Kdo bude uvnitř, bude muset nasadit roušku. I v práci, když jsou lidé blízko u sebe, a ve školách mimo třídy

Nahrávám video

Od čtvrtka bude povinné nosit roušku ve vnitřních prostorách v celé České republice, uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Bude tomu tak i ve firmách, kde mezi zaměstnanci nejsou dvoumetrové odstupy, a společných prostorách škol. Opatření reaguje na zhoršující se epidemiologickou situaci v zemi. Premiér Andrej Babiš (ANO) zdůraznil, že jde o rozhodnutí ministerstva zdravotnictví, zároveň apeloval na dodržování nařízení.

Česko v úterý zaznamenalo nárůst počtu potvrzených případů nákazy covidem-19 více než o tisíc a ve středu tomu tak nejspíše nebude jinak, jak naznačil dílčí podvečerní údaj. O situaci jednal dopoledne řídicí tým chytré karantény a připravil výrazné zpřísnění preventivních opatření.

„S odborníky jsme se shodli, že od zítra (čtvrtka) zavedeme povinnost nosit roušku ve vnitřních prostorách budov v celé ČR,“ uvedl po jednání Adam Vojtěch. „Mohou zpomalit nárůst počtu nakažených v dalších týdnech,“ očekává ministr od roušek.

Roušky tedy budou nově povinné při hromadných akcích uvnitř bez ohledu na počet účastníků a také v zaměstnání pro lidi, kteří pracují uvnitř a nejsou mezi nimi alespoň dvoumetrové rozestupy. Ministr upřesnil, že povinnost bude platit i ve školách, ale jen ve společných prostorách. Ve třídě budou moci žáci roušky sejmout. Ochranu nosu a úst označil ministr za preventivní opatření. „Rozhodli jsme se je aplikovat z důvodu celkové zhoršující se situace,“ dodal Vojtěch.

Podle hlavní hygieničky Jarmily Rážové souvisí nová povinnost i s tím, že se blíží období jiných typů respiračních chorob. „I zde může rouška sehrát pozitivní roli,“ podotkla.

Podobně jako v minulosti bude několik výjimek z povinnosti nosit roušky. Nebudou je muset nasazovat malé děti, osoby s duševní poruchou, lidé při konzumaci nebo sportovci v době aktivity.

Republika zezelená. Plošné uzavírání podniků ale Vojtěch nechystá

Dalším krokem bude posun většiny okresů v Česku, které byly dosud na epidemiologickém semaforu považovány za nerizikové, do zelené kategorie. Avizovala to hlavní hygienička.

„Republika zezelená a možná se některé regiony dostanou do oranžové barvy, ale to ještě budeme vyhodnocovat s hygieniky,“ upřesnil Vojtěch. Zelená barva značí okres, kde je zvýšený výskyt covidu-19, semafor hygienici aktualizují vždy v pátek. Oranžově jsou potom zabarvené okresy, kde je počínající komunitní přenos nákazy. 

V současnosti je oranžová pouze Praha, kde hygienici kromě rozšířené povinnosti nosit roušky také nařídili zavírací hodiny pro restaurace, bary a noční kluby. Prázdné musí být od půlnoci do šesti ráno. Po vyhlášení celorepublikové povinnosti roušek ve vnitřních prostorách se bude Praha od ostatních regionů lišit pouze tímto. Podle Adama Vojtěcha by mohlo podobné omezení provozu dopadnout i na některá další místa. Plošné však nebude.

„Pokud se bavíme o plošném celkovém uzavírání některých podniků, obchodů, restaurací, tak to určitě nyní nechystáme. Snažíme se ekonomická opatření minimalizovat jen pro regiony, kde ta situace je nejhorší,“ uvedl ministr. V debatě s poslanci ze zdravotnického výboru zdůraznila hlavní hygienička, že i přes rostoucí počet infikovaných lidí „se stále nejedná o plné totální šíření bez kontroly“.

Babiš vyzývá k odpovědnosti. Podle opozice i podnikatelů jsou kroky vlády chaotické

Premiér Babiš před odletem na jednání do Vídně řekl, že se povinnost roušek rozšíří vzhledem k situaci, která nastala. „Ve společnosti jsou různé názory, ale teď se názor mění. Je potřeba brát ten vir vážně. Ministerstvo zdravotnictví reaguje na situaci, nejprve na pražský semafor, teď celkově na vývoj situace,“ řekl. Podotkl, že nová povinnost je rozhodnutím ministerstva zdravotnictví a vyzval k jejímu dodržování.

„Vyzýváme lidi, aby někteří z nás konečně začali brát ten vir vážně. Někteří to zpochybňují,“ dodal Babiš ve středu večer v ČT a podotkl, že když byl v sobotu v obchodě, byl jediný, kdo měl respirátor. Není podle něj potřeba vyvolávat paniku, ale je třeba se chovat odpovědně.

„Už dávno vyzýváme lidi, aby nosili roušky, dodržovali vzdálenosti a hygienu. Já situaci nepovažuji za vážnou. My sledujeme hlavně počet lidí v nemocnicích. Z hlediska úmrtnosti na milion obyvatel stále patříme mezi nejlepší země Evropy,“ zdůraznil premiér v ČT.

Za uplynulý týden přibyly v Česku tři tisíce nemocných, v nemocnicích leží v těžkém stavu čtyřikrát víc lidí než před měsícem a dvakrát více obecně. Za poslední měsíc zemřelo s covidem-19 jedenapadesát pacientů. Babiš upozorňuje, že 40 procent nakažených je ve věkové skupině 20 až 40 let.

Přímo ve Vídni potom český premiér charakterizoval novou povinnost nosit roušky jako projev mezigenerační solidarity. „Starší jsou ohroženi a – jak jsem se díval na čísla – lidé od 20 do 60 let tvoří 72 procent nakažených,“ vyčíslil.

Babiš se také zmínil o projektu sebetrasování, který by měl dále omezit možnosti viru šířit se díky rychlejšímu dohledávání kontaktů nakažených. „Lidi, kteří dostanou od laboratoře zprávu, že jsou pozitivní, by v aplikaci na webu vyplnili formulář i kontakty, a potom by to pro hygienu bylo lehčí,“ popsal Babiš.

Opoziční politici označili postup vlády za chaotický. „Tohle je promyšlený postup po půlroce s covidem-19 v zádech? Kde jsou modely, predikce, promyšlené kroky? Chybí klid a důslednost v rozhodování, přímost a jasnost v informování, odbornost v argumentaci,“ uvedl předseda STAN Vít Rakušan. Podle zdravotnického experta Pirátů Petra Třešňáka by bylo potřeba, aby nařízení byla stručná a jasná. „Nejjednodušší vládní nařízení by bylo: Noste roušky všude, kde nemůžete dodržet sociální distanc. Neskutečné stohy podmínek, které si vláda navymýšlí, jsou jen živnou půdou pro lidovou tvořivost,“ uvedl.

Kritický byl předseda KSČM Vojtěch Filip, podle kterého je zavádění plošných opatření v rozporu s epidemiologickým semaforem. Předseda SPD Tomio Okamura také vyzval spíše k cíleným lokálním opatřením, počet nakažených na sto tisíc obyvatel se mu zdá nízký ve srovnání s chřipkovými epidemiemi. „Povinná plošná opatření by měla být tam, kde jsou ohniska, jinak by to mělo být spíše na dobrovolné bázi,“ řekl.

Člen výboru pro zdravotnictví Bohuslav Svoboda (ODS) se domnívá, že se roušky ve velkém zavádějí pozdě. Zopakoval své mínění, že se povinnost vůbec neměla rušit. „Kromě roušek nemáme vůbec nic, čím bychom mohli šíření zpomalit, protože chytrá karanténa nefunguje,“ řekl. Podle předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky je situace katastrofická a vláda by měla aktivovat ústřední krizový štáb.

O tom ostatně kabinet uvažuje a obnovení krizového štábu by mělo být jedním z bodů jejího večerního jednání. „Hejtmani volají po ústředním krizovém štábu, protože to byla velmi účinná komunikační platforma. Takže bych se jí nebránil, ba bych ji doporučil,“ podotkl ministr vnitra a šéf předchozího ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD). Ve vládě ale není shoda, ministr Vojtěch dal najevo, že by vytvoření krizového štábu považoval za předčasné.

Za chaotické považuje zavádění opatření kromě politiků také Hospodářská komora. „Rozumíme tomu, že vláda přistupuje k dalším opatřením. Nicméně opět jsou zaváděna překotným způsobem,“ uvedl prezident komory Vladimír Dlouhý.

Roušky byly povinné do konce června

Plošná povinnost používat ochranu dýchacích cest platila v Česku do konce června, od té doby bylo nutné nasazovat roušky pouze v některých regionech – celou dobu v pražském metru, koncem července byly nařízeny ve veřejné dopravě v Moravskoslezském kraji. Od 1. září se plošná povinnost částečně vrátila. Roušky jsou povinné ve veřejné dopravě, na úřadech a ve zdravotnických a sociálních zařízeních.

Ministr zdravotnictví původně v srpnu plánoval i jejich zavedení v obchodech a ve školách, po kritice ale změnil názor. V Praze se povinnost na obchody a nákupní centra rozšířila až od středy, v dalších regionech zatím neplatí. Podle původního nařízení hygieniků měly být roušky povinné od příštího pondělí také ve společných prostorách pražských škol, na to však nedojde vzhledem k tomu, že totéž bude celorepublikově platit již od čtvrtka. Ve školách jsou roušky již povinné například v Ostravě-Porubě, o povinnosti nosit je rozhodli také někteří ředitelé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Minutu po minutěČesko si připomíná výročí 17. listopadu. Na Národní třídě zazněla Modlitba pro Martu

Na pražské Národní třídě lidé zapalují svíčky a připomínají si události 17. listopadu. Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva se ale slaví po celém Česku. Centrem oslav 37. výročí sametové revoluce je tradičně právě Národní třída, kde se koná celodenní program Korzo Národní v rámci Festivalu svobody. Výročí si tam přišla připomenout i řada politiků. Vzpomíná se však nejen na pád komunistického režimu v roce 1989, ale také na perzekuci studentů během nacistické okupace v roce 1939.
05:00Aktualizovánopřed 10 mminutami

Video17. listopad je spíš soukromý svátek, jako společnost jsme něco ztratili, míní pamětník

Ještě jako student Matfyzu byl Martin Klíma před 37 lety u akce, která se stala prvním kamínkem historické laviny. „Dnes nebudeme jen pietně vzpomínat, jde nám o přítomnost!“ pronesl tehdy na shromáždění a jeho výzvu si demonstranti vzali za svou. Klíma si myslí, že konfrontace s bezpečnostními silami byla zbytečná a kontraproduktivní, protože plánovaná akce na Václavském náměstí by nejspíš po chvíli skandování poklidně skončila. Dnes má úspěšný vývojář počítačových her 17. listopad i za promarněnou příležitost. Tím, že Češi vnímají svátek spíše jako soukromý či individuální, podle něj společnost ztratila věc, která mohla sjednocovat.
před 11 mminutami

VideoZa členství ve Skautu lágry v Jáchymově. Pamětníci si připomněli 17. listopad

Totalitní režim zakusili skauti Jiří Lukšíček a Jindřich Valenta o něco více než ostatní. Komunistické orgány je na několik let zavřely v lágrech na Jáchymovsku. Byli členy v tehdy ilegálním skautském středisku Ostříž a účastnili se také protikomunistického odboje. Oba si během oslav 17. listopadu připomněli, co pro ně znamená svoboda. Na pražskou Národní třídu došli oba v krojích, za které by za bývalého režimu hrozil postih. Oběma je nyní přes 90 let.
před 27 mminutami

VideoZa zásah proti demonstrantům v listopadu 1989 padlo 15 rozsudků

Přesně před 37 lety násilně zakročilo proti studentům 600 policistů a příslušníků ministerstva vnitra na Národní třídě v Praze. Obvinění si později vyslechlo jen 28 z nich, justice jich nakonec potrestala 15, z toho tři vězením. Vojenská prokuratura skončila vyšetřování až po dvou letech – v listopadu roku 1991. První rozsudek, tedy 4,5 roku nepodmíněně za zbití těhotné studentky, přitom padl už v březnu roku 1990. Nelibost vzbudilo zastavení stíhání příslušníka StB Ludvíka Zifčáka, který měl na Národní třídě sehrát roli mrtvého studenta, nakonec byl odsouzen na rok a půl do vězení až v roce 1994. Vyšetřování většinou mířilo do ztracena. Jeden z prvních polistopadových požadavků veřejnosti na potrestání konkrétních viníků tak zůstal ve velké míře nenaplněný.
před 28 mminutami

Srážka vlaků v Praze si vyžádala přes čtyřicet zraněných

Při ranní srážce vlaků u hlavního nádraží v Praze se zranilo 46 lidí, z toho čtyři těžce. Jsou mezi nimi i dva strojvedoucí. Vlaky se střetly čelně. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) řekl novinářům, že jeden z nich projel návěstidlo, které mu zakazovalo jízdu. Škoda přesáhne 16 milionů korun. Provoz u hlavního nádraží byl kolem 13:00 obnoven v plném rozsahu. Omezení na trati trvalo zhruba šest hodin.
07:54Aktualizovánopřed 49 mminutami

Vláda nemůže nereagovat na názory občanů, řekl Pavel

Vláda by podle prezidenta Petra Pavla měla reflektovat názory občanů a případně podle toho také upravovat svůj program. Pavel to řekl ČT při oslavách 17. listopadu na Národní třídě v Praze v reakci na nedělní demonstraci na Letné. Podle hlavy státu tam zaznělo mnoho podnětů, které si zaslouží diskusi. Nepřítomnost premiéra Andreje Babiše (ANO) na připomínkových akcích k 17. listopadu označil za jeho rozhodnutí a upozornil, že účast není povinná. K samotnému výročí Pavel uvedl, že lidé by si neměli idealizovat minulost a věřit, že před rokem 1989 bylo lépe.
11:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Generál Šnajdárek od ledna povede sekci rozvoje sil ministerstva obrany, řekl Zůna

Brigádní generál Petr Šnajdárek nastoupí od ledna nadcházejícího roku do čela sekce rozvoje sil ministerstva obrany. Skončí ve funkci ředitele sekce komunikačních a informačních systémů, kde ho nahradí Jan Jelínek, sdělil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) při své návštěvě Izraele, kde je společně s premiérem Andrejem Babišem (ANO).
15:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Řečníci při pietě u Hlávkovy koleje v Praze připomněli nutnost bránit demokracii

Význam veřejnoprávních médií a demonstrací na podporu České televizi a Českému rozhlasu vyzdvihli v úterý zástupci vysokých škol při pietním shromáždění k výročí 17. listopadu u Hlávkovy koleje v Praze. Akademici a studenti hovořili i o nutnosti bránit demokracii a svobodu kritického myšlení. Akce se tiše zúčastnili také předseda Poslanecké sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura, ministr školství Robert Plaga (za ANO), předseda ODS Martin Kupka nebo místopředseda Senátu Jiří Drahoš (za STAN).
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.