Pětina českých dětí je zdravotně negramotná, tvrdí studie. Chybí jim pohyb i spánek

Pětina českých dětí mezi 13 a 15 lety je takzvaně zdravotně negramotná. Neorientují se v pokynech lékařů nebo nedokážou vyhodnotit informace o zdraví, které dostanou. Často také netuší, co dělat, aby jejich chování neohrožovalo zdraví jejich nebo lidí okolo. Vyplývá to ze studie HBSC o zdravotním stylu školáků, které se zúčastnilo devět tisíc školáků z 230 škol ze všech krajů Česka. Sběr dat se uskutečnil v roce 2018.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK/KEYSTONE Autor: Martin Ruetschi

„Tyto děti vykazují nižší úroveň pohybové aktivity, mají například nižší konzumaci ovoce, zeleniny. Taky neplní spánková doporučení, jsou nervóznější nebo mají vyšší úroveň depresí,“ popisuje hlavní řešitel studie z Univerzity Palackého v Olomouci Michal Kalman.

Dívky jsou na tom podle badatele o něco lépe – zatímco mezi chlapci v dané věkové kategorii je zdravotně negramotných dvacet procent, dívek šestnáct. „Nicméně chlapci jsou o něco kritičtější, trochu lépe dokáží porovnávat informace z různých zdrojů. Na druhou stranu dívky jsou jistější v dodržování pokynů zdravotnického personálu,“ rozvádí Kalman a upozorňuje, že značnou roli pro zdravotní gramotnost hraje socioekonomické zázemí dítěte.

„Není rozdíl mezi vesnicemi a městy, ale jsou poměrně větší mezikrajské rozdíly. Například sever Čech, zejména Ústecký a Liberecký kraj, vykazuje nižší míru zdravotní gramotnosti, naopak nejlépe vychází Praha, Kraj Vysočina a Zlínský kraj,“ doplňuje vědec z Univerzity Palackého.

Čím zběhlejší, tím lépe se děti cítí

„U českých dětí s nízkou úrovní zdravotní gramotnosti je až dvojnásobně vyšší šance, že se opakovaně opijí nebo budou experimentovat s marihuanou. Riziko, že se z nich stanou pravidelní kuřáci, je dokonce téměř trojnásobné,“ vysvětluje studie konkrétní dopady této gramotnosti.

„Platí, že čím víc jsou mladí lidé ve všech aspektech zdravého životního stylu zběhlejší, tím lépe se skutečně cítí,“ uvedli autoři studie. Školáci s nižším hodnocením zdravotní gramotnosti vykazují prakticky ve všech porovnávaných kritériích výrazně horší výsledky. Častěji mohou mít například psychosomatické obtíže, je u nich vyšší riziko depresí nebo mají nižší celkovou životní spokojenost.

„Děti s nižší úrovní zdravotní gramotnosti jsou na chvostu statistik také v dalších aspektech životního stylu. Markantní je vztah mezi nízkou gramotností a stravovacími návyky,“ zjistili vědci. Děti z této skupiny jedí málo ovoce a zeleniny, často vynechávají snídáni a více pijí například energetické nápoje. Jsou rovněž méně pohybově aktivní a více trpí nedostatkem spánku.

Do studie HBSC je zapojeno 48 států světa, v Česku experti testují zdravotní gramotnost pravidelně každé čtyři roky od roku 1994. Celkem už posbírali data od padesáti tisíc respondentů.