Výbor europarlamentu vyzval Komisi k zastavení plateb Agrofertu a nulové toleranci

Kontrolní výbor Evropského parlamentu vyzval české úřady k lepší kontrole případného střetu zájmů, ve kterém podle Bruselu je premiér Andrej Babiš (ANO) ve vztahu k Agrofertu, a k nulové toleranci. Poslanci se obrátili i na samotného Babiše, který by měl podle nich buď rezignovat, nebo se od Agrofertu lépe odstřihnout. Evropská komise by pak měla podle výboru zastavit platby pro Agrofert. Europoslanci se zabývali zprávou z únorové návštěvy skupiny europoslanců v Česku. Proti její činnosti se premiér ostře ohradil, poslankyni Moniku Hohlmeierovou, která skupinu vedla, označil za „totálně pomatenou“.

Členové výboru Evropského parlamentu se spojili videokonferencí, podle jeho člena a také člena skupiny europoslanců Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) je výsledkem „dvanáct jasných doporučení k Evropské komisi, ale i členským státům, i k České republice“. Doporučení jsou nezávazná.

Europoslanci vyzvali české úřady, aby se údajným střetem zájmů Andreje Babiše zabývaly, a jeho samotného, aby odstoupil nebo přestal přes firmy spojené s holdingem Agrofert inkasovat peníze z unijního rozpočtu, pokud se střet zájmů skutečně prokáže. O tom jsou členové výboru na základě zprávy kontrolní komise přesvědčeni.

„V České republice je stále největším příjemcem dotací z EU premiér a to je situace, kterou musíme vyřešit co nejrychleji,“ je přesvědčen německý europoslanec Daniel Freund z frakce zelených. „Jediný způsob, jakým se vyhnout střetu zájmů, je buď to, že nebude premiérem, nebo se zbaví holdingu. Holding je s ním očividně propojen a on má možnost jej ovlivňovat,“ dodal Tomáš Zdechovský.

Podle europoslanců ze závěrů mise vyplývá, že české úřady střety zájmů neumějí kontrolovat a že záleží především na čestném prohlášení dotčeného politika. Zpráva proto vyzvala úřady v Česku, aby co nejdříve odstranily nedostatky v „odhalování, prevenci a odstraňování střetu zájmů“.

Vzkaz Komisi

Poslanci také vyzvali Evroskou komisi, aby dokončila auditní zprávu, o jejímž konečném znění se zatím dohaduje Brusel s Prahou. Její text nebyl zatím oficiálně zveřejněn, z informací, která dosud zveřejnila média, ale vyplývá, že auditoři jsou přesvědčeni o tom, že střet zájmů u Babiše existuje – že má na Agrofert, který je vložen do svěřenských fondů, stále vliv. 

Český premiér to odmítá a ostře se ohrazoval i proti práci kontrolní komise Evropského parlamentu. Její české členy – Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) a Mikuláše Peksu (Piráti) – označil zprvu za „vlastizrádce“, zač se později omluvil. Trvá však na svém hodnocení předsedkyně komise Moniky Hohlmeierové, kterou považuje za pomatenou, domnívá se, že urazila české zemědělce a že problematice dotací nerozumí.

Evropský parlament dostal návrh usnesení odsuzující výroky českého premiéra, kvůli opatřením proti šíření koronaviru o něm však nehlasoval. Změnit by se to mohlo až v červnu. K nynějšímu jednání kontrolního výboru se Babiš již vyjádřit nechtěl, pouze ujistil, že žádný střet zájmů nemá a že vyhověl novelizované podobě českého zákona o střetu zájmů. „A dál to nechci komentovat, protože se bojím, že bych se musel následně omlouvat za ten komentář,“ uvedl.

Na závěry kontrolní mise reagoval také mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka, který je označil za „skandální zásah do probíhajícího auditního řízení“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
včeraAktualizovánopřed 28 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 3 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 3 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...