Ústav povolí povrchovou aplikaci jedu proti hrabošům. Reagovat je třeba rychleji, tvrdí zemědělci

Inspektoři ústavu budou posuzovat situaci na konkrétních pozemcích. Loni v létě ÚKZÚZ povolil plošnou aplikaci jedu Stutox II na velké části českého území. Ministerstvo zemědělství ale po vlně kritiky ze strany ochránců přírody nebo ministerstva životního prostředí povolení pozastavilo.

Později se po povolené plošné aplikaci na Moravě našlo skoro osmdesát uhynulých zajíců a několik bažantů, u kterých testy zbytky jedu prokázaly. Nalezli se také uhynulí čápi. Podle ministerstva zemědělství je i v současnosti možná aplikace jedů dovnitř do nor, maximální dávka jsou dva kilogramy na hektar.

Podle resortu zemědělství jde nyní o nezbytné opatření kvůli mírné zimě a narůstající populaci hrabošů. Postup úřad konzultoval s ministerstvy životního prostředí a zdravotnictví.

Ministerstvo zemědělství upozornilo, že stále upřednostňuje agrotechnická opatření, která by mohla proti hrabošům pomoci, jako je například hluboká orba. Pokud inspektoři ÚKZÚZ povolí povrchovou aplikaci prostředků, budou ji moci nařídit i na sousedních pozemcích. Také budou moci nařídit zaorání plodin na pozemku.

Podle ÚKZÚZ je povolení aplikace jedu na půdní povrch krajním řešením. „Doufali jsme, že se průběh počasí v zimě projeví na populacích hrabošů, tedy že se jejich počty výrazně sníží. Bohužel zima je spíše mírná, mnohde suchá, takže populace jsou stále velmi vysoké, v některých regionech jsou dokonce ještě vyšší než na podzim,“ upozornil v pořadu 90' ČT24 Miroslav Florián ze Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ.

„To znamená, že naše opatření je reakcí na tuto bezprecedentní situaci, a je nutno ho vnímat jako poslední volbu, kdy byly všechny ostatní možnosti prakticky vyčerpány,“ doplnil Miroslav Florián.

Musíme reagovat rychleji, apelují zemědělci

Zda není na zastavení hlodavčí kalamity pozdě, se podle předsedy Zemědělského svazu Martina Pýchy teprve zjistí. Svaz má zatím zdokumentované škody za 1,7 miliardy korun. Reálné poškození ale prý přesáhlo dvě miliardy korun, ne všichni zemědělci totiž své škody hlásí.

„Problém pokračuje a zima nepomáhá. Bohužel, poslední zimy nejsou tolik mrazivé, takže mají mizivý vliv na četnost hraboše polního,“ vysvětluje Pýcha.

Zemědělci budou mít podle ministerstva nárok na kompenzace škod, pokud nebudou moci aplikovat prostředky proti hrabošům kvůli tomu, že jsou v dané lokalitě zvláště chránění živočichové.

Svaz si postěžoval, že na situaci upozorňoval už před tři čtvrtě rokem. „Potřebujeme zcela zásadně upravit systém, jak reagovat na podobné kalamity v budoucnosti. Abychom nezasahovali, až když ta kalamita graduje do obrovských rozměrů, ale na začátku, kdy jsme schopni to zvládat s minimálním dopadem na životní prostředí a na krajinu,“ apeluje předseda.

Pýcha také vyzval kraje, aby se zapojily do úprav míst mimo pole, kam se může hraboš stahovat. Podle zemědělců také hrozí to, že místo krmných plodin, které sežrali hraboši, se budou více sít tržní plodiny, jako je obilí. Zemědělci už začali připravovat kvůli situaci demonstrační akce, kvůli rozhodnutí státu o použití jedu je nyní odložili.

Podle předsedy zemědělského podniku Pomona Těšetice ze Znojemska Iva Pokorného přichází možnost rozhazovat jed povrchově na poslední chvíli. Konec února, dokdy má být o pravidlech užití jasno, je prý nejvyšší čas, aby plošná aplikace jedu zachránila alespoň nějakou úrodu. 

Současná nízká aktivita hrabošů podle Pokorného sice odpovídá chladnému počasí a nedostatku krmiva, ale situace je horší než loni touto dobou. Na mnohých pozemcích je stále obrovské množství děr a při jejich zašlapávání jsou hraboši stále vidět.

Jed zahubí dravce, kteří hraboše loví, varují ornitologové

Česká společnost ornitologická ale upozorňuje na to, že na polích a v jejich blízkosti se nyní sdružují poštolky, káně lesní a další dravci, kteří loví právě hraboše. „Rozsypání jedu způsobí úhyny dravců, sov, lasiček, tedy našich spojenců v boji s hraboši. Zatímco hraboši se zvládnou namnožit rychle, dravcům to bude trvat léta. Trávení je rychlé a jednoduché řešení, které jen konzervuje nedobrý způsob hospodaření,“ je přesvědčen ředitel společnosti Zdeněk Vermouzek. 

Po plošné aplikaci na nejpostiženějších pozemcích volali zemědělci už loni v létě, ale čas měli jen pár dnů, než ji zakázalo ministerstvo zemědělství, i na popud resortu životního prostředí. Nyní je zatím zřejmé, že jed půjde plošně aplikovat na pozemcích, kde populace hrabošů přesáhne alespoň pětinásobně práh škodlivosti a inspektor ÚKZÚZ tento postup na konkrétném pozemku schválí.

V tomto týdnu se objevily informace, že ve Slezské nemocnici v Opavě se za posledního půl roku léčilo šest pacientů s nebezpečnou krvácivou horečkou. Závažné virové onemocnění přenáší na člověka jen drobní hlodavci. V minulých letech nemocnice obvykle zachytila jeden případ za rok až dva. Nynější častější výskyt může souviset právě s přemnožením hrabošů. Onemocnění může skončit i smrtí nebo trvalým poškozením ledvin.