Přála bych si, aby justice už neselhala tak jako u Milady Horákové, uvedla Bradáčová

Česko si v těchto dnech připomíná 70 let od justiční vraždy Milady Horákové. Podle pražské vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové šlo v tomto případu o pochybení justice. Ve speciálním Interview ČT24 řekla, že by si přála, aby k takovému selhání už v budoucnu nedošlo. Zároveň varovala před propagandou, která se občas šíří na internetu, a vyzvala své kolegy, aby nepodceňovali vyvolávání strachu a nenávisti na internetu.

Video 90’ ČT24 - Těžké časy automobilového průmyslu
video

Lenka Bradáčová v Interview ČT24

Bradáčová odmítla, že by se v případě Milady Horákové jednalo o popravu. „Přikláním se k tomu, že tento akt je potřeba pojmenovávat zcela jasně, nezakrývat ho, omlouvat se za něj opakovaně, přemýšlet o něm. Byla to justiční vražda,“ řekla.

Horákovou poslali před sedmdesáti lety na smrt soudci, kteří studovali za první republiky. Podle Bradáčové se v dávnější historii nejen Československa několikrát opakovalo, že se soudci či státní zástupci neboli prokurátoři dostali do situace, kdy začali sloužit totalitnímu režimu.

„Vždycky byl jenom rozdíl v tom, jak velké procento prokurátorů nebo soudců bylo ochotno obětovat život, opustit profesi, aby se nepodíleli na těchto věcech. Je ale potřeba říci, že v těch dobách, a to nechci vůbec představitele justice omlouvat, selhali i ti, kteří se jinak projevovali statečně,“ uvedla Bradáčová.

V souvislosti s justiční vraždou Milady Horákové Bradáčová řekla, že to, jak se totalitní systémy snaží zpočátku uchopit justici, je potřeba vždy identifikovat a pojmenovávat na začátku. „Pro každý totalitní systém je velmi důležité získat justici, eliminovat ústavní soudnictví, správní soudnictví, a potom se začít vypořádávat se svými oponenty,“ dodala.

Podle Bradáčové působí v české justici odvážní lidé, ale také ti méně chrabří. „Já bych si přála, aby česká justice v budoucnu už neselhala, ale to je mé přání,“ poznamenala.

Je třeba si všímat šíření strachu a nenávisti na internetu 

Bradáčová si však nemyslí, že by se něco takového už dnes stát nemohlo. Uvedla, že má obavu ze všech jednání, která podněcují násilí, nenávist a která směřují k potlačení základních principů, na kterých stojí demokratické právní státy. „Vždycky se totalitní státy opírají o legendu, z níž se stane nakonec vůdčí ideologie,“ doplnila.

Jedním z nástrojů je podle Bradáčové propaganda, která je dnes prostřednictvím internetu o mnoho snazší. „Umí daleko efektivněji cílit na ty, kteří umí podlehnout. O těchto věcech se musí mluvit. Nabádám všechny kolegy, aby jakémukoliv vyvolávání strachu, nenávisti přikládali v této době mimořádný význam,“ řekla.

Potíže se zpochybněním odposlechů použitých před soudem

Bradáčová v Interview ČT24 mluvila také o jiných tématech, například o odposleších, které někdy soudy označí za nepoužitelné i v případě, kdy už je slyšela veřejnost. Podle Bradáčové je tento postup pro laika nevysvětlitelný. „Je to často nevysvětlitelné i pro nás. Předvídatelnost postupu soudů, předvídatelnost rozhodování v této oblasti, je téměř nulová,“ uvedla.

„Pokud veřejnost slyší odposlechy, a teď se nebavme o tom, že někde unikly, ale že proběhly ve veřejném řízení před soudem, a potom jsou odposlechy zpochybněny, (…) tak pro vnímání spravedlnosti a důvěru v justici to považuji za velmi problematické,“ řekla Bradáčová s tím, že každé takové rozhodnutí se snaží zvrátit.

Úniky informací ze soudních spisů či úniky odposlechů jsou podle Bradáčové rovněž problém, a to také z toho pohledu, že se nedá zjistit, kdo je vynáší. „Nedá se to zjistit nikde na světě. Pokud se obhajoba, obviněný a další subjekty, které mají přístup do trestního spisu rozhodnou, že informace, které získali zákonnou cestou, zveřejní a poskytnou dalším osobám, tak sice poruší povinnost podle trestního řádu, ale nehrozí jim téměř žádná sankce,“ upozornila.