Zavřeno. Na desítkách železničních stanic už si cestující jízdenku nekoupí

Nahrávám video
Rušení pokladen na železničních stanicích
Zdroj: ČT24

Na desítkách železničních stanic v České republice se na začátku prosince zavřely osobní pokladny. Nemá je kdo provozovat. Pro Správu železniční dopravní cesty (SŽDC) jsou ztrátové. Většinou se jedná o menší, méně frekventovaná nádraží. Cestující tak musí jízdenky nakupovat buď prostřednictvím internetu, nebo u průvodčích přímo ve vlacích.

Správa železniční dopravní cesty vypověděla k poslednímu listopadu letošního roku Českým drahám rámcovou smlouvu na prodej jízdenek na všech nádražích. „Od data zavedení sedmdesátiprocentních slev na jízdném pro seniory a pro studenty byla naše marže z prodeje natolik mizivá, že se nám nevyplatilo personálně obsazovat tyto pokladny,“ vysvětlil mluvčí SŽDC Marek Illiaš.

Prodej jízdenek doposud zajišťovali zaměstnanci Správy železniční dopravní cesty, zpravidla výpravčí. „Zaměstnanci mají své prioritní pracovní úkoly. Správa železniční dopravní cesty nemá žádnou povinnost prodávat jízdní doklady pro jednotlivé dopravce,“ upozornil mluvčí.

Počty stanic, kde už nelze koupit jízdenku (2. 12. 2019)
Zdroj: České dráhy

Kraje mohou pokladny dotovat

Jde o téměř dvě stovky nádraží a železničních stanic. Ne všechny ale pokladny zavřou. Na některých nádražích provoz pokladen dotují kraje. A ty se mohou do konce roku rozhodnout, že už na ně dál přispívat nechtějí. V takovém případě by je České dráhy také zrušily.

Například na Zlínsku si od prvního prosincového pondělí nekoupí cestující jízdenku na sedmi železničních stanicích. V Halenkově, Jablůnce, Valašských Kloboukách nebo Osíčku. Na větším nádraží v Bystřici pod Hostýnem, kde Správa železniční dopravní cesty pokladnu na nástupišti také uzavřela, zůstává dál otevřená pokladna Českých drah uvnitř budovy. „Ta pokladna je pro lidi určitý komfort a my jsme rádi, že je zachráněna a funguje,“ řekl místostarosta Bystřice pod Hostýnem Jiří Ott (ČSSD).

Na pokladnu si lidé chodili i pro informace

V Kraji Vysočina zrušili devět pokladen. Například v Pelhřimově, Křižanově, ve Ždírci nad Doubravou nebo v Okříškách na Třebíčsku. „Oslovili jsme jak České dráhy, tak Kraj Vysočina ve věci zrušení osobní pokladny, protože se nám to samozřejmě moc nelíbí,“ poznamenal starosta Okříšek Zdeněk Ryšavý (ČSSD).

Podle vysvětlení, které dostal, si kraj službu neobjednal, protože se snaží snižovat náklady na osobní dopravu. Ryšavý přiblížil, že rušení pokladny vadí hlavně starším lidem, kteří tam chodili i pro informace. 

Podle Kraje Vysočina si cestující mohou jízdenku koupit i přes internet. „Opravdu nezbývá než hledat při nárůstu nákladů na zajištění regionální dopravy i úspory. Z dat, která byla poskytnuta, plyne, že uvedené lokality jsou schopny se bez pokladen obejít,“ řekla Eva Neuwirthová z tiskového odboru kraje.

Nahrávám video
Události: Na desítkách železničních stanic už si cestující jízdenku nekoupí
Zdroj: ČT24

Na jižní Moravě ukončilo v prosinci provoz sedmnáct pokladen. Například ve Znojmě podepsaly stovky lidí proti rušení jedné ze dvou pokladen petici. Nakonec České dráhy zachovají přepážku pro prodej jak vnitrostátních, tak mezinárodních jízdenek. Nad rámec rozšíří dopravce také prodej ve Veselí nad Moravou a v Břeclavi.

V Olomouckém kraji se redukce dotkne celkem sedmnácti železničních stanic. Pokladny zavřou v místech s nejmenším prodejem, a to nejen v obcích, ale i ve městech, například v Litovli.

Ve vlacích bude možné platit kartou

Pokud si lidé budou muset koupit lístek až ve vlaku Českých drah, s novým jízdním řádem od 15. prosince už nebudou muset mít ve spojích, kde je průvodčí, připravenou hotovost, ale bude možné platit kartou. Dopravce své zaměstnance vybaví více než šestnácti sty mobilními terminály.

Jiní dopravci zavírání pokladen neplánují. RegioJet chce naopak otevírat nové například ve Vyškově nebo Přerově v souvislosti se zahájením provozu na trase Brno–Ostrava–Bohumín. Soukromí dopravci ale mají mnohem méně pokladen než České dráhy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
08:36Aktualizovánopřed 1 mminutou

NATO Česku neuzná jako obranné výdaje asi dvacet miliard, řekl ČT Zůna

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) ČT řekl, že Severoatlantická aliance Česku jako obranné výdaje neuzná zhruba dvacet miliard korun určených na dopravní stavby. NATO podle něj uznatelnost a neuznatelnost výdajů posuzovalo poprvé v historii. Že tuzemsko letos podle hodnocení Aliance nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), oznámil v neděli premiér Andrej Babiš (ANO). Výdaje podle hodnocení Aliance budou činit 1,78 procenta.
15:48Aktualizovánopřed 27 mminutami

Propojenost severu a jihu je zásadní pro odolnost a bezpečnost Evropy, míní Pavel

Propojenost mezi severem a jihem Evropy je podle českého prezidenta Petra Pavla zásadní nejen pro konkurenceschopnost, ale také pro odolnost a bezpečnost. Řekl to v projevu na summitu iniciativy Trojmoří, která sdružuje třináct evropských států ležících mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem. Evropa, která bude lépe propojená v oblasti dopravy, energetiky i digitalizace, bude podle Pavla schopna lépe reagovat na současné globální výzvy.
16:48Aktualizovánopřed 43 mminutami

Policie při zásahu v příbramské nemocnici a na středočeském krajském úřadě zadržela 13 lidí

Na středočeském krajském úřadě a v příbramské nemocnici v úterý zasahovala policie. Vyžádala si dokumenty. Dozor nad případem vykonává úřad evropského žalobce, řekl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Policie při zásahu podle Deníku N zadržela třináct lidí. Mezi nimi i členy vedení nemocnice včetně ředitele Stanislava Holobrady. Podezřívá je ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a z uplácení.
12:16Aktualizovánopřed 51 mminutami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
před 1 hhodinou

Největším znečišťovatelem v Česku byla loni podle ekologů elektrárna Počerady

Největším znečišťovatelem v Česku byla vloni podle statistik Evropské komise uhelná elektrárna Počerady, vypustila 4,2 milionu tun oxidu uhličitého. Uvedly to v úterý ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace ČR. Vyjádření provozovatele Počerad zatím není známé. Mezi deseti největšími znečišťovateli v Česku je pak podle ekologů osm uhelných elektráren či tepláren a dále rafinerie v Litvínově a železárny v Třinci.
před 2 hhodinami

V kauze pokusu o zapálení synagogy v Brně dostal mladík celkem devět let vězení

V kauze pokusu o zapálení brněnské synagogy z ledna 2024 uložil tamní krajský soud obžalovanému mladíkovi dohromady devět let vězení. Potrestal ho za pokus o teroristický útok, pokus o vraždu a další skutky. Další dva roky vězení soud muži následně uložil za podporu propagace terorismu. Maximální možný trest v hlavní věci byl deset let. Obžalovaný se totiž některých činů dopustil jako mladistvý. Mladík se k větší části skutků doznal. Rozhodnutí není pravomocné, obhajoba i státní zástupkyně si ponechaly lhůtu pro možné odvolání.
13:35Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podnikatel s vazbami na Šebestyána chystá velkou drůbežárnu, zjistili Reportéři ČT

Na začátku dubna oznámil resort zemědělství, že chce nasměrovat dotace do zpracování drůbeže. Krok vyvolal pozornost zejména kvůli Agrofertu, který je největším tuzemským výrobcem drůbežího masa. Není to ale jediný velký příjemce peněz určených pro podporu zemědělců a potravinářů. Výstavbu velkých drůbežích výkrmen a jatek připravuje skupina Rhea Holding. Její majitel přitom působí ve vedení organizace sdružující velké zemědělské podniky, jejímž předsedou byl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). O tématu pro Reportéry ČT natáčel Jan Moláček.
před 4 hhodinami
Načítání...