Poslanci se přeli o podobě pravidel nakládání s odpady. K vládní předloze předložili desítky úprav

Sněmovna na své středeční schůzi odmítla jakékoli zpochybňování práva Izraele na existenci a obranu. Schválila také novelu zákona o bankách, která má zlepšit informovanost klientů, a zákon, který má pomoci řešit daňové spory v Evropské unii. Poslanci v prvním čtení podpořili i novelu, která má usnadnit sdílení informací mezi úřady, a návrh, který má hasičům ulevit od papírování. V odpoledním pokračování zvolili všech devět členů dočasné sněmovní komise, která má hodnotit účinnost vládní pomoci poskytnuté kvůli pandemii koronaviru. K večeru pak k vládní předloze pravidel nakládání s odpady předložili desítky úprav.

Video Události
video

Události ČT: Poslanci se přeli o podobě pravidel nakládání s odpady

Sněmovna opětovně odmítla jakékoli zpochybňování práva Izraele na existenci a obranu, poslanci také podpořili mírové jednání mezi Izraelem a Palestinou. Usnesení podpořily všechny poslanecké frakce s výjimkou komunistů.

Debatu o česko-izraelských vztazích v dolní komoře vyvolal článek současného ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) a dvou jeho předchůdců, Lubomíra Zaorálka (ČSSD) a Karla Schwarzenberga (TOP 09). Uskutečnění izraelských plánů na anexi židovských osad na Západním břehu Jordánu by bylo podle nich byl porušením mezinárodního práva.

Článek kritizovali prezident Miloš Zeman i premiér Andrej Babiš (ANO). Podle poslankyně ODS Jany Černochové text poškodil vzájemné vztahy a oslabil pozici Izraele.

Snadnější sdílení údajů

Sněmovnou v prvním kole prošel vládní návrh, který má usnadnit sdílení informací mezi úřady. Novela by měla zajistit, aby občané nemuseli státním institucím poskytovat opakovaně stejné informace, což patří mezi cíle nedávno schváleného zákona o právu občanů na digitální služby.

Norma počítá s tím, že z téměř 150 zákonů zmizí podrobné výčty toho, jaké konkrétní informace si mají úřady předávat nebo mohou získávat v základních registrech. Pravice chce návrh využít k prohloubení digitalizace. Poslanci ve středu rozhodli o tom, že normu před dalším schvalováním sněmovnou posoudí výbor pro veřejnou správu.

Dvojí zdanění a lepší informovanost klientů bank

Firmy a další daňoví poplatníci získají nové nástroje na ochranu proti dvojímu zdanění. Přinést jim je má nový zákon o mezinárodní spolupráci při řešení daňových sporů, který ve středu schválila sněmovna. Zákon přejímá evropskou směrnici o mechanismech řešení daňových sporů v Evropské unii.

Zákon míří na spory při výkladu a provádění smluv o zamezení dvojímu zdanění mezi příslušnými úřady členských států Evropské unie, které se odehrávají formou arbitrážního řízení. Dvojí zdanění již nyní upravují specializované mezinárodní smlouvy a smlouvy o zamezení dvojímu zdanění jednoho příjmu.

Dolní komorou ve středu také prošla novela zákona o bankách. Jejich klienti tak zřejmě budou lépe informováni o případných přeměnách jejich bankovních ústavů, například pokud se banka změní na pobočku zahraniční banky. Zákon také řeší některé problémy spojené s odnímáním bankovní licence a má snížit i administrativní zátěž firem na finančním trhu. 

Obě novely nyní dostane k projednání Senát.

Méně papírování pro hasiče

Sněmovna v úvodním kole podpořila také novelu zákona o Hasičském záchranném sboru, kterou jako poslanec předložil ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Hasiči by tak nově mohli dostávat od pojišťoven úhradu nákladů nejen za zásahy u dopravních nehod, ale u všech případů souvisejících s provozem vozidel, na něž se vztahuje pojištění odpovědnosti.

Podle Hamáčka má novela významně ulevit hasičům od administrativy. Místo vyčíslování nákladů pojišťovnám se budou moci hasiči věnovat užitečnější práci, míní Hamáček.

Poslanci se věnovali i zákonu o opatřeních k zákazu chemických zbraní a schválili novelu, která ho pojmově uvede do souladu s příslušnou mezinárodní úmluvou. Úprava tak do zákona zahrnula všechny látky, které mohou být zneužitelné jako chemická zbraň. Novelu nyní dostane k projednání senát. 

Středeční jednání dolní komory ovlivnil pozitivní test náměstka pražského primátora Petra Hlubučka (STAN) na koronavirus. Předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) poslancům řekl, že jeden z pražských radních byl v úterý v sídle dolní komory a v kontaktu s některými jejími členy. Požádal proto poslance, aby všichni používali roušky, a to zejména u řečniště. Vondráček svolal kvůli záležitosti na 13:00 grémium Sněmovny. V karanténě jsou nyní dva poslanci a pražští zastupitelé, Jan Čižinský (KDU-ČSL, Praha Sobě) a Patrik Nacher (ANO), kteří byli v pondělí společně s Hlubučkem na jednání městské rady. 

Vzniká komise pro hodnocení vládní pomoci

Po polední pauze poslanci zvolili devět členů dočasné sněmovní komise, která má hodnotit účinnost vládní pomoci poskytnuté kvůli pandemii koronaviru. Každá ze sněmovních stran v ní bude mít po jednom zástupci. Sněmovna bude ještě volit předsedu komise, řada na to přijde zřejmě až na příští schůzi.

Vládní hnutí ANO bude zastupovat Jiří Mašek, za občanské demokraty, kteří debatu o zřízení komise iniciovali, v ní zasedne předseda jejich klubu Zbyněk Stanjura. Za ČSSD byl vybrán poslanec a hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek, za Piráty Mikuláš Ferjenčík, za SPD Tereza Hyťhová, za KSČM Jiří Valenta, za lidovce Stanislav Juránek, za TOP 09 Vlastimil Válek a za Starosty a nezávislé Věra Kovářová.

Podle Stanjurova dřívějšího vyjádření nemá činnost komise sloužit jako kritika, ale k vyhodnocování. Poslanci by měli dostat přesné informace, které programy jsou úspěšné, zda v nich například uspějí firmy velké, střední nebo malé.

Sněmovní komise by mohla podle představ navrhovatelů předkládat plénu svá zjištění pravidelně jednou za dva až tři měsíce.

Sněmovnu čeká boj o podobu nakládání s odpady

Poslanci k vládní předloze o pravidlech nakládání s odpadem předložili desítky úprav. Předmětem sporů bude i termín odsunu konce skládkování. Vláda chce konec skládkování odpadu odložit z původně plánovaného roku 2024 na rok 2030 spolu s razantním zvýšením poplatku za ukládání odpadu. Sněmovní hospodářský výbor doporučil skládkování ukončit o dva roky dříve, výbor pro životní prostředí podpořil vládní verzi. Ke schvalování se poslanci sejdou zřejmě až v červenci.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) poznamenal, že řada poslaneckých úprav je protichůdná. „Pro někoho je zákaz skládkování v roce 2030 příliš rychlý, pro někoho je příliš pomalý, pro někoho je poplatek příliš nízký, pro někoho je příliš vysoký, pro někoho je třídicí sleva příliš přísná, pro někoho zase příliš mírná,“ poznamenal ministr.

Brabec poukázal na to, že Česko energeticky využívá jen 12 procent odpadu, což je pod evropským průměrem. Zákon o odpadech má zvýšit recyklaci a opětovné využití komunálního odpadu až na 65 procent v roce 2035.

Poslanci navrhovali zjednodušit proces odvádění poplatku za ukládání odpadu na skládku a lepší motivaci obcí k navýšení třídění komunálních odpadů. Takzvaná třídicí sleva by se podle Pirátů a TOP 09 měla odvíjet od produkce směsného komunálního odpadu a objemného odpadu v přepočtu na obyvatele. Piráti chtějí také zrušit výjimku pro dovoz zahraničního odpadu do spaloven a kamerové monitorování skládek. Požadovali, aby kompostování bylo zahrnuto do třídění odpadu.

Proti zákazu dovozu odpadu do spaloven se postavil Ivan Adamec (ODS). Likvidace odpadů v českých spalovnách je nižší ve srovnání s okolním světem, poznamenal. Varoval také před urychlením konce skládkování. „Čas a praxe ukážou, že na to bohužel zas tak úplně připraveni nejsme,“ uvedl. Podle poslance ANO Jana Schillara jsou navrhované roky 2028 i 2030 kompromisem. Schillar doporučil zlepšit výběr poplatku za netříděný odpad. Vláda chce zvýšit poplatek za ukládání odpadu z 500 korun na 1850 korun za tunu.

Novela má zavést motivační nástroje pro obce, které budou plnit průběžné požadavky na míru třídění komunálních odpadů. Pokud budou schopny vytřídit postupně až 75 procent svého komunálního odpadu, budou za zbytek odpadu, který by případně ukládaly na skládku, platit nižší částky – do roku 2025 až 500 korun, později, v roce 2029, až 800 korun.

V současném systému mohou obce účtovat paušálně za černé popelnice maximálně tisíc Kč za rok, nový maximální poplatek by se zvýšil o 200 Kč na 1200 Kč. Průměrné výdaje obcí v roce 2017 na nakládání s odpady činily asi 980 Kč na občana a rok. V Praze a Ústeckém kraji dosahovaly 1200 Kč za občana a rok. Zákon nově navrhuje, aby obce nabízely občanům i jiné způsoby třídění, například systém zvaný PAYT. Svoz by se účtoval podle množství odpadu, podle jeho hmotnosti nebo objemu nebo jejich kombinace.

Sněmovna se také zabývala pravidly pro odběr a využití výrobků s ukončenou životností, která se týkají elektrozařízení, baterií nebo pneumatik, návrh posunula ke schvalování. Poslanci předložili dvě desítky úprav, které se týkají například provozu sběrných míst. Ke schvalování se sněmovna sejde pravděpodobně až na příští schůzi.

K novinkám zákona patří zavedení principů takzvané ekomodulace. Znamenají, že výrobky by byly zatíženy recyklačním příspěvkem podle míry svého dopadu na životní prostředí. Cílem je ekonomicky zvýhodnit výrobky, jejichž používání či likvidace představují menší ekologickou zátěž.