Československo za sebou nemělo ani půl roku demokracie, když zemi navštívil papež Jan Pavel II. Oblíbená hlava katolické církve se pozdravila s prezidentem Václavem Havlem a odsloužila mši na pražské Letné, které se zúčastnily tisíce věřících. Od návštěvy, která se odehrála 21. a 22. dubna 1990, uplynulo třicet let.
„Nevím, zda vím, co je to zázrak. Přesto se odvažuji říct, že jsem v tomto okamžiku účastníkem zázraku: Člověk, který byl ještě před šesti měsíci zatýkán jako nepřítel svého státu, vítá dnes jako jeho prezident prvního papeže v dějinách katolické církve, který stanul na půdě, kde tento stát leží,“ shrnul výjimečnost papežovy návštěvy prezident Václav Havel.
Jan Pavel II. tehdy zavítal do země, v níž byla církev po čtyřicet let jednou z nejperzekvovanějších ve východní Evropě. Jeho příjezd se tak stal symbolem změn, kterými region v oblasti náboženských svobod a vztahu mezi církvemi a státem procházel.
„Vítám Vás, Svatý otče, mezi námi hříšníky,“ pronesl Havel.
Papež nejprve políbil československou půdu. „Tento polibek papeže byl polibkem bratrství, pokoje a usmíření. Kéž pomůže zhojit jizvy minulosti a odstranit dávné stíny nedůvěry, které kdy v minulosti ležely mezi Čechami a Římem,“ řekl Jan Pavel II.
Poté zamířil do chrámu sv. Víta, kde se setkal s církevními představiteli i tělesně postiženými. Jeho mše na pražské Letné, během níž pronesl kázání v češtině, se zúčastnily tisíce věřících. Papež se na ní mimo jiné omluvil za neadekvátní hodnocení Jana Husa jako kacíře.
Jan Pavel II. plánoval návštěvu Československa ještě před rokem 1989
Návštěvu věřícím Jan Pavel II. sliboval již v roce 1979, kdy pobýval ve svém rodném Polsku. Tehdy to ale nebylo možné: komunistický režim papež přirovnal k náhrobnímu kamenu, který hermeticky uzavíral přístup k církvi v Čechách i na Slovensku. Papež usiloval rovněž o návštěvu Československa v roce 1985 na jedenáctisté výročí smrti svatého Metoděje. K tehdejšímu pozvání kardinála Františka Tomáška se ale nepřipojil prezident Gustáv Husák.
Už v listopadu 1989 papež ve Vatikánu svatořečil českou princeznu Anežku. Ani tehdy mu nebylo umožněno do země, odkud pocházela, přijet. Místo toho vyjelo z Československa do Vatikánu na deset tisíc poutníků. Pětadvacet let poté byl svatořečen i Jan Pavel II.
Až po 11 letech od prvního záměru navštívit Československo mohl Jan Pavel II. svůj slib splnit a přijet do druhé exkomunistické země východního bloku. Svůj dík chtěl vyjádřit také českému primasi kardinálovi Františku Tomáškovi za jeho činnost v totalitě.
Čtyři návštěvy Karola Wojtyly
Jan Pavel II. se vrátil do už samostatného Česka v květnu 1995, a to kvůli kanonizaci dvou světců – Jana Sarkandra a Zdislavy z Lemberka. Proti jejich svatořečení tehdy protestovali čeští evangelíci. Papež se setkal s představiteli nekatolických církví, které vyzval k posílení křesťanské jednoty. Jménem všech katolíků také poprosil za odpuštění křivd spáchaných na nekatolících. Prohlásil také, že katolická církev odpouští všechno zlé, co vytrpěli katolíci.
Při příležitosti výročí tisíce let od smrti svatého Vojtěcha přicestoval Svatý otec v dubnu 1997 do Česka potřetí. Vyzval k dialogu státu s církví o způsobu restituce zkonfiskovaného majetku. Kromě Prahy zajel také do Hradce Králové, kde se na mši setkal s katolickou mládeží.
Do Československa ale přijel – ještě jako krakovský arcibiskup Karol Wojtyla – už v roce 1973. Tehdy se zúčastnil pohřbu kardinála Štěpána Trochty v Litoměřicích.
Nástupce Jana Pavla II., papež Benedikt XVI., navštívil Českou republiku v září 2009.
