Jak se Česko vypořádá s epidemií? Je třeba dodržovat opatření a lépe komunikovat, věří experti a lékaři

Roman Prymula (za ANO) nastupuje do vedení ministerstva zdravotnictví v okamžiku, kdy je Česko v žebříčku nárůstu nákaz koronavirem po Španělsku druhým nejhorším státem v Evropě. Zastavit tento negativní trend chce omezením otevírací doby restaurací a barů nebo snížení počtu návštěvníků veřejných akcí. Zda tato opatření pomohou a jestli se české zdravotnictví dokáže postarat o větší počet pacientů s těžkým průběhem covidu-19, zhodnotili lékaři, epidemiologové a odborníci na zdravotnictví v Událostech, komentářích.

Video Události, komentáře
video

Události, komentáře: Diskuse s Janem Žaloudíkem a Markem Hilšerem

Počet nakažených v přepočtu na 100 tisíc obyvatel je v Česku v posledních týdnech suverénně nejvyšší ze všech okolních zemí. Narůstá také počet pacientů, jejichž stav vyžaduje hospitalizaci.

Podle ředitele Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Davida Feltla má české zdravotnictví kapacity, aby se o tyto pacienty postaralo, od jistého okamžiku to už ale bude na úkor jiné péče.

„Nikde na poli nestojí prázdná nemocnice s lékaři a nečeká na to, až tam navezou pacienty,“ upozornil. Podle něj však nyní „nemá cenu plakat nad rozlitým mlékem“, situaci je možné za dodržování nyní zaváděných opatření uklidnit a křivku nárůstu nemocných oploštit, aniž by se musela drasticky dusit ekonomika.

Epidemiolog z Univerzity obrany v Hradci Králové Roman Chlíbek věří, že rušení speciálně vytvořených „covidových“ lůžek poté, co nenašla na jaře využití, nebylo chybným krokem, a v případě potřeby budou znovu rychle k dispozici.

Nemocnice podle něj mají mezi sebou komunikovat a přesouvat pacienty podle potřeby. „Systém národního dispečinku funguje, ale je to o tom, aby (nemocnice) dodávaly správné údaje a byl centrální přehled, bez toho to není možné,“ říká Chlíbek k povinnosti hlásit obsazenost a volné kapacity v jednotlivých zařízeních.

O tom, že by se někde objevily potíže s umisťováním pacientů s covidem-19 do nemocnic, zatím neví ani předseda Sdružení praktických lékařů ČR Petr Šonka. Jako větší problém vidí spíš špatnou komunikaci ohledně covidu, a to jak směrem k laické veřejnosti, tak i uvnitř zdravotnického systému. Od nového ministra proto čeká zlepšení: „Rozhodnutí musí znít jednoznačně. Musí je prezentovat jedna hlava naprosto suverénním způsobem.“

Video Události, komentáře
video

Události, komentáře: Diskuse s Petrem Šonkou, Romanem Chlíbkem, Davidem Feltlem a Tomášem Cikrtem

Udělat si obraz o fungování českého zdravotnictví

Rozšiřování povinného nošení roušek, zavírání restaurací a barů v deset večer nebo omezování počtu účastníků na hromadných akcích – což oznámil ministr Prymula ve středu – je podle lékaře a senátora Jana Žaloudíka (za ČSSD) dobrý začátek pro zmírnění epidemie. „Kroky, které (ministr Prymula) dělá, určitě dělá uváženě. Je ale otázka, jaké budou parametry a ukazatele, které budou tato opatření dál zpřísňovat nebo uvolňovat,“ míní.

Prymulovi chce senátor Žaloudík co nejdříve zaslat své návrhy, které by měly zpřehlednit aktuální situaci ohledně covidu i fungování zdravotnictví jako takového.

„Je třeba zveřejňovat, kdo přichází na testování s indikací lékaře, kdo z vlastní potřeby a kdo na opakovaný test. Nemocnice by také měly jednou týdně reportovat nejen pacienty s covidem, ale i obsazení lůžek s onemocněním oběhového systému, nádory, úrazy nebo metabolickými onemocněními. Tento přehled by měla absorbovat média a veřejnost, aby se vědělo, v jakých proporcích a v kterých nemocnicích péče probíhá. A aby se vědělo, co zanedbáváme a nezanedbáváme,“ vysvětlil Žaloudík své návrhy, které mají pomoct udělat si obraz o českém zdravotnictví.

Další účastník diskuse, lékař a senátor Marek Hilšer (nezávislý), považuje návrhy svého senátorského kolegy za rozumné: „Potřebujeme znát proporce.“ Podle Hilšera je třeba si uvědomit, že 98 procent nakažených koronavirem nemá příznaky, nebo jen mírné. Je tedy nutné se zaměřit na rizikové skupiny a striktně dodržovat pravidla hygieny, spíš než zavádět přísná opatření. Jako problém vidí spíš chybějící ochranné prostředky pro učitele ve vyšším věku.

Za dodržování zaváděných protikoronavirových opatření a ochranu ohrožených skupin se přimlouvá i šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt. „Jestliže nechceme, aby byly nemocnice přeplněny, chovejme se zodpovědně. Je to výzva nejen nám všem, ale i lékařům, kteří tvrdí, že je covid jen přehnaná hysterie,“ uzavřel.