Po 455 letech první neitalský papež. Jan Pavel II. prolomil mnohá tabu, čelil ale i kritice za konzervativní postoje

Uběhlo patnáct let od smrti papeže Jana Pavla II., který během více než čtvrtstoletí pontifikátu ovlivňoval nejen katolickou církev. Svět ho znal jako obhájce práv slabých a utiskovaných. Pro věřící byl papež milujícím otcem, pro své rodné Polsko v dobách komunismu nehynoucí nadějí. Ostré kontroverze ale vyvolávaly jeho silně konzervativní názory na homosexualitu, eutanazii, antikoncepci, potraty či boj proti nemoci AIDS.

O výjimečné historické roli Jana Pavla II. vypovídá hned několik skutečností. V říjnu 1978 se například stal po 455 letech prvním neitalským papežem. Byl také nejdéle úřadující hlavou katolické církve 20. století a třetím nejdéle sloužícím papežem všech dob.

Za svůj pontifikát vykonal celkem 104 zahraničních návštěv. Mimo jiné osmkrát poctil oficiální návštěvou své rodné Polsko. Českou republiku navštívil v 90. letech minulého století třikrát.

Zájem o prvního slovanského papeže neutichl ani po jeho smrti, například jeho pohřbu se zúčastnilo na dvě stě hlav států bez rozdílu vyznání i politické příslušnosti. Po 87 dnech od úmrtí začal proces blahořečení, kterého se Jan Pavel II. dočkal v květnu 2011. 

Za svatého pak byl prohlášen v dubnu 2014. Církev přičítá Janu Pavlu II. dvě zázračná uzdravení – francouzské jeptišky trpící Parkinsonovou chorobou a ženy, která se vyléčila v den jeho beatifikace.

Za války ilegální studia i záchrana Židů

Budoucí hlava katolické církve se narodila 18. května 1920 jako Karol Wojtyla ve Wadowicích do vojenské rodiny nedaleko Krakova. Matka mu zemřela, když mu bylo osm let. Studia filozofické fakulty Jagellonské univerzity v Krakově musel přerušit a za druhé světové války se podílel na záchraně Židů. V roce 1942 začal studovat ilegálně teologii a filozofii, univerzitu přitom absolvoval v roce 1946, kdy byl také vysvěcen na kněze.

Jeho cesta do čela katolické církve začala v roce 1963, tehdy se stal krakovským arcibiskupem. O čtyři roky později byl jmenován kardinálem. Celkově 264. papežem se stal v říjnu 1978. Zvolení muže, který měl zkušenosti s nacismem i komunismem, uvítaly desítky milionů věřících v komunistických zemích téměř jako zázrak.

obrázek
Zdroj: ČT24

Papež, který přijal jméno Jan Pavel II., již od počátku stavěl do čela zahraničněpolitické agendy otázku dodržování lidských práv. Díky otevřenosti a srdečnosti si ihned získal obrovskou popularitu. Vedle toho například zakázal kolaborantská kněžská sdružení, včetně československého Pacem in terris. V prosinci 1989 přijal ve Vatikánu Michaila Gorbačova.

A prolomil i další tabu – jako první papež veřejně uznal historickou diskriminaci židovského obyvatelstva křesťany, v dubnu 1986 se pomodlil společně s rabínem v hlavní římské synagoze. Během poutní cesty po Svaté zemi v roce 2000 vyjádřil politování nad holocaustem a antisemitismem a o rok později v Sýrii bezprecedentně navštívil mešitu.

V roce 1999 také vyjádřil lítost nad „krutou smrtí“ Jana Husa a poprosil jménem všech katolíků za odpuštění křivd spáchaných v dějinách českého národa na nekatolících.

Papež Jan Pavel II. a dalajláma
Zdroj: ČT24/ČTK/ANSA

Na druhou stranu ale Jan Pavel II. proslul také nekompromisními teologickými i politickými postoji, na kterých odmítal cokoli měnit.

K hodnotám, které hlásal, patřila například jednota a nezrušitelnost manželství. Kritiku zejména z řad liberálů také vyvolávalo jeho odmítání homosexuality nebo antikoncepce.

Atentátníkovi odpustil a zažádal o jeho milost

Během 27 let v papežském křesle čelil Jan Pavel II. i několika útokům. V květnu 1981 ho turecký terorista Mehmet Ali Agca zasáhl několika výstřely do břicha a do ramene. Papež přežil a útočníkovi odpustil. V červnu 2000 pak italský prezident Carlo Ciampi udělil Agcovi na papežovu žádost milost.

Druhému vážnému pokusu o atentát unikl Jan Pavel II. v květnu 1982, kdy se jej pokusil ultrakonzervativní kněz napadnout bajonetem v portugalském poutním místě Fátima.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při požáru nočního klubu v Severní Makedonii zahynuly desítky lidí

Při požáru nočního klubu ve městě Kočani v Severní Makedonii zahynulo 59 lidí a 155 dalších utrpělo zranění. Na čtyři osoby byl vydán zatykač, uvedl ministr vnitra Panče Toškovski. Podle prvních zpráv oheň zažehly jiskry z pyrotechniky. Kočani leží přibližně sto kilometrů východně od metropole Skopje.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Pokračování Rádia Svobodná Evropa chce Lipavský probrat s ministry zahraničí EU

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) chce na pondělním jednání se svými protějšky ze zemí Evropské unie probrat téma pokračování Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda (RFE/RL), jejíž financování americká vláda končí. Lipavský to uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce. Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) by chtěla otázku další existence tohoto média, které sídlí v Praze, probrat i na jednání Evropského parlamentu.
před 15 hhodinami

Američané udeřili proti hútíům v Jemenu

Americký prezident Donald Trump nařídil zásah proti hútíům v reakci na útoky těchto šíitských povstalců na lodní dopravu v regionu. Zároveň varoval Írán, který je jejich spojencem, aby s jejich podporou okamžitě skončil. Reuters s odkazem na úřady spravované povstalci píše, že v důsledku vzdušných úderů na pozice hútíů zemřelo 31 lidí. Teherán citovaný agenturou AFP americké údery odsoudil jako porušení mezinárodního práva.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Počet obětí tornád a bouří v USA roste

Nejméně čtyřiatřicet lidí zemřelo při tornádech a bouřích ve Spojených státech. Nejvíce postižené jsou státy Missouri a Kansas. Tornád vzniklo podle meteorologů nad jihovýchodem USA několik desítek, jen v samotném Missouri devatenáct. Silný vítr způsobil rozsáhlé škody na majetku. Asi dvě stě tisíc domácností napříč šesti státy zůstává bez elektřiny. Meteorologové navíc varují před možnými přívalovými záplavami.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Budoucnost příměří s Hamásem je nejistá stejně jako osud rukojmí

Už dva týdny není jasné, jak bude pokračovat příměří v Pásmu Gazy a propouštění izraelských rukojmí. Hamás žádá trvalý klid zbraní, to je ale nepřípustné pro Izrael. Podle něj by to znamenalo, že teroristická organizace zůstane faktickým vládcem Pásma Gazy.
před 21 hhodinami

Jižní Korea hledá cestu z demografické krize

Jižní Korea je zemí s nejnižší porodností na světě. Nyní Soulu svitla naděje, že by se země mohla odrazit ze dna demografické krize. Vůbec poprvé za devět let počet narozených dětí na tisíc obyvatel loni vzrostl. Úhrnná plodnost, tedy počet porodů na jednu ženu, se loni zvedla o tři setiny na 0,75. Aby se udržela populace, potřebuje země tuto hodnotu dostat na úroveň 2,1. Už pátý rok po sobě však počet zemřelých předčil počet narozených. Vláda i zaměstnavatelé se proto podílejí na nejrůznějších opatřeních, jak situaci zlepšit.
před 22 hhodinami

Tornáda devastovala jihovýchod USA, mají desítky obětí

Státy jihovýchodu USA hlásí po tornádech a bouřích nejméně 26 mrtvých. Arkansas vyhlásil stav pohotovosti. Píše to server BBC News. Úřady upozorňují, že bilance nemusí být konečná. Podle meteorologů je velmi pravděpodobné, že tornáda během dne zasáhnou i státy Alabama a Mississippi ve středovýchodní části země.
15. 3. 2025Aktualizovánopřed 22 hhodinami

V Bělehradu se konal masivní protest proti vládě

Desítky tisíc lidí vedených vysokoškolskými studenty vyšly do ulic Bělehradu protestovat proti vládě. Viní ji z korupce a nedostatečného prošetření loňského neštěstí v Novém Sadu. Kabinet pochybení odmítá. Do ulic vyšli i zastánci vlády a stoupenci prezidenta Aleksandara Vučiče, který čelí kritice za stav země. Ke konci protestu policie zaznamenala potyčky mezi příznivci obou táborů.
15. 3. 2025Aktualizováno15. 3. 2025
Načítání...