Část poplatku z vytěžených nerostů by měly dostávat podle Senátu také kraje, v nichž je těžba prováděna. Horní komora tak doporučila upravit novelu horního zákona, kterou vrátila sněmovně k novému projednání. Senát by měl ve středu rozhodovat dále o podpoře podnikatelů postižených epidemií i úpravě ošetřovného a také se zabývat situací v Rusku po potlačení víkendových demonstrací na podporu opozičního předáka Alexeje Navalného.
Část poplatku z těžby by měly podle Senátu dostávat také kraje
Nyní je poplatek například z těžby hnědého uhlí rozdělen mezi stát a těžbou dotčené obce. Změnou, kterou chce Senát, by si tedy měly polepšit například Ústecký a Karlovarský kraj.
U hnědého uhlí nyní získávají obce 33 procent a stát 67 procent poplatku. Nově by podle Senátu měl stát dostávat jen 30 procent a zbývajících 37 procent kraje, které jsou těžbou postiženy. „Karlovarský kraj by tím získal do rozpočtu navíc přibližně 45 milionů ročně, Ústecký potom přibližně 180 milionů ročně,“ uvedl senátor STAN Miroslav Balatka. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) se změnou nesouhlasil.
Novela také ruší pětiletou fixaci na zvyšování sazeb úhrad z vydobytých nerostů, přičemž stávající sazby budou platit do konce roku. Podle Senátu by rozhodnutí vlády o úpravě sazeb mělo být vždy podmíněno komplexním zhodnocením dopadů regulace na podnikatelské prostředí.
Novela horního zákona má prodloužit lhůtu, v níž mají těžební firmy shromáždit peníze k zajištění sanací a rekultivací pozemků dotčených těžbou, až do poloviny roku 2030. Senát odmítl návrh senátora za Zelené Ladislava Kosa, aby zachovala lhůtu pro financování sanace pozemků po těžbě všech druhů uhlí do 30. června 2022 a pro zbytek nerostů do 30. června 2025.
Ekologové prodloužení termínu kritizují
Prodloužení termínů dlouhodobě kritizují ekologické organizace. Hnutí Duha považuje za nutné zachovat termín převedení peněz na rekultivace do 30. června 2022, aby bylo omezeno riziko přenesení odpovědnosti za škody na stát.
Novela má pomoci státu eliminovat případné budoucí výdaje ze státního rozpočtu na odstraňování následků hornické činnosti a likvidace dolů a lomů v případě nezodpovědného hospodaření těžebních společností. Dokument také ruší pětileté období, po které vláda nemůže svým nařízením měnit sazby úhrad z vydobytých nerostů. Novela se však netýká prvního pětiletého období, které začalo v roce 2017.
Zvýšení kompenzačního příspěvku
Příspěvek podnikatelům, kteří byli omezeni opatřeními kvůli epidemii koronaviru, by se měl podle Senátu zvýšit z 500 na 667 korun denně. Důvodem je snaha nahradit živnostníkům odvody na sociální a zdravotní pojištění. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se zvýšením nesouhlasila. Podle ní by Poslanecká sněmovna, která návrh dostane k projednání, měla senátní úpravu odmítnout.
Senát přes nesouhlas ministryně rozhodl také o tom, že nárok na takzvaný kompenzační bonus by měli mít i podnikatelé bez provozoven, jejichž činnost byla opatřeními omezena z alespoň 80 procent. Patří mezi ně podle lidovců někteří kadeřníci, kosmetičky, maséři nebo fotografové.
Horní komora rovněž schválila návrh, podle něhož by vláda měla doplatit obcím a krajům podle počtu obyvatel výpadek příjmů, o který byly připraveny v důsledku výplaty kompenzačních bonusů. Schillerová to odmítla, návrh je podle ní nesplnitelný, neboť ve státním rozpočtu na to nejsou peníze.
Senát bude řešit také podporu podnikatelů nebo regulaci reklamy
Regulaci reklamy na těhotenské testy nebo zákaz reklamy, která produkty bez opodstatnění popisuje jako léčivé přípravky, má přinést novela zákona o zdravotnických prostředcích. Další z novel tohoto zákona má umožnit vydávání elektronických poukazů na zdravotnické prostředky, které pacienti odebírají pravidelně. Senátní výbory obě předlohy doporučily upravit a zpřesnit.
Souhlas naopak čeká na novelu, podle níž by příspěvek, který má zmírnit dopady opatření kvůli epidemii koronaviru, měli dostávat i podnikatelé v úpadku. Další z novel bude znamenat to, že ošetřovné se během opatření kvůli epidemii koronaviru pravděpodobně nebude započítávat do příjmu při posuzování nároku na sociální dávky a jejich příjemci tak o ně nebudou připraveni.
Senát rovněž nejspíš umožní, aby rybáři měli ze zákona nárok na náhrady škod způsobených kormorány nejen v uplynulých třech letech, ale také po další tři roky. Hasičům pak Senát zajistí, aby dostávali od pojišťoven úhradu nákladů nejen za zásahy u dopravních nehod, ale u všech případů souvisejících s provozem vozidel, na něž se vztahuje pojištění odpovědnosti.
Senát se bude zabývat také situací v Rusku
Senát se na rozdíl od sněmovny bude zabývat situací v Rusku po potlačení víkendových demonstrací na podporu opozičního předáka Alexeje Navalného. Horní komora o tom rozhodla v rámci úprav programu své druhé lednové schůze. Projednávání zařadila na popud předsedy senátního zahraničního výboru Pavla Fischera (nezávislý).
Senát má podle Fischera zaujmout stanovisko k potlačování lidských práv a svobod v Ruské federaci a postupu států Evropské unie. Sněmovna v úterý podobnou debatu, kterou požadovala ODS, neschválila. Nepodpořili to poslanci SPD a většinově ani zástupci ANO, ČSSD a KSČM.
Fischerův výbor už minulý týden doporučil kvůli zadržení Navalného, jehož loňská otrava novičokem nebyla objasněna, zavedení nových sankcí EU vůči Rusku. Zadržení Navalného po návratu do Moskvy z Německa, kde se od loňského srpna léčil, podle výboru „opět nastolilo otázku ochrany lidských práv a fungování justice v Ruské federaci“. Navalnyj, který je pokládán za nejvážnějšího politického soupeře a kritika ruského prezidenta Vladimira Putina, je v třicetidenní vazbě.
O víkendu se v Rusku uskutečnily demonstrace, jejichž účastníci požadovali propuštění Navalného. Ruské bezpečnostní síly proti účastníkům akcí zasáhly a zadržely několik tisíc lidí. Zásah odsoudili představitelé jednotlivých států EU, za Česko ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).