Po 455 letech první neitalský papež. Jan Pavel II. prolomil mnohá tabu, čelil ale i kritice za konzervativní postoje

Uběhlo patnáct let od smrti papeže Jana Pavla II., který během více než čtvrtstoletí pontifikátu ovlivňoval nejen katolickou církev. Svět ho znal jako obhájce práv slabých a utiskovaných. Pro věřící byl papež milujícím otcem, pro své rodné Polsko v dobách komunismu nehynoucí nadějí. Ostré kontroverze ale vyvolávaly jeho silně konzervativní názory na homosexualitu, eutanazii, antikoncepci, potraty či boj proti nemoci AIDS.

O výjimečné historické roli Jana Pavla II. vypovídá hned několik skutečností. V říjnu 1978 se například stal po 455 letech prvním neitalským papežem. Byl také nejdéle úřadující hlavou katolické církve 20. století a třetím nejdéle sloužícím papežem všech dob.

Za svůj pontifikát vykonal celkem 104 zahraničních návštěv. Mimo jiné osmkrát poctil oficiální návštěvou své rodné Polsko. Českou republiku navštívil v 90. letech minulého století třikrát.

Zájem o prvního slovanského papeže neutichl ani po jeho smrti, například jeho pohřbu se zúčastnilo na dvě stě hlav států bez rozdílu vyznání i politické příslušnosti. Po 87 dnech od úmrtí začal proces blahořečení, kterého se Jan Pavel II. dočkal v květnu 2011. 

Za svatého pak byl prohlášen v dubnu 2014. Církev přičítá Janu Pavlu II. dvě zázračná uzdravení – francouzské jeptišky trpící Parkinsonovou chorobou a ženy, která se vyléčila v den jeho beatifikace.

Za války ilegální studia i záchrana Židů

Budoucí hlava katolické církve se narodila 18. května 1920 jako Karol Wojtyla ve Wadowicích do vojenské rodiny nedaleko Krakova. Matka mu zemřela, když mu bylo osm let. Studia filozofické fakulty Jagellonské univerzity v Krakově musel přerušit a za druhé světové války se podílel na záchraně Židů. V roce 1942 začal studovat ilegálně teologii a filozofii, univerzitu přitom absolvoval v roce 1946, kdy byl také vysvěcen na kněze.

Jeho cesta do čela katolické církve začala v roce 1963, tehdy se stal krakovským arcibiskupem. O čtyři roky později byl jmenován kardinálem. Celkově 264. papežem se stal v říjnu 1978. Zvolení muže, který měl zkušenosti s nacismem i komunismem, uvítaly desítky milionů věřících v komunistických zemích téměř jako zázrak.

obrázek
Zdroj: ČT24

Papež, který přijal jméno Jan Pavel II., již od počátku stavěl do čela zahraničněpolitické agendy otázku dodržování lidských práv. Díky otevřenosti a srdečnosti si ihned získal obrovskou popularitu. Vedle toho například zakázal kolaborantská kněžská sdružení, včetně československého Pacem in terris. V prosinci 1989 přijal ve Vatikánu Michaila Gorbačova.

A prolomil i další tabu – jako první papež veřejně uznal historickou diskriminaci židovského obyvatelstva křesťany, v dubnu 1986 se pomodlil společně s rabínem v hlavní římské synagoze. Během poutní cesty po Svaté zemi v roce 2000 vyjádřil politování nad holocaustem a antisemitismem a o rok později v Sýrii bezprecedentně navštívil mešitu.

V roce 1999 také vyjádřil lítost nad „krutou smrtí“ Jana Husa a poprosil jménem všech katolíků za odpuštění křivd spáchaných v dějinách českého národa na nekatolících.

Papež Jan Pavel II. a dalajláma
Zdroj: ČT24/ČTK/ANSA

Na druhou stranu ale Jan Pavel II. proslul také nekompromisními teologickými i politickými postoji, na kterých odmítal cokoli měnit.

K hodnotám, které hlásal, patřila například jednota a nezrušitelnost manželství. Kritiku zejména z řad liberálů také vyvolávalo jeho odmítání homosexuality nebo antikoncepce.

Atentátníkovi odpustil a zažádal o jeho milost

Během 27 let v papežském křesle čelil Jan Pavel II. i několika útokům. V květnu 1981 ho turecký terorista Mehmet Ali Agca zasáhl několika výstřely do břicha a do ramene. Papež přežil a útočníkovi odpustil. V červnu 2000 pak italský prezident Carlo Ciampi udělil Agcovi na papežovu žádost milost.

Druhému vážnému pokusu o atentát unikl Jan Pavel II. v květnu 1982, kdy se jej pokusil ultrakonzervativní kněz napadnout bajonetem v portugalském poutním místě Fátima.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Celní válka může poškodit aerolinie

Celní válka mezi USA a zbytkem světa může poškodit i aerolinky. Obává se toho Světová asociace leteckých dopravců. Nákladní doprava přitom dosud rostla, jen v lednu přepravily aerolinie o tři procenta víc zboží než před rokem.
před 2 mminutami

Trump řekl, že v úterý bude mluvit s Putinem

Americký prezident Donald Trump uvedl, že bude v úterý mluvit s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Informují o tom agentury Reuters a AP.
před 28 mminutami

Policie zadržela deset lidí kvůli požáru v Severní Makedonii

Policie zadržela deset lidí kvůli víkendovému požáru nočního klubu v Severní Makedonii, v důsledku kterého zahynulo nejméně 59 lidí a dalších 155 lidí utrpělo zranění. Informuje o tom v pondělí server BBC.
před 37 mminutami

Příměří by na Ukrajině mohlo střežit přes deset tisíc vojáků, uvádí britský list

Takzvaná koalice ochotných plánuje vyslání více než 10 tisíc vojáků na Ukrajinu na mírovou misi, uvedl v neděli britský list The Sunday Times s odvoláním na britské vládní a armádní zdroje. Jednotky, pravděpodobně převážně z Británie a Francie, mají představovat odstrašující sílu bránící ruskému útoku po případném uzavření příměří. Podle listu to zaznělo při sobotním virtuálním summitu. Rusko odmítlo, aby byly na Ukrajině po ukončení války rozmístěny jakékoliv zahraniční vojenské jednotky, nejen ze zemí NATO.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Američané udeřili proti hútíům v Jemenu

Americký prezident Donald Trump nařídil zásah proti hútíům v reakci na útoky těchto šíitských povstalců na lodní dopravu v regionu. Zároveň varoval Írán, který je jejich spojencem, aby s jejich podporou okamžitě skončil. Reuters s odkazem na úřady spravované povstalci píše, že v důsledku vzdušných úderů na pozice hútíů zemřelo 31 lidí. Teherán citovaný agenturou AFP americké údery odsoudil jako porušení mezinárodního práva. Hútíové tvrdí, že v odpovědi napadli americkou letadlovou loď a další plavidla.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Soud v USA zablokoval deportace opírající se o zákon z osmnáctého století

Americký federální soud dočasně zablokoval administrativě prezidenta Donalda Trumpa realizovat deportace opírající se o zákon z osmnáctého století. Na zmíněný zákon Trump odkázal v rámci tažení proti zločinecké organizaci Tren de Aragua. Tu podle něj využívá vláda venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura pro destabilizaci USA. Kvůli alianci mezi vládou a zločineckou organizací se podle Trumpa z Venezuely stal hybridní kriminální stát.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

„Ztráta tolika mladých životů je nenapravitelná.“ Požár klubu v Severní Makedonii má desítky obětí

Při požáru nočního klubu ve městě Kočani v Severní Makedonii zahynulo 59 lidí a 155 dalších utrpělo zranění. Úřady zatkly několik lidí, uvedl ministr vnitra Panče Toškovski. Vláda vyhlásila sedmidenní státní smutek. Podle prvních zpráv oheň zažehly jiskry z pyrotechniky. Kočani leží přibližně sto kilometrů východně od metropole Skopje. České ministerstvo zahraničí nemá informace, že by mezi oběťmi byli občané České republiky.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Odpor k vládě prostupuje napříč srbskou společností

Srbský prezident Aleksandar Vučić po sobotním masivním protestu v Bělehradě bez bližších detailů slíbil změny. Pamětníci popisují demonstraci jako největší od pádu Slobodana Miloševiče před čtvrt stoletím. Protesty spuštěné vysokoškolskými studenty mají podporu napříč celou společností. Volají po vládě práva a odpovědnosti veřejných činitelů. Pomyslnou rozbuškou se stalo neštěstí na nádraží v Novém Sadu.
před 10 hhodinami
Načítání...