kritizují. Otazníky ohledně účasti na letošním summitu Severoatlantické aliance vyvstaly na přelomu ledna a února po sporu šéfa diplomacie s hlavou státu, kdy Macinka zmínil, že by Česko neměl reprezentovat Pavel.
19:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vnitro zrušilo Krizový informační tým, pomáhal i při povodních

Ministerstvo vnitra ruší svůj Krizový informační tým (KRIT), který od roku 2022 koordinoval komunikaci státu k občanům v krizových situacích, třeba při povodních. Uvedl to v úterý šéf týmu Jan Paťawa. Ministerstvo v pondělí na webu informovalo o tom, že začlenění strategické komunikace resortu do oddělení tisku přinese úsporu v tabulkových místech, podle Paťawy stát zrušením týmu ztratí kapacity v odbornosti, kterou potřebuje.
10:07Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSpolupráci s výrobcem letounů F-35 uzavřela poslední z jedenácti českých firem

Dohodu o průmyslové spolupráci na pořízení 24 amerických letounů páté generace F-35 pro českou armádu podepsal ve středu s firmou Lockheed Martin poslední z jedenácti českých subjektů, společnost Ray Service. Její vedení to považuje za „skok kupředu", znamená to pro ni investice do nových kapacit. Další firma, PBS Group, se na vylepšení stíhačky podílí už druhým rokem. Na začátku přitom bylo její důsledné prověření výrobcem. O nákupu stíhaček rozhodla před třemi lety minulá vláda, výcvik prvních českých pilotů má začít v roce 2029. Plná bojeschopnost je nyní plánována na rok 2035. Pořízení letounů a úpravy infrastruktury mají vyjít na 150 miliard korun.
před 2 hhodinami

Pavel: Zákon o zahraničních vazbách by byl jedním z kroků k omezení demokracie

Prezident Petr Pavel míní, že zákon o registraci neziskových organizací spolupracujících se zahraničními partnery by byl jedním z významných kroků k omezení demokracie v zemi. Znění zákona a jeho dopadům se chce proto detailně věnovat.
před 2 hhodinami

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
před 5 hhodinami

Celníci zabavili ketamin za čtvrt miliardy korun

Celníci rozkryli mezinárodní skupinu, která ve velkém pašovala drogy přes zasilatelské společnosti nebo ukryté v kosmetických a jiných produktech. Zabavili mimo jiné rekordní zásilku 115 kilogramů ketaminu, která směřovala do Kanady. Koncová cena drogy na kanadském trhu by byla zhruba 250 milionů korun.
13:26Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Praha i Bratislava chystají investice pro dodávky ropy z Česka na Slovensko

Česko je připraveno zahájit investice, které zajistí dodávky ropy na Slovensko, řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po středečním jednání se slovenskou ministryní hospodářství Denisou Sakovou. Zajištění reverzního toku z Česka na Slovensko bude nyní posuzovat skupina expertů firem Transpetrol a Mero, uvedla Saková. Pracovní skupina má podle Havlíčka čas do konce dubna, aby představila detailní plán.
12:34Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...