Vysvědčení za první pololetí aktuálního školního roku se bude moct předávat později, pokud do konce ledna neskončí zákaz přítomnosti žáků ve školách. Na vysvědčení ministerstvo doporučuje slovní hodnocení s ohledem na výuku na dálku, možné ale budou i známky. Resort školství také potvrdil, že letos nebudou na čtyřletých maturitních oborech povinné jednotné přijímací zkoušky. Od pondělí 4. ledna přešly znovu všechny školy na distanční výuku, výjimku mají například žáci prvních a druhých tříd základních škol.
Známky lze na vysvědčeních nahradit slovním hodnocením. Střední školy se mohou vyhnout jednotným přijímačkám
3 minuty
UDÁLOSTI: Prioritou ministra školství je návrat maturantů a deváťáků do škol
Doporučení k tvorbě vysvědčení za první pololetí poslalo ministerstvo školství do základních a středních škol v pondělí. Materiál připravilo ve spolupráci s Českou školní inspekcí a odbornou veřejností. „Doporučení popisuje priority, na které je vhodné se zaměřit, ale stejně tak doporučené postupy a varianty hodnocení,“ uvedla mluvčí resortu Aneta Lednová.
Podle ministerstva lze předpokládat, že současná omezení přítomnosti žáků ve školách mohou přetrvávat i na konci ledna. Úřad proto rozhodl, že předávání vysvědčení bude možné i po konci pololetí, který byl stanoven na 28. ledna. Školy pak budou muset rozdat vysvědčení nejpozději třetí vyučovací den, kdy bude možná přítomnost žáků ve školách. I přesto ale budou muset 28. ledna zpřístupnit obsah vysvědčení například ve školním informačním systému.
Hodnocení by se mělo zaměřit na práci s časem či vnitřní motivaci
Při hodnocení žáků by se podle ministerstva měli vyučující zaměřit na dovednosti, které jsou stěžejní pro úspěšné zvládání současné distanční výuky. Jde například o vnitřní motivaci, vytrvalost či schopnost organizovat si vlastní čas, vyjmenoval úřad. Kromě různých forem písemných testů by podle něj učitelé měli vzít v úvahu také řadu dalších kritérií, jako třeba aktivitu při distanční výuce nebo plnění zadaných úkolů. Střední školy by pak podle ministerstva měly přihlédnout také k tomu, že někteří žáci měli kvůli epidemii na podzim pracovní povinnost, nebo pomáhali jako dobrovolníci.
Ministerstvo školám doporučilo využít na vysvědčení zejména slovního hodnocení, případně známky doplněné slovním hodnocením. Vhodné je podle úřadu zejména u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami či u dětí z nepodnětného prostředí, které se dařilo do výuky na dálku zapojovat jen v malé míře. Vysvědčení by mělo obsahovat popis nedostatků v přístupu k výuce a doporučení, jak by bylo vhodné ve vzdělávání pokračovat.
Pravidla pro hodnocení žáků jsou součástí školního řádu každé školy. V případě, že nemají slovní hodnocení ukotveno a chtěly by ho nově využívat, musí školní řád upravit. Pro účely přijímacích zkoušek na střední školy mají pak základní školy podle zákona povinnost převést slovní hodnocení na známky. Školy také musí převést slovní hodnocení do klasifikace, nebo obráceně, pokud žák přestupuje na jinou, která hodnotí odlišně.
Na čtyřleté maturitní obory nemusí být jednotné přijímačky, víceletá gymnázia beze změn
Ministerstvo vydalo také opatření k úpravě přijímacích zkoušek na maturitní obory středních škol. Potvrdilo v něm již dříve avizovanou změnu, že letos nebudou na čtyřletých maturitních oborech povinné jednotné přijímací zkoušky. Ředitelé středních škol budou moct uchazeče přijímat jen na základě vlastních přijímacích zkoušek. Na víceletá gymnázia by se měly státní přijímací zkoušky konat jako obvykle včetně dvou termínů.
Mimořádné opatření vydal ministr školství Robert Plaga (za ANO) v souvislosti s epidemií covidu-19 na základě zákona. Novela z loňského léta mu umožňuje v krizových situacích rozhodovat například o úpravách termínu či obsahu zkoušek. Vyhlášená podoba přijímacího řízení v maturitních oborech má platit pouze v aktuálním školním roce.
Jednotné přijímací testy, které organizuje Cermat z češtiny a matematiky, se mají konat na čtyřleté obory 12. a 13. dubna, na víceletá gymnázia 14. a 15. dubna. Školní přijímací zkoušky mohou být na maturitních oborech od 12. do 28. dubna. O tom, zda ve škole budou jednotné přijímací zkoušky, nebo ne, budou moct ředitelé u čtyřletých oborů rozhodnout do 8. března na základě počtu podaných přihlášek na školu. Uchazeči se mohou na školy hlásit do 1. března. Obvykle většina podává přihlášky na dvě školy.
Ředitelé mohou přijímací zkoušky i zcela zrušit
Pokud ředitel školy rozhodne, že nevyužije jednotné přijímací zkoušky organizované Cermatem, měl by uspořádat školní přijímací zkoušku. V případě, že škola nebude mít víc přihlášek než nabízených míst pro uchazeče, bude moct přijímat uchazeče i zcela bez zkoušek. Možnost, že zkoušky nebudou, musí ale už předem uvést také v kritériích přijímacího řízení.
Rozhodnutí o úpravě v letošních zkouškách oznámilo ministerstvo již na konci listopadu. Změna požadavků při ověřování znalostí žáků je podle něj nyní legitimní kvůli dopadům opatření proti covidu-19 na vzdělávání. Současná situace s výukou na dálku se podle úřadu nedá srovnávat s tou, kdy fungovalo běžné prezenční vyučování. „Uvedené platí zejména v případě žáků devátých ročníků, kteří se hlásí ke střednímu vzdělávání a kteří v případě neúspěchu nepokračují, na rozdíl od žáků hlásících se na víceletá gymnázia, v základním vzdělání,“ uvedl úřad v opatření.
V minulém školním roce se jednotné přijímací zkoušky konaly na všechny maturitní obory, ale jejich termíny se kvůli epidemii covidu-19 posunuly z poloviny dubna na první polovinu června a místo standardních dvou pokusů na zkoušku měli uchazeči jen jeden. Změnu umožnil zvláštní zákon pro školní rok 2019/2020, který schválil parlament na konci března ve stavu legislativní nouze.
Vyhlášení jediného termínu zkoušek místo dvou vyvolalo loni na jaře kritiku části odborníků i veřejnosti, podle kterých to mohlo některé děti znevýhodnit. Ředitelé škol ale na druhou stranu poukazovali na to, že v minulosti se výsledky ze dvou termínů příliš nelišily.
