Berličky pro dravce jsou dobrou alternativou k hubení hrabošů jedem, tvrdí myslivec

Myslivec ze Staříče a spolupracovník zemědělců Luboš Hajný nabídl několik možností řešení krize způsobené přemnoženými hraboši. Ti už letos podle předsedy zemědělského svazu Martina Pýchy totiž způsobili škody téměř za dvě miliardy korun. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) z toho důvodu tak přistoupil k tomu, že bude individuálně povolovat použití jedu Stutox II. Použití jedu má ale závažné vedlejší dopady a proti rozhodnutí ústavu spadajícího pod ministerstvo zemědělství se ohradili například ornitologové.

Video Studio 6
video

Studio 6: Myslivec Hajný o přemnožení hraboše

Myslivec Luboš Hajný uvedl, že se na Frýdecko-místecku rozhodli se zemědělci spolupracovat. „Od nich vzešla iniciativa na instalaci takzvaných berliček, což je biologická ochrana proti hrabošům. Dravci tyto berličky využívají a na jedno pole jich můžeme nainstalovat desítky,“ řekl České televizi. Na berličkách dravci, nejčastěji poštolky a káňata, sedí a lépe z nich na hraboše útočí. Díky přemnožení hlodavců by mohly jejich populace růst.

Dále se dá podle Hajného hrabošům bránit bez jedu pomocí hluboké orby, častého střídání plodin a také přidáváním vícera plodin do krajiny.

Video Události
video

UDÁLOSTI: Přišlo už 50 žádostí o použití jedu

Zemědělci bojují proti hrabošům i rozoráváním

Dalším opatřením proti hrabošům, jejichž populace v Česku nyní stonásobně převyšuje takzvaný práh škodlivosti (tím je 50 děr na hektar) a je dvakrát větší než loni, je rozorávání jejich hnízd. „Hlubokou orbou zaoráváme hnůj. Tím pádem jim vyořem hnízda. Buď to seberou dravci, nebo se ta myš udusí v hlíně,“ přiblížil farmář Josef Krůs z Domažliček na Klatovsku.

Nejvíce jsou hraboši přemnoženi na střední a jižní Moravě a ve středních Čechách. Farmáři, kteří chtějí přípravek Stutox II na hubení těchto zvířat použít, to musí ohlásit alespoň tři dny před aplikací. A ta nebude možná po 11. červnu. O přípravku uvažují farmáři nejenom pro ochranu obilí, ale i zeleniny. „Snažíme se toho vyvarovat, ale pokud bude nezbytnost, tak se k tomu určitě sáhne,“ připustil Krůs.

Hraboši přitom nejsou to jediné, co zemědělce trápí. Obávají se, že i bez přispění hlodavců bude letos špatná úroda. Například v Plzeňském kraji na mnoha místech úplně chybí spodní voda. „Nedávno jsme orali v kopcích a pomalu se za pluhem prášilo,“ upozornil Josef Krůs.

Jed láká i další zvířata

Hajný uvedl, že jsou zemědělci v jeho oblasti rádi, že zvolili biologickou ochranu. Dodává však, že pokud by byli přece jen přinuceni k aplikaci Stutoxu přistoupit, instalovali by jej ve spolupráci se zemědělci do děr. Pokud by se jed rozsypával plošně, mohou ho totiž pozřít jiná zvířata, jako zajíci, bažanti, koroptve nebo čápi.

Právě to se stalo už minulý rok v létě, kdy ÚKZÚZ povolil plošnou aplikaci na pár dní na velké části území. Následky byly podle ochránců přírody znepokojující. Ministerstvo zemědělství tak po vlně kritiky účinnost povolení pozastavilo. Později se po povolené plošné aplikaci na Moravě našlo skoro osmdesát uhynulých zajíců a několik bažantů, u kterých testy zbytky jedu prokázaly. Později se našli také uhynulí čápi.

Ohrožená jsou také káňata a poštolky, které mohou otrávené hraboše pozřít. „Mnohdy dojde k lidské chybě, kdy Stutox není správně aplikován. Někdy jed zůstane na kraji pole na hromadě a pak ho mohou pozřít zvířata, pro která není určen,“ dodává Hajný.

Odhaduje, že hrabošů může být až 10 tisíc na hektar. Existují podle něj místa, kde zemědělci nemají jinou možnost než sáhnout po jedu.

Hraboši jsou podle něj přemnoženi především díky teplému počasí. Na mnohých polích je to také kvůli způsobu zemědělské praxe, pole jsou velká, bez remízků, bez vodotečů a větrolamů.

Riziko přenosu nemocí na lidi

Velké množství hlodavců může mít i přímý dopad na lidské zdraví „Nově se objevilo možné riziko přenosu chorob z hraboše polního na člověka,“ uvedla mluvčí ÚKZÚZ Ivana Kršková. V lednu se objevily informace, že ve Slezské nemocnici v Opavě se za posledního půl roku léčilo šest pacientů s nebezpečnou krvácivou horečkou. Toto závažné virové onemocnění přenášejí na člověka jen drobní hlodavci.

V minulých letech nemocnice obvykle zachytila jeden případ za rok až dva. Nynější častější výskyt může podle odborníků souviset právě s přemnožením hrabošů. Onemocnění může skončit i smrtí nebo trvalým poškozením ledvin.