Koronavirus zamíchá příjímacími zkouškami na střední školy. Termíny maturit se možná posunou

Jednotné přijímací testy na čtyřleté střední školy nebudou na jaře kvůli covidu-19 povinné. Školy budou moci mít jen vlastní zkoušky, či vůbec žádné, uvedlo ministerstvo školství. Na víceletá gymnázia se budou na jaře konat přijímací zkoušky jako obvykle včetně dvou termínů, které se podle vývoje epidemie mohou posunout. Změnit bude možné i termíny maturitních zkoušek.

Na čtyřleté maturitní obory středních škol nebudou na jaře 2021 povinné jednotné přijímací zkoušky. Ministerstvo školství s ohledem na současnou epidemii covidu-19 rozhodlo, že ředitelé středních škol budou moci uchazeče přijímat jen na základě vlastních přijímacích zkoušek školy, případně zcela bez zkoušek.

Rozhodnutí v pondělním Interview ČT24 pochválil 1. místopředseda Senátu a ředitel Gymnázia Jana Keplera Jiří Růžička (za TOP 09 a STAN). „Jsou obory a školy, kde ředitelé určí jako kritérium například nějaký pohovor s žákem a zjistí, jestli má o obor zájem. A škola je tam od toho, aby ho něco naučila. Jestli něco předtím zameškal, tak to třeba na té konkrétní škole lze dohnat,“ poznamenal Růžička.

Nahrávám video
Známka na pětistupňové škále moc neříká, podotýká k úpravě vyhlášky o maturitách Růžička
Zdroj: ČT24

Na víceletá gymnázia by se ale měly státní přijímací zkoušky konat jako obvykle včetně dvou termínů, které se podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) případně podle vývoje epidemie mohou posunout.

Kvůli současné epidemii covidu-19 ministerstvo školství také na začátku roku prodlouží období talentových zkoušek na střední školy. Na umělecké obory a konzervatoře se budou konat od 4. do 31. ledna, zatímco původně mělo být jejich období v lednu asi o polovinu kratší. V případě sportovních gymnázií se termíny talentových zkoušek prodlouží do 31. března. Původně se tam tyto zkoušky měly konat od 4. ledna do 15. února. Zájemci o obory s talentovou zkouškou mohou odevzdat přihlášku nejpozději dnes.

Jednotné přijímací testy, které organizuje Cermat z češtiny a matematiky, se mají konat na čtyřleté obory 12. a 13. dubna, na víceletá gymnázia 14. a 15. dubna. Školní přijímací zkoušky mohou být na maturitních oborech od 12. do 28. dubna. O tom, zda ve škole budou jednotné přijímací zkoušky, nebo ne, budou moci ředitelé podle ministerstva rozhodnout do 8. března na základě počtu podaných přihlášek na školu. Uchazeči se mohou na školy hlásit do 1. března.

Zájemci o maturitní obory budou moci podat přihlášku jako obvykle na dvě školy. V případě, že škola nebude mít víc přihlášek než nabízených míst pro uchazeče, nebudou se tam muset konat žádné zkoušky.

Tato podoba přijímacího řízení v maturitních oborech by měla podle Plagy platit pouze v aktuálním školním roce. Změnu má podle něj umožnit mimořádné opatření ministra školství, které vydá v souvislosti s epidemií covidu-19 na základě školského zákona. Novela zákona z letošního léta umožňuje ministrovi v krizových situacích rozhodovat například o úpravách termínu či obsahu zkoušek, řekl Plaga.

V minulém školním roce se jednotné přijímací zkoušky konaly na všechny maturitní obory, ale jejich termíny se kvůli epidemii covidu-19 posunuly z poloviny dubna na první polovinu června a místo standardních dvou pokusů na zkoušku měli uchazeči jen jeden. Změnu umožnil zvláštní zákon pro školní rok 2019/2020, který schválil parlament na konci března ve stavu legislativní nouze.

Termíny maturitních zkoušek se mohou posunout

Nemoc covid-19 může zamíchat i maturitními zkouškami, ministerstvo v případě nepříznivého vývoje epidemie může změnit termíny jejich konání, redukci jakékoliv části ale nepředpokládá. S ohledem na to, že se žáci letos na jaře i na podzim kvůli epidemii učili několik týdnů z domova, chce ministerstvo mimo jiné zpřístupnit větší počet maturitních testů z minulých let.

„V případě příznivé epidemické situace proběhne zkouška v nezměněné podobě, formě i ve standardních podmínkách. V případě méně příznivé epidemické situace je pak možné, obdobně jako ve zkušebním období jaro 2020, přistoupit k posunu termínů. Redukce jakékoli části maturitní zkoušky se neplánuje,“ uvedla mluvčí ministerstva Aneta Lednová. Změnit termín zkoušek by podle ministra školství Roberta Plagy bylo možné mimořádným opatřením ministra školství v souvislosti s krizovou situací.

Státní maturitní testy se mají konat od 3. do 7. května. Školní maturity mohou být podle vyhlášky ministerstva od 16. května do 10. června, jejich konkrétní termíny určují ředitelé škol. Písemné zkoušky, slohy z češtiny a cizích jazyků a praktické maturitní zkoušky mohou podle vyhlášky začít od 1. dubna. Studenti se mohou k maturitě přihlásit do 1. prosince.

Maturity se změní i nehledě na pandemii

Od jara 2021 bude maturita bez ohledu na epidemii jiná, protože Plaga prosadil změnu zákona omezující státní maturity na testy, které bude mít nadále na starosti Cermat. Povinné slohy a ústní zkoušky z jazyků budou školy nově organizovat samy.

„Počítáme samozřejmě s tím, že prostřednictvím Cermatu a ČŠI (České školní inspekce) bude žákům, kteří se budou na zkoušku připravovat, poskytnuta maximální podpora, ať už formou výukových videí, či zpřístupnění testů z minulých let, a to ve zvýšené míře, než tomu bylo doposud,“ uvedl ministr. Jeho úřad je podle tiskové zprávy připraven zohlednit i situaci žáků, kteří nyní v době nouzového stavu mají nařízenou pracovní povinnost ve zdravotnictví a sociálních službách, a to například navýšením počtu možných termínů zkoušek.

Státní maturitní testy budou na jaře povinné z češtiny a druhý předmět si maturanti budou moci vybrat z cizího jazyka a matematiky. Matematika měla být od jara 2021 pro většinu oborů povinná, ale novela školského zákona toto ustanovení zrušila. Didaktické testy se podle nové úpravy vyhlášky o maturitách nebudou známkovat, ale budou se hodnotit procenty úspěšnosti a slovy „uspěl“ či „neuspěl“. Ke školní maturitě si pak žáci musí vybrat ještě další dva až tři předměty podle oboru.

„Někde se začít musí a já si myslím, že je to dobře, protože ta známka na pětistupňové škále moc neříká. A když máte škálu sto bodů, tak výpověď už je daleko přesnější a myslím, že si na to lidé velice rychle zvyknou,“ okomentoval senátor Růžička.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoPřed 35 lety se do Československa vrátili volyňští Češi

Před pětatřiceti lety se do tehdejšího Československa vrátili krajani z Volyně. Nabídku bývalé vlasti jich využilo 1800. Na Ukrajině žili v blízkosti Černobylu a chtěli uniknout následkům jaderné havárie. Volyňští Češi se do Československa v dubnu 1991 vraceli hlavně z Malé Zubovštiny na tehdy ještě stále sovětské Ukrajině. Krajané požádali o návrat prezidenta Václava Havla při jeho návštěvě Moskvy v únoru 1990. Na Ukrajinu nejdřív mířila humanitární pomoc. Pětiletou lhůtu pro získání občanství pro ně zákon zrušil až v roce 1995.
Právě teď

V Česku přibývá případů horečky dengue

Přibylo případů horečky dengue, kterou si Češi dovezli ze zahraničí. Letos jich zdravotníci evidují o 40 procent více než před rokem. Nemoc už epidemiologové zaznamenali i ve Francii, Itálii nebo Chorvatsku. Nejvyšší riziko nákazy zůstává v Asii, Latinské Americe a Africe.
před 30 mminutami

Některé dodávky budou muset být od července vybaveny tachografy

Od července čeká řadu dopravců zásadní změna. Dodávky nad dvě a půl tuny mířící do zahraničí budou nově muset být vybaveny tachografem. Cílem je zabránit přetěžování řidičů a snížit riziko nehod způsobených únavou.
před 1 hhodinou

Vláda projedná změny v knihovním zákoně nebo povinnosti pro dovozce amalgámu

Povinnost vydavatelů odevzdávat vybrané elektronické publikace a elektronický periodický tisk, která by měla být obdobná pravidlům u tištěných publikací, projedná vláda. Zabývat se bude i novelou chemického zákona, která stanovuje povinnosti pro výrobce a dovozce zubního amalgámu. Ministři projednají i návrh státního závěrečného účtu ČR za loňský rok nebo rozpočtovou strategii sektoru veřejných institucí na příští tři roky.
před 1 hhodinou

VideoČína nás vydírá, říká Farský. My nepodlézáme, brání se Červený

„Chyba, která ublíží českému průmyslu,“ hodnotí europoslanec Jan Farský (STAN) rozhodnutí neposkytnout předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS) vládní speciál k cestě na Tchaj-wan. „Zatímco Tchaj-wan nás nevydírá, tak Čína nás vydírá,“ dodal. „My (Číně) nepodlézáme,“ deklaroval ministr životního prostředí Igor Červený. Podle něj by Česko nemělo své obchodní partnery moralizovat. „Nejsme OSN, nám tato role nepřísluší,“ míní. V Duelu ČT24 moderovaném Terezou Kručinskou oba politici dále hovořili například o Pařížské dohodě, energetice, závislosti na surovinách či výrocích poslance Filipa Turka (za Motoristy).
před 9 hhodinami

VideoVýběr policistů do elitního týmu URNA. Pekelný týden natáčel štáb ČT

Útvar rychlého nasazení neboli URNA – elitní policejní tým určený k zásahům proti teroristům, únoscům a organizovaným zločineckým skupinám působí v Česku právě 45 let. Operuje i v cizině a je součástí protiteroristických jednotek Evropské unie. Zejména odstřelovači patří ke špičkám v oboru a učí se od nich i zahraniční kolegové. Zásadní roli hrají vyjednávači, a to i při pátrání po Češích v zahraničí. Zapojili se do případů uneseného muže v Libyi nebo dvou dívek v Pákistánu.
před 10 hhodinami

ETS je obchod s uměle vytvořenou komoditou, míní Gavor. Emise jsou realita, říká Svárovská

„Věřím, že se dožiju dne, kdy budou zrušeny emisní povolenky,“ řekl v Nedělní debatě ČT předseda Svobodných Libor Vondráček z poslaneckého klubu SPD. Analytik poradenské společnosti ENA Jiří Gavor je názoru, že systém sice není nastavený ideálně, ale zrušit se nedá. Podle spolupředsedkyně Zelených Gabriely Svárovské z klubu Pirátů Zelená dohoda prochází změnami. „Potřebujeme ji měnit i ve smyslu podpory průmyslu,“ podotkla. Debatu o emisních povolenkách moderoval Lukáš Dolanský.
před 11 hhodinami

Soud uvalil další vazbu za žhářský útok v Pardubicích

Okresní soud v Pardubicích poslal do vazby cizince zadrženého v Bulharsku, který je obviněný z teroristického útoku na výrobní halu zbrojovky LPP Holding. Proti vazbě muž podal stížnost. V souvislosti s tímto případem policie dosud zadržela deset lidí. Všem hrozí až 20 let vězení nebo i výjimečný trest. Řekl to státní zástupce z Vrchního státního zastupitelství v Praze Jiří Richter a soudce Karel Gobernac.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...