Epidemiologové a politici se k plošným opatřením vracet nechtějí, zdůraznil vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví a epidemiolog Roman Prymula v Interview ČT24. Jejich zavedení v počátečné fázi ale bylo správné, domnívá se. Než bude dostupná vakcína, je podle něj potřeba nastavit systém tak, aby lidé normálně žili a zároveň covid-19 nepodceňovali.
Je potřeba, abychom normálně žili, ale zároveň nákazu nepodceňovali, říká Prymula
27 minut
Roman Prymula hostem Interview ČT24
„Pravdou je, že v některých zemích se znovu dostávají k některým opatřením, která jsou plošného charakteru. My to opravdu dělat nechceme,“ uvedl Prymula.
V té souvislosti zdůraznil, že se představitelé snaží vyvarovat toho, aby se nákaza dostala mezi seniory nebo jiné rizikové skupiny. „Tady může dojít k tomu, že bude znovuzaveden zákaz návštěv a podobně. Bude to ale děláno regionálně,“ dodal.
Mimořádné kroky, k nimž se vláda na počátku koronavirové krize uchýlila, nicméně byly podle Prymuly správné. „Do přísných opatření šel prakticky celý svět,“ poznamenal epidemiolog, který v té době působil jako náměstek ministra zdravotnictví a krátce i jako šéf Ústředního krizového štábu. V té souvislosti poukázal na tehdejší vývoj v Itálii a Číně. „Já si myslím, že v iniciální fázi to bylo dobře a zpětně bych to asi neměnil,“ řekl.
Vakcína bude dostupná maximálně do roku, míní Prymula
Nyní je však již podle Prymuly situace jiná. Virus mutuje a smrtnost na covid-19 je nižší než na počátku pandemie. Na to je nutné reagovat a přečkat do doby, než bude dostupná vakcína.
„To znamená po těchto několik měsíců – a já předpokládám, že to bude doba maximálně jednoho roku – systém potřebujeme nastavit tak, abychom normálně žili, ale na druhou stranu abychom tu nákazu nepodceňovali,“ řekl.
I když u řady lidí nákaza skutečně probíhá banálně, v některých případech je to naopak, zdůraznil epidemiolog. „Když se podíváme na zápaly plic, tak ty nejsou stejné jako u chřipky. Tady dochází k fibróznímu zánětu a stěna plic je doživotně poškozena,“ upozornil.
U vyvíjených vakcín je přitom podle Prymuly snaha, aby pokryly případné mutace viru. Současné výzkumy se zaměřují na takzvanou inaktivovanou vakcínu. „Mrtvý virus se používá k navození imunitní odpovědi,“ vysvětlil.
„Já s touto cestou mám trochu problém v tom, že pokud vlastní živý virus není schopen navodit dostatečnou imunitu, tak je otázkou, jak se nám to bude dařit s virem mrtvým,“ podotkl. „Protože ta imunita je vždycky slabší,“ uzavřel s tím, že nicméně jedna práce ukazuje poměrně slušnou odpověď na zvířecím modelu.
Prymula mimo jiné také vyloučil, že by měl v současnosti politické ambice. Tématem byl i takzvaný semafor pro regiony či nová rada pro zdravotní rizika.
Celý rozhovor je k dispozici ve videu.
