Uzavření divadel přineslo nové zkušenosti, on-line zážitek ale není autentický, říkají umělci

Kvůli protikoronavirovým opatřením se loni v březnu začala uzavírat divadla. Navzdory krátkému podzimnímu rozvolnění se tak na většinu uplynulého roku rozloučila s živým publikem. Rychle se ale začala přizpůsobovat situaci, a to přesunem do on-line prostoru. Vznikly nové záznamy představení, ale také dosud neobvyklé formáty. Kontakt s diváky však umělcům chybí. On-line divadlo je jako dort bez cukru, někomu tam chybí ta chuť, říká herečka libereckého Divadla F. X. Šaldy Eliška Jansová.

Jedním z divadelních průkopníků internetového vysílání se v Česku stal soubor Cirk La Putyka. Vysílání odstartoval začátkem března. Záhy se začala přidávat další divadla. „Abychom pozvedli náladu a nepodléhali všeobecnému stresu, domluvili jsme se, že budeme během neočekávaného volna organizovat alespoň živé přenosy,“ uvedlo tehdy Divadlo Kampa.

Hned první měsíc pandemie začali divákům nabízet on-line svá představení také herci ostravského Divadla Mír. „Vlastně nám nic jiného nezbývalo. Jako jediné ostravské ryze komerční divadlo jsme totiž zhruba z devadesáti procent finančně závislí na příjmech ze vstupného,“ řekl mluvčí Jan Lipovský. „Rozhodli jsme se přistoupit k této krizi spíše jako k příležitosti vytvořit něco nového,“ dodal.

Po opětovném uzavření kvůli epidemické situaci hledalo nové cesty k divákovi také ústecké Činoherní studio. Stream zahájilo na konci roku. „On-line premiéru v přímém přenosu měla Heda Gablerová, natočili jsme Sen noci svatojánské a Malého prince a do prostředí on-line jsme tyto záznamy uvolnili mezi vánočními svátky. Natočili jsme zvukový záznam Konference ve Wannsee a v den výročí, 20. ledna, ho pustili on-line. Ohlasy byly příznivé,“ vypočítal mluvčí divadla Petr Kuneš.

S natáčením ale ještě ústečtí herci nekončí. On-line plánují vysílat i v budoucnu, a to do té doby, než bude bude možné hrát opět pod střechou divadla.

Hercům chybí kontakt s publikem, práce s kamerou je jiná zkušenost

Divadelníci se museli ovšem vypořádávat s tím, jak přenést divákovi zážitek z jeviště prostřednictvím obrazovek. Ačkoliv hercům tento způsob komunikace alespoň do jisté míry umožnil s divákem udržet kontakt, autentický zážitek je podle umělců nenahraditelný.

„On-line divadlo je jako dort bez cukru. Někomu to vyhovuje, někdo má radost, že po něm nepřibere a může ho sníst kolik chce, a někomu tam chybí to něco, ta cukernatá chuť. Ale po dlouhé dietě, kdo by pohrdl perníkem s bezlaktózovou šlehačkou oslazenou stévií,“ přirovnala zážitek herečka z libereckého Divadla F. X. Šaldy Eliška Jansová.

Výrazný rozdíl je podle ní navíc také v samotné práci herce. Jinak se totiž hraje na kameru a jinak pro živé publikum. „Pro nás herce je občas náročnější najít hranici, kdy jde o záznam inscenace, a tedy hrajeme jako v divadle, anebo kdy jde o divadelní inscenaci, kdy se pracuje s detailem a střihem daleko víc a využívají se tedy trochu jiné výrazové prostředky,“ vysvětlila Jansová.

S tím se vypořádávali také v ostravském Míru. „Přišli jsme s konceptem takzvaných filmových inscenací. Jedná se o zpracování klasického divadelního textu pomocí filmových postupů, a to jak co se natáčení týče, tak i následné postprodukce, hudby a střihu,“ vysvětlil Lipovský. Klasický záznam divadelních her by podle něj nepřinesl dostatečně autentický zážitek. 

Aby mohla vysílat prostřednictvím internetu, musela se divadla vypořádat také s technickými záležitostmi. „Naše výhoda spočívala v tom, že jsme zhruba od poloviny roku 2019 natáčeli vlastní skeče komediální show Tři Tygři na YouTube. Měli jsme tak zkušenosti s natáčením a většinu vlastní techniky přímo v divadle,“ nastínil Lipovský.

Divadlo Mír podle něj uvažovalo také o živých přenosech ještě před vypuknutím pandemie. Když se divadla uzavřela, rozhodli se to vyzkoušet. „Ten den jsme si zapůjčili speciální střižnu pro livestreaming a domluvili s naším internetovým poskytovatelem navýšení uploadu (nahrávání – pozn. red.) pro plynulý přenos vysílání,“ vzpomínal.

Živá představení v Liberci nahradili on-line seriálem

K vytvoření nového formátu se rozhodli také v libereckém Divadle F. X. Šaldy, když vysílali divadelní seriál v přímém přenosu. Do příprav se mohli zapojit přes Facebook i jejich příznivci, a to zasláním námětů.

„Pustili jsme se do velikého dobrodružství, každý týden napsat zhruba půlhodinovou epizodu, nazkoušet ji a naživo odvysílat na tři kamery jako v pionýrských dobách televize. Ale kdy jindy zkusit věci jinak než teď,“ zdůvodnil tehdy vedoucí činohry Šimon Dominik. Osm natáčecích týdnů pak přineslo divákům osm dílů divadelního seriálu Operace Archa.

Stejně jako v ostravském divadle, i tady museli pro streamování zajistit dostatečně rychlé internetové připojení. „Ohledně technického vybavení jsme se obrátili na firmu, která zajistila jak kamerovou techniku a režii se střižnou, tak kompletní obsluhu,“ uvedla ředitelka divadla Jarmila Levko.

Část projektů, jako například čtení herců na dobrou noc nebo vánoční koledy, si liberečtí divadelníci technicky odbavili sami. „V případě realizovaných záznamů představení a koncertů jsme se opět obrátili na profesionály. Od pořízení záznamu až po postprodukci,“ řekla Levko.

Štáb profesionálních kameramanů, střihačů a režisérů záznamů oslovili také v ústeckém divadle. „Jsou to lidi, se kterými už jsme v minulosti spolupracovali například na vytváření divadelních trailerů,“ podotkl Kuneš.

Divadla vyčíslují finanční ztráty

Přesun do on-line prostoru alespoň částečně pomohl divadlům s finančními problémy. „Dobrovolné příspěvky našich diváků během živých přenosů nás doslova zachránily. Samozřejmě i tak jsou ale finanční ztráty obrovské a tyto příspěvky pouze pomáhaly sanovat základní měsíční náklady na budovu divadla, úvěry a platy zaměstnanců,“ podotkl Lipovský. Divadlo nyní provozuje také vlastní portál, kde si diváci mohou vybrat buď měsíční, nebo roční předplatné. Celkové ztráty Mír odhaduje na přibližně 10,5 milionu korun.

Podobné ztráty vyčíslilo také liberecké divadlo. „Propad tržeb oproti roku 2019, kdy ovšem bylo divadlo pět měsíců zavřené kvůli rekonstrukci, činil zhruba 10,3 milionu korun,“ řekla Levko. Podle ní výrazně pomohly balíčky ministerstva kultury i Libereckého kraje. Také se ušetřila část nákladů, jako například za energii nebo honoráře hostujícím umělcům. „Za rok 2020 díky tomu do ztráty nespadneme. Letošní rok ale bude zřejmě krušný,“ dodala.