Vládní hnutí ANO zvítězilo v letošních krajských volbách. Nejvyšší počet hlasů získalo v deseti ze třinácti krajů. V Libereckém kraji vyhráli Starostové pro Liberecký kraj, v Královéhradeckém kraji koalice ODS, STAN a Východočechů, ve Středočeském kraji samostatně kandidující STAN. Minulá volební vítězství neobhájila ČSSD ani lidovci. Web ČT24 pro vás připravil přehlednou analýzu voličské podpory jednotlivých stran. Přečtěte si, koho volili starší voliči, obce s vysokou nezaměstnaností nebo lidé v malých obcích.
Web ČT24 se zaměřil na analýzu voličské podpory větších stran. Zároveň se vzhledem k množství různých koalic v jednotlivých krajích zaměřil na analýzu konkrétních stran, volební zisk tak byl v analýze připsán každému subjektu, které se účastnilo dané koalice.
ANO si drží vyrovnanou podporu ve městech i na venkově. ČSSD se propadla nejvíc ve velkých městech
Významné rozdíly ve volebních ziscích stran se ukazují při srovnávání výsledků v jednotlivých obcích podle jejich velikosti.
Zatímco vítězné hnutí ANO si podle dat drží vyrovnanou podporu nad 20 procent jak v nejmenších obcích do 500 obyvatel, tak ve městech nad 100 tisíc, u ČSSD a KSČM je zřejmý propad preferencí s rostoucím počtem obyvatel obcí a měst.
Zatímco v obcích do 500 obyvatel získala ČSSD v průměru devět procent, ve městech nad 100 tisíc obyvatel to bylo pouze čtyři a půl procenta.
Větší úspěch na venkově než ve větších městech zaznamenala také KDU-ČSL a částečně hnutí STAN. Opačný trend je pak mírně patrný u Pirátů a ODS, kteří o něco více oslovovali městské voliče, ještě výraznější je pak tato tendence u TOP 09. Obdobně vyrovnanou voličskou podporu jako hnutí ANO pak má SPD.
Dalším významným faktorem, který pomáhá odhalovat strukturu voličské podpory jednotlivých uskupení, je míra nezaměstnanosti. Zatímco opozičním uskupením, jako jsou Piráti, ODS nebo KDU-ČSL přibývali v letošních volbách s klesající nezaměstnaností v obcích voliči, opačně je tomu v případě hnutí ANO, SPD a komunistů. Ti naopak získávali s rostoucí nezaměstnaností vyšší volební zisky.
Hnutí ANO volí stále starší voliči. V obcích s mladším voličským profilem se dařilo KDU-ČSL
Na rozhodování voličů ve volbách se ale nepodepisuje pouze míra nezaměstnanosti nebo velikost obce. Při výběru strany také hrají roli další demografické faktory, jakými jsou například věk, pohlaví nebo podíl obyvatel s vysokoškolským diplomem. Kombinace takových faktorů se pak u každé strany projevuje na konkrétním volebním výsledku v daném regionu.
Rozsáhlá statistická analýza nám tak umožňuje sledovat tyto odlišnosti napříč více než šesti tisíci českými obcemi a ukazuje zákonitosti mezi procentuálními zisky jednotlivých stran a konkrétními charakteristikami dané obce.
Jedním z takových vztahů je například souvislost mezi průměrným věkem obyvatel obce a volebním ziskem hnutí ANO. Tento vztah navíc postupem času posiluje. Aktuálně v krajských volbách platilo, že s každým rokem průměrného věku v obci navíc se zisk hnutí ANO v dané obci navýšil o 0,58 procenta. V krajských volbách v roce 2016 to přitom bylo méně.
Obdobně, ale v podstatně menší míře pak starší voliči volí častěji také KSČM a ČSSD.
Naopak nejmladší voliče letos překvapivě nejvíce oslovila KDU-ČSL, která dokonce předstihla i Piráty. S každým snížením průměrného věku v obci o jeden rok se jejich procentuální zisk zvýšil o 0,3 procenta. Strana také letos opět tradičně uspěla v obcích s vyšším zastoupením katolíků. Každý nárůst jejich podílu v obci o procento pro ni znamenal půl procentního bodu navíc.
Zároveň v letošních volbách platilo, že v obcích s vyšším zastoupením vysokoškolsky vzdělaných obyvatel získávala více hlasů opět pravice. A to především ODS, s odstupem za ní také STAN a TOP 09. Obdobně jako poslední jmenované strany jsou na tom též Piráti.
Konkrétně u ODS se s každým procentuálním bodem nárůstu podílu vysokoškoláků v obci zvýšil počet hlasů o 0,68 procenta. Opačný trend je oproti tomu nejvýraznější u ANO, v menší míře pak u sociálních demokratů, komunistů a hnutí SPD.
Překvapením voleb je vysoká volební účast
Poměrně překvapivá byla v letošních krajských volbách také volební účast. Ta byla i přes omezení kvůli epidemii nemoci covid-19 druhá nejvyšší v historii krajských voleb. Se 37,9 procenta tak překonala i volby před čtyřmi lety, kdy činila volební účast 34,5 procenta. Nepřekonala pouze volby v roce 2008, kdy všechny kraje překvapivě ovládla sociální demokracie.
Jak se volební účast v jednotlivých krajích vyvíjela, zobrazuje graf.
