Srovnávací zkoušky proběhnou v červnu a červenci. V květnu bude i mimořádný on-line termín

Národní srovnávací zkoušky, které nahrazují nebo doplňují přijímací zkoušky na desítky vysokých škol v Česku, se kvůli pandemii koronaviru posunou na 13. června až 11. července. Navíc bude i mimořádný on-line termín 30. května, informovali o tom zástupci společnosti Scio, která zkoušky organizuje. Termíny srovnávacích zkoušek se už jednou posouvaly, a to z dubna na květen.

Původně chtělo Scio termín srovnávacích zkoušek dodržet i poté, co se 11. března zavřely školy. Posunout termín se společnost rozhodla až později. Podle informací z páteční tiskové konference by měly být 13. června, 27. června a 11. července. Uchazeči, kteří jsou například v nařízené karanténě, se budou moci zúčastnit mimořádného on-line termínu 30. května. 

Termíny jsou platné pro Česko i Slovensko, mezi oběma zeměmi ale bude zásadní rozdíl. „V Česku nadále plánujeme, že budeme schopní zorganizovat tyto termíny v těchto datech ve formě prezenční. Na Slovensku nejsme schopni garantovat, že ty termíny budeme schopni zorganizovat, a proto na Slovensku všechny tyto termíny budou probíhat on-line,“ řekl vedoucí projektu národních srovnávacích zkoušek Martin Drnek.  

Zkoušku přes internet budou moci dělat uchazeči o studium v Česku i v řádných termínech. V tom případě za ni ale budou muset zaplatit dodatečný poplatek zhruba deset eur, tedy kolem 270 korun, uvedli zástupci Scio. 

On-line zkouška se bude nahrávat

Systém pro on-line zkoušku vyvinula společnost Janison. Uchazeči budou muset být s počítačem vybaveným webkamerou a mikrofonem v uzavřené místnosti. Zkouška se bude celá nahrávat a inteligentní systém bude zaznamenávat, co se v místnosti děje například i podle zvuků, pohybu očí či práce na ploše počítače.

Umělá inteligence poté vypočítá pravděpodobnost podvádění, kterou následně podle výsledků testu vyhodnotí pracovník společnosti Scio. Výsledky zkoušek by uchazeči měli dostat zhruba týden po jejich konání.

On-line zkoušky by měly mít stejné části jako běžné testy. „Snažili jsme se najít řešení, které bude nejpodobnější a bude využívat všechny typy testovacích otázek, na které jsou uchazeči zvyklí, a to včetně poslechu (u zkoušek z cizích jazyků),“ uvedl Drnek. Podle projektového manažera Andreje Kutarni umožní systém uchazečům dělat si i různé poznámky a vracet se k předchozím otázkám.

Srovnávací zkoušky využívají každý rok desítky vysokých škol v Česku i na Slovensku. Zástupci společnosti uvedli, že nyní s fakultami jednají o využití zkoušek po posunutých termínech. Některé školy, zejména na Slovensku se už rozhodly, že přijímačky letos zruší, srovnávací testy tak nevyužijí.

Přijímačky na dálku

Podle mimořádné úpravy zákona, o které má v pátek jednat Senát, se prezenční přijímací zkoušky na vysoké školy budou moci konat nejdřív 15 dnů po znovuotevření škol. První vysokoškoláci by se podle plánu vlády měli do škol vrátit v pondělí. Vysoké školy by měly mít možnost dělat přijímací zkoušky i na dálku, podobně jako státní zkoušky.

Tři termíny srovnávacích zkoušek se konaly už v uplynulých měsících, další měly být původně 4. dubna, 1. května a 23. května. Scio o posunutí termínu rozhodlo už v březnu, kdy oznámilo, že proběhnou 1. května, 23. května a 13. června.

„Předpokládali jsme, že ty posunuté termíny budou platit a že je budeme schopní zorganizovat. Ta různá omezení dále přetrvávají, tak jsme dospěli k tomu, že v těch původních termínech a původním formátu, ve kterém jsme zkoušky plánovali organizovat, je bohužel nemůžeme takhle udělat,“ řekl Drnek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 7 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 7 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 9 hhodinami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Jihomoravský kraj po vážné nehodě autobusů řeší, jak v nich zvýšit bezpečnost

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.