Senátoři schválili příspěvek 25 tisíc pro podnikatele, zákon už podepsal i prezident

Živnostníci a další osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) budou moci dostat od státu příspěvek až 25 tisíc korun. Na příspěvek budou mít nárok podnikatelé, kteří se kvůli omezením v souvislosti s koronavirem dostali do problémů. Návrh, který v úterý ve zrychleném projednávání schválila sněmovna, už podepsal i prezident Miloš Zeman. Senátoři schválili i další dva návrhy, zbylých patnáct zákonů budou projednávat příští týden.

Příspěvek 500 korun denně je určen především těm, koho ekonomicky poškodila situace kolem pandemie koronaviru. Vyplácet se bude za období od 12. března do 30. dubna. Zaměstnanců se týkat nebude, na ty pamatuje vládní program Antivirus, který provozuje ministerstvo práce.

Na příspěvek mají dosáhnout lidé, kteří mají podnikání jako hlavní i vedlejší činnost, s výjimkou těch, kteří jsou zaměstnanci a podnikají okrajově. Příspěvek je určen i pro podnikající studenty do 26 let.

Vedle toho budou mít nárok na peníze spolupracující osoby nebo manželé a manželky, pokud nejsou zaměstnanci. Žádat budou moci i podnikající invalidní a starobní důchodci. Příspěvek nebude podléhat zdanění a podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) by neměl podléhat ani exekuci. Žádosti se mají posílat elektronicky na finanční úřady. 

Pro návrh hlasovalo 40 z 41 přítomných senátorů. Proti nehlasoval nikdo. Senátoři zároveň vyzvali ministryni financí ke změně zákona o příspěvku pro OSVČ. Chtějí, aby zahrnoval i lidi, kteří podnikají a současně s tím mají i zaměstnání. 

Paní ministryně sice uznala naše výhrady, nakonec se ale vyjádřila, že nepočítá s novelizací zákona.
Miloš Vystrčil
předseda Senátu

Úřadům práce se sníží administrativa

Senátoři také schválili normu, která má úřadům práce snížit administrativu s některými současnými dávkami. Pro letošní druhé čtvrtletí nebudou muset plošně přehodnocovat výši příspěvků na bydlení, přídavků na dítě a zvýšení příspěvků na péči. Lidé nebudou muset dokládat úřadům příjmy nebo vynaložené náklady za první letošní tři měsíce, bude se vycházet z předchozích měsíců.

Senátoři souhlasili i s návrhem změn pravidel zaměstnanosti, který nezaměstnaným umožní, aby se mohli hlásit do evidence uchazečů o zaměstnání i na dálku, a to poštou nebo elektronicky. Žádost navíc nebudou muset posílat úřadu příslušnému výhradně jejich trvalému bydlišti. Bude stačit obrátit se na úřad v místě, kde skutečně bydlí.

Předloha zmírňuje i povinnost nezaměstnaných ihned hlásit úřadu práce svou nemoc. Na oznámení budou mít tři dny od vystavení neschopenky. Při nesplnění povinnosti jim hrozí vyřazení z evidence.

Bez dokládání bezdlužnosti

Firmy, které zaměstnávají postižené, nebudou muset dokládat bezdlužnost kvůli státním příspěvkům na jejich mzdy a dalším dotacím. Podobně to bude platit i pro firmy, které požádají o příspěvky na mzdy zaměstnanců v rámci takzvaného kurzarbeitu.

„Snažíme se maximálně odstranit byrokracii,“ řekla senátorům ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní to však neznamená, že by firmy nemusely plnit své závazky.

Smlouvy mezi úřady práce a firmami, které jsou uzavírané v rámci kurzarbeitu, budou podléhat po zásahu sněmovny mírnějšímu režimu zákona o registru smluv. Byly by tedy účinné okamžitě, nikoliv až zveřejněním v internetové evidenci, což by mohlo trvat i měsíc. Ministerstvo práce novelu zdůvodnilo tím, že na úřadech je nyní omezený provoz.

Senátor Tomáš Goláň (za Senátor 21) uvedl, že firmy budou muset nadále dokládat založení bankovního účtu, na který budou příspěvky zasílány, ačkoli by mohl stačit výpis z tohoto účtu. Podle Maláčové výpis z účtu nestačí, smlouvu o vzniku účtu by ale mohlo nahradit potvrzení o existenci účtu, které lze snadno získat elektronicky.

Senátoři se znovu sejdou příští týden

Senátoři se však budou zabývat i dalšími zákony, které předložila sněmovna, například moratoriem na splátky úvěrů a hypoték nebo právem policie pokutovat ty, kteří porušují opatření vydaná v souvislosti s pandemií koronaviru. Sejdou se ale až příští týden ve čtvrtek.

„Všechny zákony, které bylo potřeba schválit pro to, aby mohli lidé okamžitě čerpat pomoc, jsme schválili. Tím, že těch zbývajících patnáct zákonů projednáme příští čtvrtek, nezpůsobíme nikomu žádné zdržení. Všechno je možné následně využít pro čerpání potřebné pomoci a nikdo se v ničem nezdrží,“ řekl pro Události ČT předseda Senátu Miloš Vystrčil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Transformační plán Volkswagenu nemá na Škodu Auto přímý dopad, uvádí česká firma

Nový transformační plán koncernu Volkswagen (VW) nemá žádný přímý dopad na aktivity Škoda Auto, uvedl mluvčí mladoboleslavské automobilky za výrobu a personalistiku Martin Vejdělek. Firma tak zopakovala své stanovisko z července, kdy uvedla, že se jí restrukturalizační plán koncernu přímo netýká.
16:54Aktualizovánopřed 45 mminutami

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
14:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 4 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 6 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 10 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.