Prodejen spadajících pod velké obchodní řetězce je v současnosti v České republice více než 1500. Jejich síť v přepočtu na obyvatele je jedna z nejhustších na světě. Pořád přitom přibývají nové a firmy neplánují omezení expanze ani v příštích letech. Ve velkých městech ale už chybí příhodné pozemky. Nákupní parky se tak přesouvají do menších sídel a konkurují původním místním prodejnám.
Města se snaží vysokou koncentraci velkých prodejen regulovat. Více než dvacet supermarketů na necelých sedmdesát tisíc obyvatel města připadá například v Kladně, které je na žebříčku zastavěné prodejní plochy v přepočtu na množství lidí na předních místech. Stále má přitom volné pozemky, které lákají další developery.
Nová výstavba se nyní plánuje nedaleko sídliště Kročehlavy, kde bydlí přes 35 tisíc obyvatel. Vedení města se obává, že s velkým obchodem se navýší také počet projíždějících aut, hluk a prašnost.
Obchodů v okolí je podle vedení Kladna přebytek, další plánované projekty se tak snaží zastavit. Místo jiného plánovaného obchodu proto vznikne výstavba potřebná pro město.
„Vzhledem k tomu, že jsme k tomu záměru přišli na začátku, tak se podařilo s developerem domluvit, že postaví dům pro seniory a normální bydlení,“ říká radní pro rozvoj, dopravu a územní plánování Lukáš Hanes (ODS).
Řetězce hledají nové strategie
Přetlak supermarketů ale řeší i jinde. V jedenáctitisícovém Velkém Meziříčí mají už čtyři a další by mohl vzniknout hned vedle náměstí na pozemku po bývalé továrně. I tady ale mají někteří místní obavu z houstnoucí dopravy a chtěli by raději klidovou zónu nebo alespoň menší verzi obchodu. „Cestou je jednání o nějaké směně toho pozemku či jeho odkupu,“ říká zastupitel Alexandros Kaminaras (Společně VM).
Ani nedostatek pozemků přitom obchodní řetězce v Česku od nových investic neodrazuje. Do rozvoje chtějí i letos dát miliardy korun, často ale s novou strategií. „Češi milují nakupování, vždycky milovat budou, ale nechtějí už trávit tolik času při nakupování. Takže ty největší hypermarkety začínají zákazníky ztrácet, začínají zmenšovat prodejní plochu,“ upozorňuje prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.
Variantou pro expanzi může být budování malých spádových prodejen zásobovaných z těch velkých. Příkladem je obchod, který vznikl tento týden v Praze. „Musíme sesbírat data od zákazníků a na jejich základě vyhodnotit, co bude s tímto konceptem dál,“ popisuje jednatel společnosti Globus ČR Hans-Jörg Bauer.
Ztrátové prodejny na venkově
Růst supermarketů není dobrou zprávou pro soukromníky na vesnicích. Ti velkým řetězcům totiž často dokážou konkurovat jen s finančním přispěním obcí. Podle Asociace českého tradičního obchodu prodejci udržují v chodu kolem 17 procent ztrátových podniků, a to hlavně na venkově.
„Dnes se uzavírají spíš jednotky prodejen. Je to i díky podpoře z obcí nebo krajů, které na to mají dotační tituly. Ministerstvo pro místní rozvoj také chce podporovat provoz malých prodejen na venkově, takže si myslím, že ten trend už nebude tak dynamický,“ říká předseda Asociace českého tradičního obchodu Pavel Březina.
Právě v menších obcích likviduje původní obchody kromě zmíněné nové konkurence i několik dalších faktorů, konkrétně malá kupní síla, nedostatek personálu a vysoké provozní náklady. Některé prodejny mají problém i se zásobováním nebo sortimentem zboží.
Největších prodejen – hypermarketů – funguje v České republice přes 300. Za sedm let jich přibylo 26. Supermarketů a diskontů je zhruba 1440. Na trhu dále působí celá řada menších obchodů, často prodejen potravin nebo smíšeného zboží. Jejich počet se oproti roku 2013 přibližně o 2200 prodejen snížil.
