Podle Babiše je ve hře další žádost o prodloužení nouzového stavu

Z nemoci covid-19 se v Česku vyléčila už víc než polovina nakažených. Od rána přibylo vyléčených 183 na 3999, nakažených 37 na 7878. Úmrtí je 254. Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) připustil, že vláda možná bude znovu žádat o prodloužení nouzového stavu. Poslanci jednali o koronavirových zákonech, schválili prodloužení vyplácení příspěvků pro živnostníky. Do sněmovny přinesli vládě petici pendleři, ve které se staví proti systému testování na hranicích. Všeobecnou fakultní nemocnici v Praze opustil první pacient léčený experimentálním lékem remdesivir.

Zdravotní klauni bavili pražské seniory z hydraulické plošiny
Zdroj: ČTK Autor: Kateřina Šulová

 

Počet lidí, kteří se vyléčili z nemoci covid-19 už přesáhl polovinu všech nakažených. V úterý večer podle ministerstva zdravotnictvích překonalo nákazu novým koronavirem téměř 4 tisíce pacientů, celkem se infikovalo 7878 lidí.

Od pondělní půlnoci počet případů zatím o 59. Je to víc než v pondělí za celý den, kdy bylo nových případů 38, ale ve čtvrtek v posledním pracovním dni před prodlouženým víkendem jich bylo 103. Lidí s potvrzenou nákazou je aktuálně 3625, o 304 z nich aktuálně pečují lékaři v nemocnicích.

Počet úmrtí se od úterního rána zvýšil o dva na 254. Nejvíc obětí evidují hygienici v Praze, kde zemřelo 87 lidí. V Moravskoslezském kraji bylo 34 úmrtí, v Karlovarském 24 a ve Středočeském 22. Naopak v šesti krajích zůstává počet obětí pod deseti, nejlépe je na tom Zlínský kraj s jedním úmrtím.

V Praze je rovněž nejvyšší počet potvrzených případů nákazy. Více než tisíc nakažených hlásí také Moravskoslezský kraj. Při zohlednění počtu obyvatel je situace nejhorší v Karlovarském kraji, kde přibylo za 24 hodin 23 nakažených, což je téměř 30 procent ze všech nově infikovaných v Česku.

Nákaza se v kraji nejrychleji šíří na Chebsku, odkud jsou dvě třetiny nemocných covidem-19. Nákaza se rozšířila i v chebské nemocnici při akutní resuscitaci pacientky na chirurgickém oddělení. Část zaměstnanců i jejich rodiny proto čeká testování, nenakažené pacienty převezou jinam. Naopak nejméně pandemie postihla Jihočeský kraj s 27 nakaženými na 100 tisíc obyvatel.

Dva tisíce dobrovolníků testují po odběru krve z žíly laboranti v Jihočeském kraji. Hygienici tak chtějí zjistit, jaká část z nich onemocnění prodělala třeba i bez příznaků. Asi polovina z nich má rizikovou profesi bývá tak k nákaze blíž než ostatní, jsou mezi nimi i řidiči autobusů nebo záchranáři. Podobná studie vzniká i v Moravskoslezském kraji, kde pomocí rychlotestů vyšetří pět tisíc lidí.

Nemocnici opustil první pacient léčený remdesivirem

Pražského taxikáře, který byl ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze léčen experimentálním lékem remdesivir, propustili odpoledne do domácího léčení. Muž byl hospitalizován s vážným průběhem nemoci od 10. března a remdesivir mu byl, jako prvnímu pacientovi v Česku, podáván nitrožilně po dobu deseti dnů na přelomu března a dubna. Minulý týden podstoupil test negativity na covid-19 a byl přeložen na standardní lůžkové oddělení.

„Těším se samozřejmě na svoji rodinu, ženu, děti, a že budu konečně doma,“ řekl na tiskové konferenci. „Musím denně cvičit a dostat se zase do formy a získat svalovou hmotu, o kterou jsem přišel,“ dodal. Podle docenta Martina Balíka, který mu poprvé experimentální lék podal, se s odhlédnutím od aplikace remdesiviru jednalo o poměrně rutinní postup léčby. Podobně na mimotělním oběhu se podle něj ve Všeobecné fakultní nemocnici léčí za rok desítky pacientů.

V nemocnici se v současnosti léčí deset lidí s koronavirovou nákazou, jednomu lékaři podávají remdesivir. Probíhá také léčba favipiravirem, který by měly v tuzemsku dostat celkem stovky nakažených. Kromě remdesiviru se v Česku podávají také léky na HIV, chřipku nebo antimalarika. Žádný z léků na covid-19 není oficiálně schválený, u všech jde o experimentální léčbu.

Video První pacient léčený remdesivirem propuštěn
video

První pacient léčený remdesivirem propuštěn

Zdroj: ČT24

Vojtěch přišel s novou verzí návrhu pro posílení pravomocí ministra zdravotnictví

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v úterý přišel s novým návrhem zákona, který by na omezenou dobu posílil jeho pravomoci, rozhodnutí ministra by pak musela potvrdit celá vláda. Se změnami přišel poté, co na pondělním jednání vlády neuspěl s původním návrhem.

„Jsme v koaliční vládě a vlastně náš partner by mohl mít pocit, že ministr si rozhodne. Proto říkám, ano, kdyby dělal nějaké opatření, nech to předloží vládě a vláda bude schvalovat, tudíž i koaliční partner,“ řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Část opozice je ochotná o přepracovaném návrhu ministra zdravotnictví jednat.

Sociální demokraté zároveň v pondělí navrhli změnu ústavního zákona o bezpečnosti země. Už teď je ale jasné, že změnu ústavy vláda do konce trvání nouzového stavu prosadit nestihne. Pokud by kabinet obě komory parlamentu přesvědčil, změny by mohly platit na podzim.

Ministerstvo zdravotnictví navíc připraví zákon pro boj s koronavirem, který bude mít dočasnou účinnost. Ministr zdravotnictví to uvedl na Twitteru, mimořádná opatření podle něj bude schvalovat vláda. Kabinet tak nadále hledá způsob, jakým zajistit platnost opatření i po konci nouzového stavu, který Sněmovna schválila do 17. května.

Podle ministra vnitra a místopředsedy vlády Jana Hamáčka (ČSSD) je dočasný zákon pro boj s koronavirem lepší cesta než posílení pravomocí jednoho ministerstva bez kontroly, uvedl v České televizi.

Babiš: Možná budeme znovu žádat o prodloužení nouzového stavu

Pokud se vládě nepodaří prosadit větší pravomoce pro vládu a ministerstvo zdravotnictví, bude podle Andreje Babiše možná znovu požadovat prodloužení nouzového stavu, aby místo  17. května skončil až 25. května. Mělo by tak jít o cestu k dalšímu přijímání opatření v boji proti epidemii.

„Předpokládám, že to schválíme ve čtvrtek a potom ve sněmovně budeme se domlouvat, jestli na to najdeme podporu. A samozřejmě, pokud tu podporu nenajdeme, tak ještě se může stát, že požádáme o prodloužení nouzového stavu,“ uvedl Babiš v rozhovoru pro Českou televizi. 

Příspěvek pro živnostníky se bude vyplácet i po dubnu

Tématem koronaviru se v úterý zabývá rovněž sněmovna. Poslanci v úterý rozhodli o vyplácení příspěvků drobným podnikatelům, které zavedl stát kvůli epidemii, i po 30. dubnu. Sněmovnou naopak neprošel senátní návrh na rozšíření okruhu příjemců a zvýšení příspěvku z 500 korun za den na 700 v květnu a 900 v červnu.

Na program by se mohly dostat i další protikoronavirové zákony. Zrychleně by mohli poslanci schvalovat například zmírnění dopadů vládních opatření na sport nebo možnost dávat poukazy místo okamžitého vracení peněz za zrušené kulturní akce.

Pendleři přinesli vládě petici

Zástupci pendlerů přinesli před úřad vlády petici s 1056 podpisy.  Nelíbí se jim, že pokud chtějí denně přejíždět hranice mezi domovem a zaměstnáním, musejí si povinně platit testy na koronavirus metodou PCR. Z úřadu si ovšem nikdo petici nepřevzal, organizátoři protestu ji proto předali přítomným zástupcům senátorů a poslanců z řad opozice, kteří ji v úterý dají zástupcům vlády.

Po několikatýdenním omezení cest kvůli šíření koronaviru pendlerům vláda v minulém týdnu dovolila opět cestovat do sousedních zemí. Původně nařídila povinné testování jednou za dva týdny, minulý čtvrtek čas mezi dvěma povinnými testy zvýšila na jeden měsíc.

„Jde o diskriminaci pendlerů vůči ostatním občanům. Jiní lidé, kteří se pohybují uvnitř republiky, ať už s vyšším či nižším výskytem nákazy covid-19, tak se žádným takovým potvrzením prokazovat nemusí. Test si navíc musíme platit ze svých prostředků, což už považujeme za naprostý vrchol nesmyslnosti těch opatření,“ prohlásil hlavní organizátor akce Jan Průha ze sdružení Pendleři bez hranic. Podle něj jsou navíc podmínky testů nelogické. „Mezi dvěma testy může člověk tu nemoc chytit, prodělat, uzdravit se a opět mít druhý negativní test a to vše během těch 30 dnů,“ podotkl. Vláda podle Průhy hází pendlerům klacky pod nohy.

Opatření týkající se přeshraničních pracovníků posoudí Ústavní soud

Opatření ohledně pendlerů do konce týdne u Ústavního soudu také napadnou senátoři. „Ústavní soud by měl posoudit, zda je současný režim na hranicích v pořádku a jestli je hrazené testování jednou měsíčně dostatečně zdůvodněné i s ohledem na situaci v okolních zemích. Dále by měl říci, jestli nejsou opatření diskriminační nebo nejsou v rozporu s evropskými pravidly,“ uvedl senátor Miroslav Balatka (za STAN), který se problémům pendlerů dlouhodobě věnuje.

Podporu dalších senátorů pro návrh k Ústavnímu soudu má Balatka zajištěnu vzhledem k tomu, že chtěl minulý týden napadnout už předchozí vládní opatření, podle něhož pendleři museli dodat test na koronavirus každé dva týdny.

Pod původní stížností bylo podle Balatky podepsáno 13 senátorů, které musí obeslat znovu. Pro návrh na zrušení vládního opatření potřebuje nejméně deset podpisů. „Snad stihneme ústavní stížnost podat, než vláda svá opatření zase změní,“ uvedl Balatka.

Plán vývoje vakcíny v ČR budí podezření, uvedli členové Učené společnosti

Plán na vývoj vakcíny proti novému koronaviru za desítky milionů korun v České republice budí podezření ohledně zkušeností a kompetentnosti jeho iniciátorů, uvedlo sedm předních členů Učené společnosti ČR v otevřeném dopise ministru zdravotnictví. Radí podpořit vývoj vakcíny a léků proti koronaviru, ke kterému v pondělí zorganizovala dárcovskou konferenci Evropská komise. Dopis zveřejnili i na Facebooku.

Zpráva o rozhodnutí investovat do vývoje české vakcíny proti koronaviru poněkud zaskočila odbornou veřejnost z virologie a imunologie infekčních onemocnění, píše se v dopise podepsaném předsedkyní Učené společnosti Blankou Říhovou i prvním místopředsedou Pavlem Jungwirthem. Zpráva podle dokumentu působila velmi nevěrohodně a do určité míry poškodila úctyhodnou minulost vývoje a výroby vakcín proti závažným infekčním onemocněním člověka v bývalém Československu.

„Koncept projektu na vývoj inaktivované vakcíny proti koronaviru za několik desítek milionů korun zcela zlehčuje závažnost celé problematiky a vyvolává podezření, že u jeho zrodu stáli lidé bez kompetentních znalostí a potřebných zkušeností nejenom z oblasti výzkumu a výroby vakcín, velmi pravděpodobně však též z oblasti mechanismů imunitní odpovědi u virových infekcí,“ napsali signatáři dopisu. Jinak si nedovedou vysvětlit naivitu, s jakou byl projekt představen, dodali.

V dnešním světě podle nich nelze spoléhat na omezené lokální zkušenosti a navrhovat řešení podobně složité problematiky za „směšně malé“ peníze. „Česká republika by se měla zapojit efektivně do evropské kampaně na přípravu účinné vakcíny,“ radí. 

Podle pondělního oznámení začaly vakcínu společně vyvíjet Státní zdravotní ústav, Ústav hematologie a krevní transfuze a Institut klinické a experimentální medicíny. Vývoj je zatím v první, laboratorní fázi. Šéfka výzkumného týmu, poslankyně za ANO a přednostka oddělení preventivní kardiologie IKEM Věra Adámková uvedla, že vývoj bude trvat měsíce a stát nižší desítky milionů korun.

Za výhrůžky náměstku Prymulovi udělil soud pokutu

Litoměřický soud se zabýval případem třiapadesátiletého muže, který vyhrožoval náměstku ministra zdravotnictví Romanu Prymulovi. Poslal mu 35 e-mailů, ve kterých podle vyšetřovatelů epidemiologovi například napsal, že pokud vyhlásí zákaz vycházení, nic dalšího už ve svém životě neudělá.

Soud ho uznal vinným z trestného činu vyhrožování s cílem působit na orgán veřejné moci a uložil mu pokutu 50 tisíc korun, uvedl server iDnes.cz. Případ řešila Národní centrála proti organizovanému zločinu, dozorující žalobkyně Kateřina Doušová už dříve uvedla, že se muž k jednání přiznal. Proti verdiktu se ale může podat odpor, není totiž pravomocný.

Zeman se zúčastnil mše k výročí konce války, připomněla i oběti covidu-19

Ve svatovítské katedrále na Pražském hradě se v úterý od 18 hodin uskutečnila slavnostní mše k 75. výročí konce druhé světové války. Liturgie za mír vzpomněla také oběti covidu-19. Mše se zúčastnilo několik desítek pozvaných hostů včetně prezidenta Miloše Zemana a české generality. Pro veřejnost byla uzavřena, lidé ji mohli sledovat v přímém přenosu České televize.

Konání bohoslužeb zatím stále podléhá restrikcím vlády zavedeným kvůli šíření koronaviru. Minulý týden kabinet rozhodl, že od 11. května se bude moci na jednom místě setkat sto lidí najednou, což se týká i bohoslužeb. Úterní mše ale dostala výjimku a mohlo jí tak být přítomno 60 lidí, tedy pozvaných hostů a zástupců církve.

Pražské arcibiskupství plánovalo velkolepou bohoslužbu za účasti velvyslanců z více než 40 zemí, veteránů druhé světové války či třeba vnuků legendárních generálů George Pattona a Charlese de Gaulla. Kvůli pandemii se ale mohla zúčastnit jen část z nich. Mezi šedesátkou hostů nechyběli přímí účastníci druhé světové války – veterán vzdušných sil na západě, pilot RAF Emil Boček či veterán pozemních sil na východě Miloslav Masopust. Zúčastnil se i náčelník Generálního štábu Armády ČR generál Aleš Opata. První čtení bylo svěřeno armádě, četl kaplan Hradní stráže Jan Kupka.

Jako poděkování a povzbuzení lékařům byla během mše v presbytáři katedrály vystavena lebka svatého Lukáše, který je patronem lékařů. Na zákeřnou chorobu upozornily i symbolické obětní dary, které v podobě ochranného štítu, filtru FFP3 a ochranného obleku přinesli zástupci Nemocnice Na Bulovce, na níž ležela velká tíže boje s nemocí covid-19.

Oslavy 75 let od konce války výrazně poznamená pandemie koronaviru. Prezident Zeman posune tradiční květnové jmenování generálů, možná až na říjen. Výročí si chce připomenout na Vítkově. V omezené podobě si Český rozhlas připomene i Pražské povstání a boje o budovu Československého rozhlasu. 

Miloš Zeman na bohoslužbě k 75. výročí konce druhé světové války
Zdroj: ČTK
Autor: Jiří Ovčáček